Pátek 30. září 2022, svátek má Jeroným, Ráchel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. září 2022 Jeroným, Ráchel

Právní stát a kulišárna s unijními fondy

16. 02. 2022 13:00:00
Soudní dvůr EU podle očekávání zamítl žaloby Polska a Maďarska proti vykutálenému nařízení, které za údajné porušování zásad právního státu umožňuje trestat členské státy zastavením či přiškrcením plateb z unijních fondů.

Soudní dvůr EU dnes podle očekávání v plném rozsahu zamítl žaloby, kterými se Polsko a Maďarsko domáhaly zrušení nařízení 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Došlo tak k posvěcení jedné z největších kulišáren – chceme-li to říci kulantně – v historii unijního práva.

Dotčené nařízení, přijaté koncem roku 2020, umožňuje, zjednodušeně řečeno, zastavení nebo přiškrcení toku peněz z unijních fondů do členských států, které podle mínění Komise a kvalifikované většiny členských států porušují zásady právního státu. Rozhodnutí Rady přijaté na návrh Komise může zahrnovat opatření, jako je pozastavení plateb a závazků, pozastavení vyplácení splátek nebo předčasné splacení půjček, snížení financování v rámci stávajících závazků a zákaz přijímat nové závazky s příjemci nebo uzavírat nové dohody o půjčkách nebo jiných nástrojích se zárukou z rozpočtu Unie. Později může být podle vývoje situace takové rozhodnutí zrušeno či změněno. Právním základem, na který se nařízení odvolává, je čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU, podle něhož Unie může řádným legislativním postupem přijmout finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu.[1]

Nařízení je součástí mocenského boje, který unijní instituce již řadu let rozehrávají kolem údajné ochrany právního státu („rule of law“). Je také vychytralým pokusem obejít mechanismy upravené v článku 7 Smlouvy o EU (SEU), který má pro účely ochrany právního státu a dalších základních hodnot Unie uvedených v článku 2 SEU sloužit.

Připomeňme, že mechanismy ochrany základních hodnot jsou v článku 7 SEU upraveny následovně:

– Jednak je zde postup preventivní, kdy na návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Komise může Rada po obdržení souhlasu EP většinou čtyř pětin svých členů rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty uvedené v článku 2. Rada pravidelně přezkoumává, zda důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedly, stále trvají (čl. 7 odst. 1 SEU).

– Zadruhé je zde postup sankční, kdy na návrh jedné třetiny členských států nebo Komise může Evropská rada po obdržení souhlasu EP jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení uvedených hodnot uvedených v článku 2 (čl. 7 odst. 2 SEU). V návaznosti na takové rozhodnutí Evropské rady může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z použití Smluv, včetně hlasovacích práv zástupců jeho vlády v Radě, budou pozastavena, přičemž jeho povinnosti vyplývající ze Smluv zůstávají nedotčeny. Později může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že změní nebo zruší taková opatření, jestliže se změní situace, která vedla k jejich přijetí (čl. 7 odst. 3 a 4 SEU).[2]

Využití článku 7 SEU, a zvláště sankčního postupu, je s ohledem na rozhodovací procedury obtížné. Nepřekvapí proto, že unijní orgány už řadu let vykazují intenzivní snahy nespokojit se s ním. Odtud všechny iniciativy typu „nového postupu EU pro posílení právního státu”, s nímž přišla v roce 2014 Komise, myšlenka Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech, kterou vznesl Evropský parlament v roce 2016, nebo výroční zprávy stavu o právního státu, které vydává Komise od roku 2020. Sporné nařízení o obecném režimu podmíněnosti je zatím nejsilnějším počinem v této oblasti.

Nařízení je flagrantním příkladem zneužití pravomoci při přijetí unijního právního předpisu. Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že unijní akt je postižen zneužitím pravomoci, pokud se na základě objektivních, relevantních a shodujících se alespoň nepřímých důkazů ukáže, že byl přijat za výlučným nebo přinejmenším rozhodujícím účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou uváděné cíle, nebo vyhnout se postupu zvláště upravenému zakládacími smlouvami pro vyrovnání se s okolnostmi daného případu.[3] Zde se přitom jasně obchází článek 7 SEU, když je vytvořen paralelní postup pro sankcionování porušování zásad právního státu. Dostáváme se zde do situace, kdy členské státy fakticky mohou být sankcionovány pro takové údajné porušování, aniž by předem došlo k rozhodnutím podle čl. 7 odst. 2 (připomeňme, že pro přijetí takového rozhodnutí je potřeba jednomyslnosti – kromě dotčeného státu); stačí, aby si tak usmyslila Komise a kvalifikovaná většina členských států.

