Tento týden v EU (31)

Agentury Europol a Eurojust budou posíleny. Obchod s Ukrajinou bude dočasně liberalizován. Komise chce rozšířit seznam trestných činů EU o porušování unijních sankcí. Byla předložena první zpráva o stavu Schengenu.

V pondělí (23. 5.) Komise předložila tzv. jarní balíček evropského semestru. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Balíček obsahuje mimo jiné pravidelné hodnotící zprávy a doporučení týkající se jednotlivých členských států nebo návrh hlavních směrů politik zaměstnanosti pro rok 2022.

Téhož dne Eurostat uveřejnil monitorovací právu o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v EU. Těchto 17 obecných rozvojových cílů s horizontem do roku 2030 bylo přijato na půdě Organizace spojených národů v roce 2015. EU podle zprávy dosáhla v posledních pěti letech pokroku při plnění většiny cílů.

Od pondělí do středy (23. 5. - 25. 5.) pobývala delegace Evropského parlamentu na Maltě, aby tam zkoumala stav právního státu, boj proti korupci a vůbec vnitrostátní situaci. O podobných výpravách europoslanců jsme mluvili v díle 4 a 6 (kde byla také řeč o tom, jak se s nezvanými hosty vypořádal slovinský premiér Janša).

V úterý (24. 5.) byl v Radě zakončen proces přijetí nařízení, které stanoví dočasnou liberalizaci obchodu a další obchodní koncese ve vztahu k Ukrajině. Veškerý ukrajinský vývoz do Evropské unie bude po dobu jednoho roku osvobozen od dovozních cel. Evropský parlament návrh schválil minulý týden.

Rada také přijala novelu nařízení o Europolu (o které již byla řeč v dílu 18 tohoto seriálu). Mandát této unijní agentury, která pomáhá orgánům členských států v boji se závažnou mezinárodní trestnou činností a terorismem, bude posílen.

Komise téhož dne představila první zprávu o stavu Schengenu. Má jít o součást nového ročního cyklu, v rámci kterého bude pravidelně hodnocen stav schengenského prostoru, a který má umožnit identifikovat problémy a přijmout vhodná opatření. Jde o reakci na velké výzvy, s nimiž se prostor bez hraničních kontrol v posledních letech potýkal (migrační krize, covidová omezení, válka na Ukrajině).

Ve středu (25. 5.) byl v Radě zakončen proces přijetí novely nařízení o agentuře Eurojust, poté, co návrh minulý týden schválil Evropský parlament. Unijní agentura, která se věnuje podpoře a koordinaci justiční spolupráce v trestních věcech mezi členskými státy, bude mít nově ve své působnosti podporu činnosti členských států v boji proti genocidě, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a souvisejícím trestným činům. Přitom bude moci mimo jiné shromažďovat, uchovávat a analyzovat důkazy týkajících se těchto trestných činů a poskytovat je příslušným vnitrostátním a mezinárodním justičním orgánům. Tato změna souvisí s válkou na Ukrajině.

Téhož dne Komise navrhla, aby Rada jednomyslným rozhodnutím rozšířila množinu oblastí trestné činnosti, které může Unie harmonizovat (podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU), o porušování mezinárodních sankcí Unie. Návrh se opírá o jedno z vychytralých ustanovení vnesených Lisabonskou smlouvou, která umožňují rozšiřovat kompetence Unie beze změny zakládacích smluv. Komise zároveň nastínila svoje představy, jak by případná harmonizace mohla vypadat. Komise dále předložila rozsáhlý návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, který by nahradil dosavadní pravidla, a který by měl rovněž přispět k účinnějšímu provádění mezinárodních sankcí. Obě iniciativy souvisejí s válkou na Ukrajině.