Junckerův vítr v plachtách aneb naděje na reformu EU vyhasly
Poselství o stavu Unie, které přednesl 13. září předseda Komise Jean-Claude Juncker, respektive v něm nastíněná vize budoucnosti evropské integrace, představuje symbolickou tečku za nadějemi na pozitivní reformu EU. Junckerova „jednotnější, silnější a demokratičtější Unie“ nenabízí nic jiného než více centralizace a další posun doleva.
Nádech a výdech po britském referendu
V období po britském referendu se vyrojilo množství komentářů, které zdůrazňovaly nutnost hlubokých reforem Unie, návrat pravomocí členským státům, rozvolnění svěrací kazajky, konec velkopanské povýšenosti představitelů unijních institucí. Prognózován byl přechod k vícerychlostní integraci, větší orientace na vnitřní trh, opuštění ambic vytvářet evropský stát.
Jako náznak změny a sebereflexe na straně Bruselu přijali někteří vydání Bílé knihy o budoucnosti Evropy z 1. března 2017. V tomto dokumentu, který měl být příspěvkem do diskuse o směřování evropské integrace v době 60. výročí podpisu Římských smluv a na pozadí Brexitu i současné mnohovrstevné krize EU, Komise nastínila pět scénářů dalšího vývoje včetně možného omezení činnosti Unie návratem k vnitřnímu trhu. Proti přeceňování tohoto počinu jsem se snažil varovat (viz Bílá kniha o budoucnosti EU – čtyři odstíny centralismu).
Vystřízlivění přišlo velmi rychle. První studenou sprchou bylo Římské prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise z 25. března (viz Římské slivky ze stokrát recyklovaných frází). Jen o měsíc a den později Komise navrhla tzv. Evropský pilíř sociálních práv, doprovázený balíčkem navazujících iniciativ a Diskusním dokumentem o sociálním rozměru EU (viz Brusel velí: „Kupředu levá!“). 31. května Komise v Diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie nastínila vizi centralizované fiskální a transferové unie (viz Eurozóna v marasmu centralismu a sdílených dluhů). 7. června Komise předložila Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany. Jen na okraj dodejme, že Evropský parlament již 16. února 2017 přednesl svoje silně federalistické vize v trojici rezolucí (- o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy; - k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie a - o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro).
Opakovaně jsem při těchto příležitostech uváděl, že unijní elity nejeví nejmenší známky sebereflexe, poučení či snahy o změnu kurzu a že jejich recepty směřují naopak k utužení tohoto kurzu a ke zvýšení rychlosti plavby.
Junckerův vítr v plachtách
Ve svém poselství s podtitulem „Chytit vítr do plachet“ Juncker nastínil svou představu budoucnosti EU do roku 2025. V odkazu na pět scénářů z březnové Bílé knihy představil vlastní „šestý scénář“, který prý kombinuje prvky ze všech variant. Uvedl, že je na čase „vybudovat jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu”. Přitom je podle něj „v každém případě nevyhnutelná“ změna zakládacích smluv.
Ze samotného projevu i z „Cestovní mapy“, kterou předseda Komise předložil zároveň, vyplývají následující základní kontury zamýšlených změn:
- Plná účast v eurozóně, v bankovní unii a v schengenském prostoru by se měla stát normou pro všechny členské státy EU.
- Členské státy by se měly co nejdříve shodnout na Evropském pilíři sociálních práv. (Komise předpokládá, že by měl být přijat jako politický závazek formou společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise. Připomeňme, že takto byla původně vyhlášena Listina základních práv EU.)
- V rámci pravomocí na poli vnitřního trhu by měly být odstraněny poslední zbývající oblasti, kde přetrvává jednomyslnost při rozhodování v Radě a i zde by mělo být zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou (řádného legislativního postupu). To se týká daní (!) a práv a zájmů zaměstnanců. Posloužit by k tomu měla tzv. pasarela, překlenovací ustanovení, které umožňuje provést takovou změnu, aniž by se standardní cestou měnily zakládací smlouvy. (Tak by se otevřely dokořán dveře pro harmonizaci daní.)
- Obdobně by mělo být rozšířeno hlasování kvalifikovanou většinou na úkor jednomyslnosti v některých oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. (Juncker nespecifikuje, o jaké oblasti by mělo jít. Uvádí jen, že členské státy by měly prozkoumat, u kterých rozhodnutí by byla změna přijatelná.)
- Evropský stabilizační mechanismus by měl být přeměněn na Evropský měnový fond a začleněn do právního a institucionálního rámce EU.
