Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Katalánští separatisté dokázali neskutečné: oživit a sjednotit Španělsko

30. 10. 2017 20:00:00
Puigdemontův pokus o puč v Katalánsku ztroskotal. Dokázala ho porazit rozhodnost španělských orgánů a neuvěřitelná mobilizace španělské veřejnosti.

Už jsem si zvyknul, že ze Španělska přicházejí jenom samé chmurné zprávy. Od dob Zapaterovy vlády tu nerušeně řádili levicoví pokrokáři, antiestablishmentové síly, regionální separatisté i militantní revanšisté snažící se zvrátit výsledek někdejší občanské války. Nepříznivě se projevila finanční krize, migrační záplava i dlouhé období bezvládí po volbách v prosinci 2015. Bouraly se pomníky, přejmenovávaly se ulice. Na ulici jste se pomalu nemohli ukázat se španělskou vlajkou, aniž by vás označili za „facha“ (fašouna). Konzervativci a zastánci národních tradic byli v permanentní defenzívě.

Na tomto pozadí nepřekvapí, že katalánským separatistům rostl hřebínek a postupně nabyli dojmu, že nastal čas realizovat jejich dávný sen – vyhlásit nezávislou katalánskou republiku. Regionální orgány postupně otevřeně vykročily z mezí daných španělskou ústavou a katalánským statutem, přičemž vše vyvrcholilo uspořádáním referenda o nezávislosti 1. října a událostmi následujících týdnů. V podstatě důvodně věřili, že se svou agresivní přímočarou linií narazí na appeasement, bázeň, kolísavost, nerozhodnost, snahu o „dialog“.

A přeci se přepočítali – k údivu svému, a přiznávám, i mému.

Důvody krachu puče

Stěžejní roli při nezdaru puče sehrály podle mého názoru tyto faktory:

  1. obezřetný, trpělivý, ale tvrdý postup vlády;

  2. rozhodné jednání krále Filipa VI.;

  3. mobilizace občanů;

  4. úprk velkých podniků z Katalánska;

  5. mezinárodní situace.

Ad 1) Předseda vlády Mariano Rajoy se ukázal jako dobrý stratég, který se nenechá vyprovokovat k neuváženým krokům, a to ani směrem k tvrdé reakci, ani směrem k ústupkům. Postupoval krůček po krůčku tak, že reakcí soupeře mohl být v každé fázi buď ústup, nebo naopak gradace jeho nezákonného chování, která by vedla na španělské politické scéně k širší akceptaci tvrdé linie. Soupeř – hlavně kvůli pnutí uvnitř separatistického tábora – neustále volil druhou variantu. Vrcholem bylo prohlášení nezávislosti z 27. října. Rajoy pak snadno prosadil zásah podle článku 155 ústavy za podpory všech velkých státotvorných politických stran.

Ad 2) Ve chvíli největšího neklidu a obav po událostech kolem katalánského referenda zapůsobil jako velká vzpruha televizní projev krále Filipa VI. večer 3. října. V tomto projevu, kterému se podrobně věnuji v článku Králova řeč, král tvrdě odsoudil jednání katalánských orgánů, které podle něj porušovaly ústavu a zákony, projevily nepřípustnou neloajalitu vůči státu a podkopaly harmonii a soužití v rámci katalánské společnosti. Tyto orgány se podle něj dostaly zcela mimo hranice práva a demokracie. Král řekl, že z těchto důvodů a ve světle této extrémně vážné situace, je odpovědností legitimních orgánů státu zajistit ústavní pořádek a normální fungování institucí. Zdůraznil vůči uvědomělým španělským občanům v Katalánsku, že nejsou sami a sami nebudou. Podtrhnul pevný závazek zachovat ústavnost a jednotu Španělska. – Projev nejenže dodal elán lidem a povzbudil vládu k jasným činům, ale především udal směr: žádný dialog, žádné ústupky, ale návrat pořádku.

Ad 3) Mobilizace občanů napříč celým Španělskem byla obrovská. Do ulic v celé zemi vyšly miliony lidí. Země se doslova oblékla do španělských vlajek. I v Katalánsku, kde ulice doposud patřily nacionalistickým silám, „tichá většina“ zastánců Španělska dokázala zaplnit ulice a náměstí. Krásné byly scény podpory příslušníkům policie a guardia civil v Katalánsku, kdy demonstranti skandovali okřídlené heslo: „No estáis solos“ (Nejste sami). Vrcholem byly dvě demonstrace v Barceloně (8. října a 29. října), kterých se účastnily statisíce lidí. Mile překvapila kvalita novinářů z velkých celostátních deníků, jejichž angažmá ve prospěch jednoty země bylo obdivuhodné.

Ad 4) V reakci na politickou nestabilitu v Katalánsku přesunulo po referendu své sídlo z Katalánska do ostatních regionů přes 1800 podniků včetně nejzvučnějších jmen, jako je CaixaBank, Sabadell nebo Gas Natural.

Ad 5) Katalánští separatisté nenašli pro svou agendu podporu v zahraničí, nepočítáme-li určitý ohlas v médiích (ano, kdyby o tom rozhodovala Česká televize, tak by celý puč dopadl jinak). Státy EU i USA vyjádřily jasnou podporu Španělsku. Podpora ze strany orgánů EU byla jednoznačná (viz mj. můj článek Šéfové EU jednou udělali dobrou věc). Jen Belgie vyjádřila katalánskému vedení určité sympatie – asi má se Španělskem od dob, kdy byla jeho državou (1581–1714), nevyřízené účty.

