Středa 22. března 2023, svátek má Leona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 22. března 2023 Leona

Jednomyslnost není přežitek

6. 09. 2022 15:00:00
Nápad vzdát se zbytků jednomyslnosti v rozhodovacích procesech EU je stejně rozumný jako chtít vymontovat z auta brzdy a těšit se, že teprve pak to bude jízda.

Volání po dalším omezování případů, kdy se v unijních rozhodovacích procesech vyžaduje dosažení jednomyslnosti členských států, ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou, je stálicí v programu evropských federalistů. Toto téma je z jejich strany vznášeno v podstatě neustále, při nejrůznějších příležitostech.

V poslední době zažíváme vlnu výraznějšího tlaku na takové změny. Nejde jen o pražský projev německého kancléře Olafa Scholze z minulého týdne. Připomeňme také květnové závěry Konference o budoucnosti Evropy, na ně navazující návrhy Evropského parlamentu na revizi zakládacích smluv nebo několik dřívějších podnětů Komise k využití tzv. pasarel neboli překlenovacích ustanovení ve vybraných oblastech (k zahraniční politice, k daním obecně, daním v oblasti životního prostředí a energetiky, k sociální politice).

Rozhodování kvalifikovanou většinou expandovalo s každou z předchozích významných změn smluv – s Jednotným evropským aktem, s Maastrichtem, Amsterodamem, Nice, Lisabonem. Na základě Lisabonské smlouvy se stalo pravidlem, kdežto jednomyslnost je výjimkou. Ostrůvky jednomyslnosti zůstaly jen v nejcitlivějších oblastech, jako jsou třeba daně, antidiskriminační legislativa, zahraniční politika, obrana, sociální zabezpečení, rodinné právo s mezinárodním prvkem, vstup nových členů do Unie, přijímání víceletého finančního rámce nebo systém vlastních zdrojů Unie.

Jako výhoda většinového hlasování se uvádí snadnější a rychlejší přijímání rozhodnutí. Odvrácenou stránkou je, že nad dotčenými oblastmi ztrácejí jednotlivé členské státy kontrolu. Členský stát se zde vzdává svých svrchovaných práv a ze suveréna se stává menšinovým akcionářem. Může být přehlasován – a je pak vázán rozhodnutími, která byla přijata proti jeho vůli a která mohou být v rozporu s jeho životními zájmy.

Hledání rovnováhy mezi akceschopnou Unii, která by nebyla permanentně zablokovaná, s požadavkem na zachování svébytnosti členských států je jistě věcí netriviální. Na počátku by měla stát úvaha, pro které otázky je ztráta národního veta vůbec únosná, s ohledem na politickou citlivost dané problematiky, a jsou-li zde zřetelné výhody, kterými je tato ztráta vyvážena.

Domnívám se, že na základě tohoto testu lze použití většinového hlasování odůvodnit v rámci správy vnitřního trhu (pokud tento pojem budeme vykládat střízlivěji, než se nyní často děje) a pro otázky velmi úzce související, jako je společná obchodní politika ve vztahu ke třetím zemím nebo mezinárodní právo soukromé.

Naopak je nepřiměřené a velmi nebezpečné opustit národní veto v oblastech spojených se zásadními tématy vnitrostátní politiky a se státní svrchovaností. Bohužel právě k tomu v Unii už do značné míry došlo. Většinové hlasování bylo zavedeno v širokém spektru oblastí, včetně azylové a přistěhovalecké politiky, trestního práva, ochrany životního prostředí či některých aspektů sociální politiky.

Snadné přijímání rozhodnutí ve spojení s rozsáhlými a nejasně ohraničenými pravomocemi Unie, expanzivním zápalem institucí a nedostatečnými kontrolními mechanismy vytváří velmi nebezpečnou kombinaci a lze jej označit za jeden z klíčových faktorů dnešní centralizační havárie evropské integrace (jí se blíže věnuji mimo jiné v článcích EU jako společenství vyvlastněných vlastníků a Evropská integrace v zrcadle našich pohádek).

Evropská unie se aktuálně v žádném případě nenachází v situaci, kdy by jí další rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou mohlo prospět. Již dnes trpíme zřetelnou přemírou tohoto přístupu, nikoli nedostatkem. Pokud bychom podlehli tomuto tlaku federalistů, jen dále prohloubíme problémy.

Tak třeba konec jednomyslnosti ve společné zahraniční a bezpečnostní politice EU by znamenal také konec samostatné politiky členských států vůči třetím zemím; o zahraničněpolitických otázkách by propříště rozhodoval hlavní proud členských států v čele s Německem a Francií. Fatální důsledky by pak mělo odstranění národního veta v oblasti daní, které by vedlo k daňové harmonizaci, odstranění zdravé konkurence mezi členskými státy a ve výsledku k zúžení prostoru pro rozhodování o klíčových socio-ekonomických otázkách na národní úrovni. Nebo si snad přejeme umést cestu různým sociálně-inženýrským fiskálním opatřením, např. na poli ochrany životního prostředí, respektive boje proti změnám klimatu? Konečně nechtějme si představovat, jak by Unie využívala snazší rozhodovací postup v oblasti sociální politiky, respektive antidiskriminační legislativy.