Opakovaně uvádím, že téma „rule of law“ se zvrtlo v prostředek politického boje, kde nejde o panství práva, tedy o zákonnost a o právní jistotu, ale o vytváření nástroje, kterým se unijní orgány míní vměšovat do vnitřních záležitostí členských států včetně otázek ústavněprávních a prosazovat svou politickou linii bez ohledu na hranice kompetencí Unie. V souvislosti s nařízením o obecném režimu podmíněnosti se zřetelně ukazuje, že unijní agenda právního státu se paradoxně sama s právním státem dostává do rozporu.

[1] Právním základem je také na čl. 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, který ovšem odkazuje zpět na čl. 322 SFEU.

[2] Do všech těchto hlasování se nezapočítává hlas dotčeného státu, o kterém se rozhoduje (čl. 354 SFEU).

[3] Viz např. rozsudky SDEU ve věci C-310/04 Španělsko v. Rada (2006), b. 69 a citovaná judikatura a ve věci C-442/04 Španělsko v. Rada, b. 49 a citovaná judikatura.

Autor: Tomáš Břicháček | středa 16.2.2022 13:00 | karma článku: 35.93 | přečteno: 1195x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (40)

Timmermans v Praze obhajoval Zelený úděl. Předsedkyně europarlamentu apeluje na dodávky těžkých zbraní Ukrajině. Komise žaluje Maltu za „zlaté pasy“. V Radě EU došlo k dohodě na opatřeních pro zmírnění dopadů energetické krize.

30.9.2022 v 15:30 | Karma článku: 9.26 | Přečteno: 122 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Zářijové tweetování

Něco málo z mých glos na Twitteru za měsíc září – k evropské integraci, svobodě projevu, zahraniční politice, k právnímu státu a útokům na Maďarsko.

29.9.2022 v 8:30 | Karma článku: 11.23 | Přečteno: 129 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (39)

Brusel navrhuje pozastavení části plateb z unijních fondů Maďarsku. Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu by v době krizí umožnil zavedení prvků direktivního hospodářství. Mezi státy není shoda na omezení jednomyslnosti.

23.9.2022 v 15:30 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 172 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (38)

Ursula von der Leyenová přednesla projev o stavu unie. Komise navrhla mimořádná opatření k řešení vysokých cen energií. Evropský parlament opět dštil síru na Maďarsko. Na stole je dlouho avizovaný návrh Aktu o svobodě médií.

16.9.2022 v 15:30 | Karma článku: 20.64 | Přečteno: 254 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ladislav Vorel

Mě nezajímají Rusi, mě nezajímá Ukrajina

Šok. Tedy aspoň pro mne. Výrok Oka můry je horší než kdyby se televizní hlasatelka během vysílání svlékla do naha. Vlastně to by nebylo ještě tak zlé. Kdyby se třeba pozvracela.

30.9.2022 v 22:06 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 132 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (40)

Timmermans v Praze obhajoval Zelený úděl. Předsedkyně europarlamentu apeluje na dodávky těžkých zbraní Ukrajině. Komise žaluje Maltu za „zlaté pasy“. V Radě EU došlo k dohodě na opatřeních pro zmírnění dopadů energetické krize.

30.9.2022 v 15:30 | Karma článku: 9.26 | Přečteno: 122 | Diskuse

Jan Bartoň

Odmítám mediální propagandu kolem omezeného jaderného útoku Ruska na Ukrajinu

Média nás pomalu přesvědčují o tom, že omezený ruský jaderný útok není nic, čeho bychom se měli bát. Různí experti se snaží uklidňovat, že vlastně o nic tak moc nejde.

30.9.2022 v 9:30 | Karma článku: 30.72 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Josef Železný

Úvěrový blahobyt

Dlouhá léta žiji ve společné domácnosti s jednou mnohočlenou rodinou. Každý rok prožívají dovolenou kreativně na plážích Středozemního moře.

30.9.2022 v 7:50 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 713 | Diskuse

Tomáš Flaška

I ty Novo?

Prý soukromá, ale hlavně nezávislá televize. Tak kdopak jí financuje? A ne jen zadáním reklamy. Prostě uplacením někoho. Že by Andrej Babiš?

30.9.2022 v 7:26 | Karma článku: 30.61 | Přečteno: 1146 | Diskuse
Počet článků 269 Celková karma 18.79 Průměrná čtenost 1398

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se dění na úrovni EU, obecným otázkám evropské integrace a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://brichacek.cs-retromusic.net/  

Najdete na iDNES.cz