Kdo chce víc, víc a víc, nemívá nic
Mnohokrát v dějinách se stalo, že různí jejich hybatelé nejprve úspěšně rozehráli velké partie, aby záhy pohořeli na tom, že neznali míru. V rozhodnou chvíli se nedokázali ovládnout, nedokázali se spokojit s tím, čeho dosáhli. Jejich nezřízené ambice, nenasytnost, nepokora a chiméra neporazitelnosti je přivedly k pádu. Kdo chce víc, víc a víc, nemívá nic.
Domnívám se, že klimatický alarmismus v Evropské unii dospěl se Zeleným údělem právě do takového přelomového momentu. Ze svých starých výhodných a pevných pozic vyrazil za „válečným“ dobrodružstvím, od kterého si slibuje rychlé konečné vítězství. Ve své neotřesitelné sebejistotě si ani nevšiml, na jak tenký led se pustil.
Situace před Zeleným údělem
Připomeňme si, kde byla klimatická politika EU před čtyřmi až pěti lety, tedy v době diskusí předcházejících přijetí Zeleného údělu:
- Unie mířila ke splnění svého záměru snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů alespoň o 20 % ve srovnání s rokem 1990 (což se posléze podařilo);
- přijala nový cíl do roku 2030 snížit emise alespoň o 40 % oproti roku 1990 (když se členské státy na tomto cíli v roce 2014 dohodly, tehdejší předseda Komise Barroso to komentoval tak, že „žádný hráč na světě není tak ambiciózní jako EU, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů“);
- byl zde také dlouhodobý cíl, podle kterého měla Unie snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 % ve srovnání s rokem 1990;
- Unie a všechny její členské státy měly za sebou ratifikaci Pařížské dohody (2015), v rámci které byl jako příspěvek EU nahlášen nejprve právě uvedený cíl 40 %;
- v letech 2018–19 byla přijata řada předpisů EU (většinou novel dřívějších aktů) v oblasti energetiky a klimatu, které přinesly nové ambiciózní normy, směřující ke splnění cíle 40 % – týkalo se to mimo jiné systému obchodování s emisemi, systému sdílení úsilí, podpory obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, energetické náročnosti budov a emisních norem pro osobní automobily a dodávky;
- klimatická agenda byla dlouhodobě klíčovým pilířem činnosti EU, stojícím v popředí zájmu unijních institucí;
- v rámci víceletého rozpočtu EU pro období 2014–2020 bylo vyhrazeno na cíle související s klimatem nejméně 20 % výdajů a pro následující roky už se chystalo navýšení na 25 %;
- Unie byla tahounem boje proti klimatickým změnám na mezinárodní scéně;
- ve společnosti sice zjevně nepanovalo nadšení ohledně unijní klimatické politiky a dílčí kroky vyvolávaly kritiku, ale tato politika nenarážela na žádný významný odpor – z čehož vyplývá, že byla občany přinejmenším tolerována, a tedy byla součástí jakéhosi společenského kompromisu.
Řeklo by se, že zastánci klimatické akce v EU měli nejlepší důvody ke spokojenosti. Unie byla jejich baštou, jejich prodlouženou rukou i celosvětovým „šampiónem“. Na dlouhé roky dopředu se zde vše jevilo být předurčeno v jejich prospěch.
A přece jim to nebylo dost. Opět se potvrdila stará moudrost, že s jídlem roste chuť.
Green Deal jako překročení hranice
Přišlo „horké“ léto a podzim 2018 a následující neméně dramatické měsíce, kdy veřejný prostor ovládly Greta, zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C, sdělení Komise Čistá planeta pro všechny, vyhlašování klimatické nouze a další události. Najednou jsme se dozvěděli, že toho děláme moc málo a moc pomalu, a jak se prý opovažujeme!
A potom byl nastolen Zelený úděl, který posunul klimatickou akci EU na novou úroveň. Rázem máme k roku 2030 snížit čisté emise (tj. při započítání pohlcení) o 55 % a do roku 2050 se dostat na nulu. Tyto cíle jsou zakotveny do Evropského klimatického zákona, který nám také říká, že přechod ke klimatické neutralitě vyžaduje změny v celém spektru politik a kolektivní úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti a že všechny příslušné právní předpisy a politiky Unie musejí být v souladu s plněním tohoto cíle a přispívat k němu. Stávající pravidla, včetně těch přijatých v letech 2018–2019, která se nestačila ani pořádně zaběhnout, jsou velmi výrazně zpřísněna, čemuž mají mimo jiné padnout za oběť klasické automobily. Regulace vstupuje do nových oblastí, jako je uhlíkové clo nebo povinnost náležité péče u větších podniků. Mobilizovány pro účely Zeleného údělu mají být také vzdělávací systémy a kultura.
To vše bude znamenat růst cen zboží i služeb, další tíživou administrativní zátěž pro podnikatele i občany v nejrůznějších oblastech života, omezení mobility, poškození konkurenceschopnosti evropských podniků ve světě, deindustrializaci, nezaměstnanost, snižování životní úrovně, větší a větší zásahy veřejné moci do soukromí, indoktrinaci, převýchovu.
Zdá se, že Zelený úděl znamená překročení hranice. Klimatičtí alarmisté ve své urputnosti a netrpělivosti tentokrát zašli příliš daleko. Ohrožují svobodu, fungování hospodářství, sociální smír i svébytnost členských států a svým apokalyptickým blouzněním, hysterií a moralizováním kazí atmosféru mezi lidmi. Odchýlili se tak od onoho společenského kompromisu, který doposud uskutečňování jejich politiky umožňoval. Tím si ovšem pod sebou sami podřezávají větev.
„Zelená transformace“ musí dříve či později narazit na rozhodný odpor širokých vrstev lidí, který ji smete. Doufejme, že se to projeví především ve volbách, tedy demokratickou obměnou politické reprezentace, a ne masovými nepokoji typu francouzských „žlutých vest“. Otázkou je, kolik do té doby tato politika stihne napáchat škod.
Tomáš Břicháček
Dvacet let v EU
Evropská integrace kdysi zažívala svoje dobré časy a pro zúčastněné státy byla přínosem. My jsme se bohužel s touto dobou zcela minuli. Připojili jsme se ve chvíli, kdy už šlo všechno jenom z kopce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (91)
Komise udělovala ceny „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“. Evropský parlament jel tento týden na plné otáčky. Macron po sedmi letech na Sorbonně opět řečnil o EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Američana zadrželi v Istanbulu s 1 500 štíry a pavouky, přitom měl povolení
Turecká policie zatkla muže, který se podle ní pokoušel ze země propašovat vzácné jedovaté pavouky...
Že necítíš prsty? Nevadí. Decimovaná Ukrajina drží ve službě nezpůsobilé muže
Mnoho ukrajinských vojáků, kteří utrpěli v boji trvalé poškození zdraví, považují armádní lékaři za...
Polští vojáci ztratili odstřelovačskou pušku, pátrá po ní i kontrarozvědka
Polští vojáci z jednotky územní obrany při víkendovém cvičení ztratili odstřelovačskou pušku, jakou...
Zmatky kolem přijímaček: část škol dala špatné pořadí, Cermat se snaží o opravu
Některé střední školy daly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium, sdělil v...
Prodej pozemek Bydlení, Dolní Domaslavice
Dolní Domaslavice, okres Frýdek-Místek
3 490 000 Kč
- Počet článků 341
- Celková karma 14,59
- Průměrná čtenost 1230x