Vzepětí nad propastí

Španělsko dokázalo v říjnu 2017 něco obrovského. Ohrožení země jako by náhle probudilo národ, s kterým to šlo dlouho z kopce, k neskutečnému vzepětí. Separatisté narazili na útes jednotného odmítnutí a na klidnou, ale rozhodnou sílu španělských orgánů, a jejich pokus o puč během několika týdnů zkrachoval. Na výbornou obstála politická reprezentace, král, lidé, novináři. Něco podobného dnes už snad od evropského státu a národa nikdo ani nečeká.

Přeji Španělsku, aby mu tato náhlá a nečekaná renezance a znovunabyté sebevědomí pomohlo ke stabilizaci a přispělo k vyřešení jeho dlouhodobých problémů.

    Autor: Tomáš Břicháček | pondělí 30.10.2017 20:00 | karma článku: 17.09 | přečteno: 858x


    Další články blogera

    Tomáš Břicháček

    Brusel se ptá občanů: Chcete více Unie, nebo ještě více Unie?

    Komise zahájila veřejnou konzultaci o budoucnosti EU. Pečlivě volené otázky a nabízené možnosti odpovědí podsouvají občanům volbu „více Unie“ a více doleva stokrát jinak.

    23.5.2018 v 13:00 | Karma článku: 34.16 | Přečteno: 1235 | Diskuse

    Tomáš Břicháček

    Boj proti dezinformacím – další metla na nepohodlné názory

    Potlačování „nenávistných projevů“ už Bruselu nestačí. Svobodu slova na internetu je třeba ještě více usměrnit pod hlavičkou „boje proti dezinformacím“. Je třeba zakročit proti „zavádějícím“ zprávám o EU, migraci, klimatu apod.

    2.5.2018 v 20:00 | Karma článku: 42.47 | Přečteno: 3019 | Diskuse

    Tomáš Břicháček

    Budou udavači (totiž whistlebloweři) v EU chráněným druhem?

    Evropská komise navrhla novou směrnici o ochraně „oznamovatelů“ porušení unijního práva. Pokud bude přijata, v celé Unii bude vytvořen propracovaný systém kanálů pro donašečství a ochrany donašečů.

    27.4.2018 v 13:00 | Karma článku: 28.72 | Přečteno: 823 | Diskuse

    Tomáš Břicháček

    Institut Petra Fialy? Tak na ten jsme čekali.

    Budování kultu osobnosti kolem profesora Fialy v ODS pokračuje. Ze think-tanku Pravý břeh blízkého straně se stal Institut Petra Fialy.

    11.4.2018 v 20:00 | Karma článku: 41.46 | Přečteno: 2583 | Diskuse

    Další články z rubriky Politika

    Petr Burian

    Jitrnice, jakou svět neviděl

    Lži, blafování, kouřová clona, demagogie, manipulace, mlžení...takto by se ve zkratce dala shrnout snad všechna vyjádření Miloše Zemana. V každém z nich je totiž vždycky někde ukrytá nášlapná mina, nebo alespoň dýmovnice.

    23.5.2018 v 14:57 | Karma článku: 11.55 | Přečteno: 234 | Diskuse

    Tomáš Břicháček

    Brusel se ptá občanů: Chcete více Unie, nebo ještě více Unie?

    Komise zahájila veřejnou konzultaci o budoucnosti EU. Pečlivě volené otázky a nabízené možnosti odpovědí podsouvají občanům volbu „více Unie“ a více doleva stokrát jinak.

    23.5.2018 v 13:00 | Karma článku: 34.28 | Přečteno: 1292 | Diskuse

    Tomáš Vyoral

    Okamura na tiskovce setřel vykladačku pravdy z ČT, která obhajovala Marakéšskou deklaraci

    Další "profesionální" výkon podala redaktorka ČT na tiskové konferenci SPD. Spolu s položením dotazů totiž začala, jak jsme u ČT zvyklí, narovnávat pravdu a obhajovat Marakéšskou deklaraci, o níž se šíří, světe div se, hoaxy.

    23.5.2018 v 11:18 | Karma článku: 44.39 | Přečteno: 3346 | Diskuse

    Jan Dvořák

    Prezident má velkou šanci spor o Peroutku vyhrát

    NS svým šalamounským rozhodnutím vrátit Obvodnímu soudu v Praze případ žaloby na hradní kancelář, která se neomluvila za nařčení novináře Peroutky, že napsal článek HITLER JE GÉNIUS, nahrál nevídaným způsobem prezidentovi.

    23.5.2018 v 8:46 | Karma článku: 31.20 | Přečteno: 3778 | Diskuse

    Karel Januška

    Žijeme v policejním státě

    Dopis předsedovi Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO by mělo oslovit ODS nebo Piráty dříve, než dojde k novým parlamentním volbám. Navržené úpravy právních předpisů by se mohly stát svorníkem pro budoucí vládu.

    23.5.2018 v 8:33 | Karma článku: 8.42 | Přečteno: 386 |
    Počet článků 154 Celková karma 34.04 Průměrná čtenost 1471

    Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se evropské integraci, kulturní válce a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://www.cs-retromusic.net/brichacek.htm





    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.