200 dnů do Junckerova summitu v Sibiu

Jak skončí diskuse o budoucnosti EU? Evropští lídři nejspíš přijdou s dalším „Římským prohlášením“ plným frází a banalit, poplácají se po ramenou a bude vymalováno. Pojede se dál po vyjetých kolejích. Na změnu zapomeňte.

Od neděle za 200 dní se bude konat neformální zasedání Evropské rady v rumunském Sibiu, kterým by měla vyvrcholit diskuse o budoucnosti EU zahájená v červnu 2016 po britském referendu.

O této plánované akci, jejímž duchovním otcem je předseda Komise Jean-Claude Juncker, jsem psal v článku  EU na cestě do Sibiu v únoru. Řeč byla o velkém humbuku, který Komise kolem summitu dělá, i o tom, že je velkou hádankou, co vlastně bude výsledkem.

Uplynulé měsíce ze závoje tajemství mnoho neodstřihly. Dozvěděli jsme se, že zasedání se bude konat v budově radnice (Primăria Municipiului), a to je asi tak hlavní zpráva.

Čekal jsem v této souvislosti na Junckerův projev o stavu Unie 12. září 2018, ten ovšem vcelku nic zajímavého nepřinesl. Juncker prohlásil toliko:

[D]o voleb do Evropského parlamentu a do summitu, který se bude konat v rumunském Sibiu 9. května 2019, máme spoustu práce.V Sibiu musíme přesvědčit naše spoluobčany o tom, že máme v zásadě stejnou představu o smyslu naší Unie. Evropané nemají rádi nejistotu a vágní cíle. Chtějí, aby věci byly jasné, ne nedotažené či polovičaté.To vše je ve hře na cestě k Sibiu – summitu, který se bude konat šest týdnů po brexitu a jen dva týdny před volbami do Evropského parlamentu.

Juncker dále poznamenal, že do summitu v Sibiu musí být ratifikována dohoda o partnerství mezi EU a Japonskem, musí v zásadě dojít k dohodě o víceletém finančním rámci pro období 2021-2028, musí být posílena „mezinárodní úloha eura“ (musíme „zajistit, aby naše jednotná měna hrála plnohodnotnou úlohu na mezinárodní scéně“) a ve vybraných otázkách zahraniční politiky by mělo být namísto jednomyslnosti zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou.

Komise v tzv. prohlášení o záměru, které vždy doprovází poselství o stavu Unie, uvádí:

Abychom Evropské unii zajistili perspektivu do budoucna, měli bychom se dobře připravit na summit v Sibiu, který se uskuteční dne 9. května 2019. Tento summit se bude konat šest týdnů po brexitu a dva týdny před volbami do Evropského parlamentu. Půjde tedy o klíčový okamžik, kdy budou mít vedoucí představitelé EU příležitost obnovit důvěru v budoucnost nové Unie s 27 členy. Právě s ohledem na tuto skutečnost Komise v květnu předložila moderní, spravedlivý a vyvážený návrh příštího víceletého finančního rámce pro Unii 27 zemí. Navrhujeme jednodušší, racionalizovanější a pružnější rozpočet, který odráží politické priority dohodnuté v Bratislavském plánu a Římském prohlášení. Politická dohoda na celkovém rámci před volbami do Evropského parlamentu tak bude přesvědčivým prohlášením o záměru. Komise rovněž předloží iniciativu, jejímž cílem bude posílit mezinárodní úlohu eura, učinit z něj ochrannou a sjednocující sílu, jíž původně mělo být, a zajistit, aby naše jednotná měna působila na světové scéně pevnějším a jednotným dojmem. Aby Unie dokázala být efektivním a suverénním světovým hráčem, budeme potřebovat ty správné nástroje k rozhodování pro naši společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Komise proto v řadě cílených oblastí naší vnější činnosti v současnosti navrhuje intenzivnější využívání hlasování kvalifikovanou většinou. Iniciativy, jež mají Unii zajistit perspektivu do budoucna, dále zahrnují práci na budoucnosti našich politik v oblasti klimatu a energetiky a další posilování mechanismů ochrany a obrany právního státu ve všech našich členských státech.

K tomu jedním dechem dodává, že summit by se měl stát „okamžikem splněných slibů“.

