Tento týden v EU (6)
Komisařka Věra Jourová vystoupila v pondělí (11. 10.) na konferenci Forum 2000 v Praze. Prohlásila zde mimo jiné, že tři velké paralelní procesy – zelená transformace, digitální transformace a pokoronavirová obnova – změní život každého občana v EU. Komentovala také výsledky českých voleb, přičemž vyjádřila uspokojení nad tím, že komunisté neuspěli a že „extremisté“ neboli „samozvaní patrioti“ nezískali více než dříve, a to navzdory kampani, která prý podněcovala v lidech strach a nenávist. Přeje České republice reprezentaci, která zachová „prozápadní“ orientaci. Pohrozila směrem k Polsku, že bude třeba reagovat na rozhodnutí tamního ústavního soudu z minulého týdne (viz předchozí díl), jinak Unie začne kolabovat.
V pondělí bylo také uveřejněno 20 námětů ohledně budoucnosti Unie, vzešlých z akce European Youth Event 2021, jež se konala minulý týden (8.–9. 10.) ve Štrasburku. Myšlenky jsou to nepřekvapivě vyhraněně levicové, zelené a federalistické. Uvědomělá unijní mládež žádá mimo jiné vytvoření evropské federace, jednotný daňový systém, společnou úpravu recyklace odpadu, přeshraniční kandidátky pro volby do Evropského parlamentu či lepší péči o sexuální menšiny a o žadatele o azyl. Návrhy budou představeny na nadcházejícím plenárním zasedání Konference o budoucnosti Evropy (22.–23. 10.).
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve stejný den informovalo o chystaném spojenectví Francie, ČR a dalších členských států ve prospěch využívání jaderné energetiky v kontextu „zelené transformace“. Původně byla z dalších zemí oznámena účast Bulharska, Finska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Později během týdne média spekulovala o tom, že skupina se možná rozroste o Estonsko.
V úterý (12. 10.) Komise emitovala první várku tzv. zelených dluhopisů, a to za 12 miliard eur. O těchto zvláštních cenných papírech, u kterých platí, že výnos by měl být přidělen na boj proti změnám klimatu a jiné ekologické projekty, již zde byla řeč. Připomeňme, že do konce roku 2026 Komise plánuje vydat takové dluhopisy v hodnotě až 250 miliard eur a chce jimi pokrýt 30 % objemu fondu obnovy.
Od úterka po následujících čtrnáct dnů mohou uchazeči z řad mládeže ve věku 18 až 20 let podávat přihlášky do dalšího kola soutěže DiscoverEU. Komise v něm vybere 60 000 osob, kterým rozdá časové jízdenky na cestování po celé Unii, a to převážně na železnici. Smyslem akce má být dát mladým lidem „příležitost cestovat po Evropě a objevovat krásu její krajiny, měst i venkova“, přičemž během cesty se prý budou moci setkávat s podobně smýšlejícími mladými lidmi, získají větší nezávislost a sebedůvěru a lépe poznají pocit evropské identity.
Ve středu (13. 10.) Komise předložila sdělení, v němž reaguje na současnou krizi kolem vysokých cen energií. Ve sdělení jsou nastíněna různá převážně krátkodobá a střednědobá opatření, která mohou být přijata na úrovni EU či členských států, a která by měla pomoci zmírnit bezprostřední dopad nárůstu cen. Prioritou by měla být cílená opatření, která mohou rychle zmírnit dopad růstu cen na zranitelné skupiny a malé podniky. Mezi nabízenými vnitrostátními opatřeními figuruje finanční podpora pro domácnosti, státní podpora pro podniky či zacílená snížení daní. Pokud jde o činnost na unijní úrovni, v dlouhodobější perspektivě Komise uvažuje o možnosti společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Naopak třeba se zastropováním cen emisních povolenek či s reformou trhu s elektřinou, jak požadovaly některé země, Komise nepočítá. Mezi náměty celkově není překvapivého a nic světoborného. Brusel si stojí za tím, že nejlepší pojistkou proti cenovým otřesům, které by mohly nastat v budoucnu, je přechod na obnovitelné zdroje energie.
Téhož dne byla také uvedena strategie EU pro oblast Arktidy, kterou vypracovali společně vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise. Jde prý o „koncepci větší angažovanosti EU v zájmu mírové, udržitelné a prosperující Arktidy“. Dokument začíná slovy „Evropská unie … je v Arktidě. Jako geopolitická mocnost má EU strategické a každodenní zájmy jak v evropské Arktidě, tak v širším arktickém regionu.“ Avizováno je otevření kanceláře Komise v Grónsku a vyčlenění financí na „zelenou transformaci“ regionu. Dále se zde vyzývá k tomu, aby v Arktidě nedocházelo k těžbě ropy, uhlí a zemního plynu.
V předminulém díle jsme mluvili o tom, jak Evropský parlament vyslal delegaci do Maďarska, aby tam zkoumala stav právního státu. Tento týden (13.–15. 10.) se uskutečnila podobná výprava do Slovinska. Europoslanci zde měli zkoumat také svobodu médií a boj proti korupci. Předseda vlády Janez Janša ovšem delegaci odmítl přijmout a na Twitteru se uštěpačně zeptal: „Kdo jste? Kolikrát jste navštívili německou kancléřku, nizozemského předsedu vlády nebo francouzského prezidenta? Mimochodem bylo to v Nizozemsku, kde byl v EU naposledy zabit novinář.“ Vznikla kolem toho ostrá výměna názorů, kde slovinský premiér rovněž poznamenal, že Slovinsko není žádná kolonie. V každém případě Janša se profiluje jako sebevědomý politik, který nepluje s proudem, jak ostatně nedávno ukázal i jeho velmi povedený rozhovor pro Euronews.
Od pátku do neděle (15.–17. 10.) proběhne v Evropském parlamentu ve Štrasburku zasedání čtvrtého panelu evropských občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Jeho tématem je EU ve světě a migrace. Tím bude zakončen blok prvních zasedání. Během listopadu se panely postupně sejdou podruhé, tentokrát jen na dálku pomocí videokonference. (Občanským panelům se věnuji blíže v předchozích dílech a hlavně v článku Unijní demokracie naruby).
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 339
- Celková karma 14,14
- Průměrná čtenost 1237x