Tento týden v EU (72)

Prezident Pavel je pro omezení jednomyslného hlasování v Radě. Uhlíkové clo vstoupilo do první fáze. Komise začala prošetřovat nízké ceny čínských elektromobilů. V Granadě začala diskuse o příští strategické agendě.

Minulou neděli (1. 10.) se začala uplatňovat nedávno přijatá úprava unijního uhlíkového cla neboli mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).Clo se bude týkat dovozu výrobků v odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů ze zemí, které uplatňují méně ambiciózní klimatickou politiku než EU. Zatím jde o přípravnou fázi, která se soustředí na sběr údajů, a která bude pro podnikatele znamenat v zásadě pouze podávání zpráv. Dovozci budou muset vykazovat, kolik zboží ze zahrnutých kategorií dovezli a kolik v něm bylo obsaženo přímých i nepřímých emisí skleníkových plynů, a případně i kolik již v zemi výroby za tyto emise bylo zaplaceno. Výběr cla začne až od roku 2026.

Pondělí 2. října 2023

Komise začala přijímat přihlášky do dalšího ročníku cen Nového evropského Bauhausu. Připomeňme, že Nový evropský Bauhaus má zapojit architekty, designery i umělce do služeb Zeleného údělu a má vnést do klimatické politiky EU kulturní a tvůrčí rozměr (více k tomuto projektu v dílu 2 tohoto seriálu a k minulému ročníku cen v dílu 66).

Úterý 3. října 

Prezident Petr Pavel pronesl slavnostní řeč při zahájení školního roku na prestižní univerzitě College of Europe v Bruggách. Vyslovil se zde mimo jiné ve prospěch rozšíření EU s tím, že v této souvislosti považuje za potřebné zvážit přechod k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech, kde se doposud uplatňuje jednomyslnost. (K tomu, proč to není dobrý nápad, viz můj článek Jednomyslnost není přežitek.)

Místopředseda Komise Maroš Šefčovič byl na slyšení v Evropského parlamentu (ve výboru ENVI), a to z toho důvodu, že převzal po odstoupivším Fransi Timmermansovi roli muže číslo 1 Zeleného údělu (jako výkonný místopředseda pro Zelený úděl). Šefčovič řekl, že ve zbývajících měsících svého mandátu se chce zaměřit na tři hlavní úkoly: hledat pro Zelený úděl podporu občanů, dovést všechny projednávané návrhy k přijetí a zajistit, aby již přijatá opatření byla spuštěna. Agendu bude mít dále na starost také nový komisař Wopke Hoekstra (z pozice komisaře pro klima). Evropský parlament pak Šefčovičovo nové portfolio a jmenování Wopkeho Hoekstry schválil ve čtvrtek (5. 10.).

Středa 4. října 

Prezident Pavel vystoupil s dalším projevem na téma EU, tentokrát v Evropském parlamentu. Namíchal(i mu) ho z osvědčených ingrediencí, mezi kterými nemůže chybět na straně jedné velebení evropské integrace, evropských hodnot nebo Václava Havla a na straně druhé rozhořčení nad dezinformacemi, populismem, Ruskem, autoritativními režimy obecně apod. Vedle toho prezident také podpořil Zelený úděl a digitalizaci – je prý v našem společném zájmu, chopit se příležitostí, které nám přinášejí. EU prý má také nadále podporovat Ukrajinu a nepodávat se únavě z války.

Komise zahájila šetření nízkých cen čínských elektromobilů kvůli případném dumpingu. Toto opatření slíbila Ursula von der Leyenová v nedávném poselství o stavu Unie (viz díl 69).

Čtvrtek 5. října

Předseda Evropské rady Chales Michel publikoval (na stránkách Rady i v různých denících) zamyšlení s názvem „Svět sleduje náš evropský kontinent“. Vedle shrnutí aktuálních událostí zde mimo jiné píše, že zatímco někteří ve světě doufají v neúspěch EU, „jiní spoléhají na to, že jim Evropa ukáže cestu k udržitelnějšímu, blahobytnějšímu, spravedlivějšímu a bezpečnějšímu světu. A to je to, co naši občané chtějí: abychom byli silou změny, abychom zlepšili jejich každodenní život.“

Ve španělské Granadě se konal v pořadí třetí summit Evropského politického společenství. Jde o novou platformu sdružující skoro pět desítek zemí z Evropy a blízkého okolí. Jednání se věnovala mimo jiné otázkám digitalizace, umělé inteligence, energetiky, zelené transformace a geopolitickým problémům. Nic hmatatelného se zde ovšem nedohodlo a i závěrečná tisková konference byla odvolána.

Pátek 6. října

Summit v Granadě pokračoval mezi vedoucími představiteli EU jako neformální zasedání Evropské rady. Začala zde diskuse o nové strategické agendě na období 2024–2029. (Strategická agenda představuje závěry Evropské rady ohledně obecných směrů a priorit činnosti Unie pro daný institucionální cyklus, které mají poskytovat vodítka pro činnost unijních orgánů. Takový dokument byl poprvé přijat Evropskou radou v roce 2014. Pro představu, nynější strategická agenda vypadá takto.)

Komise informovala o humanitární a technické pomoci, kterou EU aktuálně poskytuje Arménii v souvislosti s přílivem uprchlíků z Náhorního Karabachu.