K poselství o stavu Unie vydala Komise rovněž jednostránkový materiál pro veřejnost nazvaný Možnosti summitu v Sibiu přinést výsledky. Zde poznamenává, že „[š]est týdnů po vystoupení Spojeného království z Evropské unie a dva týdny před volbami do Evropského parlamentu se vedoucí představitelé EU setkají v rumunském Sibiu, aby spolu prodiskutovali novou strategickou agendu, kterou se má řídit činnost Evropské unie v příštích pěti letech.“ Poté bez dalšího vysvětlení toho, co by mělo s nimi být v Sibiu učiněno, uvádí čtyři oblasti, o kterých mluvil Juncker (Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, víceletý finanční rámec, inciativa k posílení mezinárodní úlohy eura a rozšíření většinového hlasování ve věcech zahraniční politiky).

Kromě toho Komise vydala ještě rozsáhlou publikaci  Stav Unie v roce 2018. Zde říká, že „[j]eště než proběhne summit v Sibiu (před volbami do Evropského parlamentu), musí Unie ukázat svým občanům a okolnímu světu, že je schopna splnit svou pozitivní agendu pro EU s 27 členy. Do té doby by také již mělo být dosaženo rychlého pokroku ohledně víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Rychlá politická dohoda o novém, moderním rozpočtu EU jasně ukáže, že Unie je připravena plnit své závazky. Je na čase, aby vedoucí představitelé EU předložili vizi modernizované EU, která má pro evropské občany význam a je pro ně atraktivní.“ Dále uvádí: „Očekává se, že na summitu v Sibiu dne 9. května 2019 zváží vedoucí představitelé novou strategickou agendu, která bude určovat priority a koordinovat činnost Evropské unie v příštích pěti letech.“ V časové ose se pak u summitu v Sibiu píše:

Summit v Sibiu a prohlášení ze Sibiu
První zasedání vedoucích představitelů EU po vystoupení Spojeného království a poslední zasedání před volbami do Evropského parlamentu

Komentář

Že z toho všeho nejste moudří? Ani já ne. Nedávné poselství o stavu Unie a navazující dokumenty cíle květnového setkání spíše zamlžily.

Nejpevnějším bodem se jeví být to, že zde bude patrně předjednána tzv. strategická agenda na další pětileté období. Jeden takový dokument byl přijat Evropskou radou už v roce 2014. Jmenoval se Strategická agenda pro Evropu v čase změn. Odkazuje na ní pár dokumentů Komise a Rady, jinak jde o naprosto zapomenutý dokument, o kterém pět let prakticky nikdo neslyšel.

Dále si povšimněme, že brožura hovoří o prohlášení (deklaraci). To je poprvé, kdy ve vyjádřeních Komise ve vztahu k Sibiu narážím na přiznání tak málo ambiciózního cíle. Bude tedy výsledkem všeho snažení pouze další politický dokument typuŘímského prohlášení, které jsem rozebíral v článku s výmluvným názvem Římské slivky ze stokrát recyklovaných frází?

A jaký je vztah mezi strategickou agendou a prohlášením? Má být strategická agenda vtělena do onoho prohlášení? Nebo půjde o dva dokumenty?

A jak s tím vším souvisí Dohoda EU-Japonsko, víceletý finanční rámec, mezinárodní postavení eura či rozšiřování kvalifikované většiny v rozhodování o zahraniční politice? Proč Komise najednou vytáhla dvě zcela nové položky – Dohoda s Japonskem, mezinárodní role eura –, o nichž dříve v souvislosti s diskusí o budoucnosti EU nebyla vůbec řeč? Troufl bych si hádat, že do května 2019 se nebude završena ani jedna z těchto agend a iniciativa k rozšíření většinového hlasování v zahraniční politice nemá šanci ani v budoucnu.

Mám z toho všeho dojem, že Komise se na své „cestě do Sibiu“ nějak ztratila a sama už neví, co by lídři měli svým ovečkám (pardon tzv. občanům Unie) v Transylvánii nabídnout. A její to už celkem jedno. Základní směr byl dán. Unie pojede dál ve vyjetých kolejích! To už potvrdilo Bratislavské i Římské prohlášení, Agenda lídrů, vyhlášení Evropského pilíře sociálních práv i navázání strukturované spolupráce v oblasti obrany. Vše podstatné již bylo rozhodnuto, nyní jde jen o to, jak nepříjemné období otázek a debat po britském referendu formálně uzavřít.