Právní stát a kulišárna s unijními fondy
Soudní dvůr EU dnes podle očekávání v plném rozsahu zamítl žaloby, kterými se Polsko a Maďarsko domáhaly zrušení nařízení 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Došlo tak k posvěcení jedné z největších kulišáren – chceme-li to říci kulantně – v historii unijního práva.
Dotčené nařízení, přijaté koncem roku 2020, umožňuje, zjednodušeně řečeno, zastavení nebo přiškrcení toku peněz z unijních fondů do členských států, které podle mínění Komise a kvalifikované většiny členských států porušují zásady právního státu. Rozhodnutí Rady přijaté na návrh Komise může zahrnovat opatření, jako je pozastavení plateb a závazků, pozastavení vyplácení splátek nebo předčasné splacení půjček, snížení financování v rámci stávajících závazků a zákaz přijímat nové závazky s příjemci nebo uzavírat nové dohody o půjčkách nebo jiných nástrojích se zárukou z rozpočtu Unie. Později může být podle vývoje situace takové rozhodnutí zrušeno či změněno. Právním základem, na který se nařízení odvolává, je čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU, podle něhož Unie může řádným legislativním postupem přijmout finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu.[1]
Nařízení je součástí mocenského boje, který unijní instituce již řadu let rozehrávají kolem údajné ochrany právního státu („rule of law“). Je také vychytralým pokusem obejít mechanismy upravené v článku 7 Smlouvy o EU (SEU), který má pro účely ochrany právního státu a dalších základních hodnot Unie uvedených v článku 2 SEU sloužit.
Připomeňme, že mechanismy ochrany základních hodnot jsou v článku 7 SEU upraveny následovně:
– Jednak je zde postup preventivní, kdy na návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Komise může Rada po obdržení souhlasu EP většinou čtyř pětin svých členů rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty uvedené v článku 2. Rada pravidelně přezkoumává, zda důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedly, stále trvají (čl. 7 odst. 1 SEU).
– Zadruhé je zde postup sankční, kdy na návrh jedné třetiny členských států nebo Komise může Evropská rada po obdržení souhlasu EP jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení uvedených hodnot uvedených v článku 2 (čl. 7 odst. 2 SEU). V návaznosti na takové rozhodnutí Evropské rady může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z použití Smluv, včetně hlasovacích práv zástupců jeho vlády v Radě, budou pozastavena, přičemž jeho povinnosti vyplývající ze Smluv zůstávají nedotčeny. Později může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že změní nebo zruší taková opatření, jestliže se změní situace, která vedla k jejich přijetí (čl. 7 odst. 3 a 4 SEU).[2]
Využití článku 7 SEU, a zvláště sankčního postupu, je s ohledem na rozhodovací procedury obtížné. Nepřekvapí proto, že unijní orgány už řadu let vykazují intenzivní snahy nespokojit se s ním. Odtud všechny iniciativy typu „nového postupu EU pro posílení právního státu”, s nímž přišla v roce 2014 Komise, myšlenka Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech, kterou vznesl Evropský parlament v roce 2016, nebo výroční zprávy stavu o právního státu, které vydává Komise od roku 2020. Sporné nařízení o obecném režimu podmíněnosti je zatím nejsilnějším počinem v této oblasti.
Nařízení je flagrantním příkladem zneužití pravomoci při přijetí unijního právního předpisu. Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že unijní akt je postižen zneužitím pravomoci, pokud se na základě objektivních, relevantních a shodujících se alespoň nepřímých důkazů ukáže, že byl přijat za výlučným nebo přinejmenším rozhodujícím účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou uváděné cíle, nebo vyhnout se postupu zvláště upravenému zakládacími smlouvami pro vyrovnání se s okolnostmi daného případu.[3] Zde se přitom jasně obchází článek 7 SEU, když je vytvořen paralelní postup pro sankcionování porušování zásad právního státu. Dostáváme se zde do situace, kdy členské státy fakticky mohou být sankcionovány pro takové údajné porušování, aniž by předem došlo k rozhodnutím podle čl. 7 odst. 2 (připomeňme, že pro přijetí takového rozhodnutí je potřeba jednomyslnosti – kromě dotčeného státu); stačí, aby si tak usmyslila Komise a kvalifikovaná většina členských států.
Opakovaně uvádím, že téma „rule of law“ se zvrtlo v prostředek politického boje, kde nejde o panství práva, tedy o zákonnost a o právní jistotu, ale o vytváření nástroje, kterým se unijní orgány míní vměšovat do vnitřních záležitostí členských států včetně otázek ústavněprávních a prosazovat svou politickou linii bez ohledu na hranice kompetencí Unie. V souvislosti s nařízením o obecném režimu podmíněnosti se zřetelně ukazuje, že unijní agenda právního státu se paradoxně sama s právním státem dostává do rozporu.
[1] Právním základem je také na čl. 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, který ovšem odkazuje zpět na čl. 322 SFEU.
[2] Do všech těchto hlasování se nezapočítává hlas dotčeného státu, o kterém se rozhoduje (čl. 354 SFEU).
[3] Viz např. rozsudky SDEU ve věci C-310/04 Španělsko v. Rada (2006), b. 69 a citovaná judikatura a ve věci C-442/04 Španělsko v. Rada, b. 49 a citovaná judikatura.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (74)
Projekt digitálního eura se posouvá do další fáze. Komise předložila pracovní program na rok 2024. Evropská rada projednávala situaci na blízkém Východě. Sacharovova cena míří do Íránu. Několik stovek unijních úředníků protestuje.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 338
- Celková karma 14,88
- Průměrná čtenost 1241x