Na Twitteru jsem poznamenal, že nápad vzdát se zbytků jednomyslnosti v rozhodovacích procesech EU je stejně rozumný jako chtít vymontovat z auta brzdy a těšit se, že teprve pak to bude jízda. Dodávám, že už dnes to pomyslné auto brzdí velmi bídně. Pracovat bychom měli spíše na jeho opravě, než na jeho totálním zhuntování. A měli bychom si pospíšit, protože jedeme z kopce a nabíráme rychlost.

Autor: Tomáš Břicháček | úterý 6.9.2022 15:00 | karma článku: 24.52 | přečteno: 462x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (55)

Z Bruselu přišla tento týden řada nových legislativních návrhů souvisejících se Zeleným údělem – jde o reformu trhu s elektřinou, akt o kritických surovinách nebo akt o klimaticky neutrálním průmyslu.

17.3.2023 v 15:30 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 189 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (54)

Leyenová chce zdokonalovat demokracii. Byl spuštěn zmodernizovaný Schengenský informační systém. Předseda Výboru EP pro rovnost pohlaví se na MDŽ rozohnil. Unie aspiruje na to stát se globální vesmírnou velmocí.

10.3.2023 v 15:30 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 186 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (53)

Schválení nových emisní standardů pro osobní automobily a dodávky v Radě se odkládá. Komise předložila balíček návrhů k řidičským průkazům a bezpečnosti silničního provozu. Slavil se mezinárodní den ledních medvědů.

3.3.2023 v 15:30 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 156 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (52)

Počet žádostí o azyl byl v EU loni nejvyšší od velké migrační krize. Zelený úděl nesmí chybět ani v rybolovu. Unie pokročila v procesu ratifikace Istanbulské úmluvy. Komise navrhla prodloužení obchodních výhod pro Ukrajinu.

24.2.2023 v 15:30 | Karma článku: 14.46 | Přečteno: 193 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Ziegler

Putinovci unášejí, bijí, mučí a znásilňují ukrajinské děti

Nynější Rusko se dostalo na úroveň nacistického Německa a islámského státu. Tyto režimy rovněž unášely děti, které pak násilím nutily k převýchově v zájmu svých ideologií. Kreml dělá to samé.

22.3.2023 v 10:19 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 313 | Diskuse

Sára Mašínová

Z Deníku: Úterý 21. března 2023

Pane Bože, Dej mi moudrost, Dej mi víru, A dej mi myšlení, Abych dobře vládla, Aby bylo dobře lidem všem, i všem přírodě, Amen.

22.3.2023 v 0:13 | Karma článku: 3.08 | Přečteno: 112 | Diskuse

Václav Kunft

Mráček na Čínsko-Ruském nebi.

Celkem bez velkého zájmu medií se po nebi prohání mráček, který by mohl ohrozit Čínsko-Ruské objímání. Oba diktátoři zdůrazňovali společné zájmy, jedním z nich je drancování Afriky.

21.3.2023 v 16:30 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 260 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K jordánsko-izraelskému diplomatickému incidentu

Bdělé oko a ucho jordánské a jednostranně přecitlivělé duše na ammánském ministerstvu zahraničí zaznamenaly dva jevy provázející nedávnou návštěvu člena izraelské vlády Becalela Smotriče v Paříži.

21.3.2023 v 14:26 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 141 | Diskuse

Ivan Kazimour

Generál Pavel

Osoba generála Pavla mne zaujala již v r. 2019, kdy jsem četl knihu Vladimíra Mertlíka V první linii. Když se pak později objevily zprávy o jeho možné kandidatuře na funkci prezidenta republiky, uvítal jsem to.

21.3.2023 v 14:17 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 524 | Diskuse
Počet článků 292 Celková karma 15.32 Průměrná čtenost 1325

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se dění na úrovni EU, obecným otázkám evropské integrace a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://brichacek.cs-retromusic.net/  

Meteoroložka Honsová: Letos bude extrémní počasí, zapíše se do historie

Premium Meteoroložka Dagmar Honsová je přesvědčená, že letošní rok určitě přinese mnoho zajímavých a zřejmě i extrémních...

Hrozí ekonomický kolaps? Analytici varují před Minského momentem

Selhání bankovních institucí, otřesy na finančních trzích a pokračující nejistota zvyšuje podle mnohých odborníků...

Ukrajinská pobřežní obrana zničila plány na vylodění u Oděsy

Flotila ukrajinského námořnictva dostala na začátku ruské invaze na frak, ale její „suchozemská“ pobřežní obrana...

Herec Gene Hackman se po letech ukázal na veřejnosti

V důchodu je už skoro dvacet let. Svůj poslední film Starosti starosty natočil v roce 2004. Herec Gene Hackman (93) se...

Německé platy v nedohlednu. Známe sedm důvodů, proč Češi berou míň

Ekonomové už desítky let propočítávají, kdy české mzdy doženou ty německé. Rozdíly mezi oběma státy přetrvávají a...