Tento týden v EU (20)

Soudní dvůr potvrdil platnost nařízení, které umožňuje trestat členské státy zastavením plateb z fondů EU. Komise představila náměty ke Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu. Europoslanci opět v roli ředitelů zeměkoule. 

Začátkem týdne byla zveřejněna doporučení, která minulý víkend přijal na svém závěrečném zasedání panel evropských občanů č. 4 v rámci Konference o budoucnosti Evropy. (Konferenci a občanským panelům se blíže věnuji v předchozích dílech a v článku Unijní demokracie naruby). Tento panel se zabývá tématy „EU ve světě / Migrace“. Již dříve přijaly svá doporučení panel č. 2 k otázkám demokracie, hodnot, práv, právního státu a bezpečnost a panel č. 3 ke změně klimatu, životního prostředí a zdraví. Příští týden završí svou práci také panel č. 1. Doporučení projedná plénum konference a stanou se podkladem pro další fázi diskuse. Hlavním výstupem konference má být zpráva, kterou na základě návrhů pléna připraví výkonná rada složená ze zástupců Evropského parlamentu, Rady a Komise. 

V úterý (15. 2.) Komise vydala dvě sdělení k problematice obrany a bezpečnosti, a sice Příspěvek Komise k evropské obraně a Plán týkající se technologií kriticky důležitých pro bezpečnost a obranu. Jde o vstup do diskuse o tzv. Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu EU – tento programový dokument, který by Rada měla přijmout v březnu, stanoví cíle EU v oblasti obranné politiky v horizontu do roku 2030. Opatření nastíněná ve sděleních by podle Komise měla vést k vytvoření integrovanějšího a konkurenceschopnějšího společného trhu v oblasti obrany, a to zejména prohloubením spolupráce mezi zeměmi EU, uskutečňováním rozsáhlejších projektů, optimalizací nákladů a zvýšením operační účinnosti.

Téhož dne Evropský parlament trochu opožděně uspořádal oslavu 20. výročí zavedení bankovek a mincí měny euro, na kterém vystoupila i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová a komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. (Tomuto výročí jsme se více věnovali v dílu 14 tohoto seriálu.) 

Od úterka je také možné zasílat přihlášky do 30. ročníku soutěže o Cenu Lorenza Nataliho (Natali Prize), kterou pořádá EU pro novináře. Letos budou ceny uděleny za zpravodajství, které se věnuje tématům: nerovnost, chudoba, klima, vzdělávání, migrace, zaměstnanost, digitalizace, zdravotnictví, mír, demokracie a lidská práva.

Ve středu (16. 2.) Soudní dvůr EU v plném rozsahu zamítl žaloby, kterými se Polsko a Maďarsko domáhaly zrušení nařízení 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Podle sporného předpisu mohou být členské státy, které podle mínění Komise a kvalifikované většiny členských států porušují zásady právního státu, sankcionovány zastavením či přiškrcením plateb z unijních fondů. Tomuto významnému tématu se podrobněji věnuji v článku Právní stát a kulišárna s unijními fondy.

Ve čtvrtek (17. 2.) Evropský parlament přijal dlouhou řadu rezolucí týkající se zahraniční a bezpečnostní politiky EU a politické situace ve světě. Šlo mimo jiné o výroční zprávu o provádění společné zahraniční a bezpečností politiky, výroční zprávu o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky či výroční zprávu o lidských právech a demokracii ve světě. Další rezoluce s dotkly třeba situace v Burkině Faso, v Íránu nebo na Filipínách. Jde o typický projev toho, že europoslanci se cítí být „řediteli zeměkoule“, kteří touží – bez ohledu na hranice pravomocí EU a pravomoci samotného EP – mluvit do všeho, co se na naší planetě děje.

Ve čtvrtek a v pátek (17. a 18. 2.) se v Bruselu konal v pořadí šestý summit Evropské unie a Africké unie. Jednání se týkala mimo jiné rozsáhlých investic, které plánuje v Africe EU v rámci projektu Globální brána (o kterém jsme se zmiňovali v dílu 12), dodávek vakcín proti covidu do afrických zemí nebo migrace.