- Měl by být zřízen post unijního ministra hospodářství a financí, který by v sobě sloučil pozici komisaře pro hospodářské a finanční otázky a předsedy euroskupiny. Ministr by měl podněcovat a podporovat strukturální reformy v členských státech. Měl by být odpovědný Evropskému parlamentu.
- V rámci rozpočtu EU by měla být zavedena rozpočtová položka pro účely eurozóny, která by zajišťovala čtyři funkce: a) podporu strukturálních reforem, b) stabilizační funkci, c) jištění bankovní unie a d) nástroj konvergence pro podporu zemí přistupujících do eurozóny.
- Měla by být vytvořena Evropská tajná služba, která by zajišťovala automatické sdílení informací o teroristech a cizích bojovnících mezi národními tajnými službami a policiemi.
- Vznikající Úřad evropského veřejného žalobce (europrokuratura) by měl být posílen tak, aby jeho pravomoc zahrnovala stíhání přeshraničního terorismu.
- Měla by být vytvořena plnohodnotná obranná politika EU neboli Evropská obranná unie.
- Funkce předsedy Komise a předsedy Evropské rady by měla být sloučena. Jeden předseda (prezident) by řídil práci obou institucí. Měl by vzejít z voleb do Evropského parlamentu (patrně jako vůdce kandidátky vítězné evropské strany).
- Pro volby do Evropského parlamentu by měly být zavedeny nadnárodní kandidátní listiny.
- Měla by být zavedena nová pravidla pro financování evropských politických stran a politických nadací. (Z nich by mělo patrně vyplynout omezení financování subjektů nepříznivě nakloněných konceptu „stále užší unie“. Juncker totiž doslova uvedl: „Neměli bychom plnit pokladnice protievropských extrémistů.“)
- Měla by být přijata opatření na posílení právního státu v EU. (Patrně tedy silnější bič na členské státy navazující na nynější tzv. Nový postup EU pro posílení právního státu, který Komise jednostranně a bez opory v zakládacích smlouvách vytvořila v roce 2014).
- Zásady subsidiarity, proporcionality a lepší regulace by měly být posíleny v každodenním fungování EU. (Juncker uvedl, že za tím účelem zřídil tým „Subsidiarity and Proportionality Task Force“ pod vedením místopředsedy Komise Franse Timmermanse. Tato platforma by měla kriticky prozkoumat všechny oblasti politiky EU a ujistit se, že Unie je činná jen tam, kde přináší přidanou hodnotu. Timmermansova jednotka by měla během několika let („in a years' time“) přednést zprávu.
Za účelem přijetí těchto reforem požádal Juncker předsedu Evropské rady Donalda Tuska a prezidenta Rumunska jakožto předsednické země v první polovině roku 2019, aby na 30. března 2019 (den po vystoupení Velké Británie z EU) svolali zvláštní summit do rumunského Sibiu. „To by měl být okamžik, kdy se sejdeme, abychom přijali rozhodnutí potřebná pro jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu.“
Ne šestý, ale pořád stejný jeden scénář
Junckerův „šestý scénář“ je ve skutečnosti jediným scénářem, který tento funkcionář soustavně prosazuje. Jeho program je založen na prosazování centralizace („více Evropy“, „více Unie“) a v jejím rámci expanzi a petrifikaci levicové agendy na unijní úrovni.
Recept, který přichází z Bruselu, je stále týž a neměli bychom se nechat mást jeho umělým dělením do sotva odlišitelných variant. Už u Bílé knihy jsem upozorňoval na to, že vedle odstrašující varianty návratu k vnitřnímu trhu, která vůbec nebyla myšlena vážně, Komise předkládá ve čtyřech odstínech pokračování centralizace. To je jediný scénář, s kterým se počítá.
Ukazuje se, že bruselským představitelům opět roste sebevědomí a troufalost. Všimněme si, že se najednou otevřeně hovoří o nevyhnutelnosti změny zakládacích smluv. Zároveň platí, že velkou část z toho, co Juncker navrhuje by bohužel bylo možné prosadit i beze změny smluv na základě různých čertovsky prohnaných ustanovení (pasarely a další evolutivní klauzule), která přinesla Lisabonská smlouva. Summit v Sibiu v každém případě zavání pokusy o prosazení dalšího skoku v integraci.
Vtipné je, že Juncker hovoří o kombinaci prvků všech pěti scénářů Bílé knihy. Co si tedy asi vzal ze scénáře 2 – Pouze jednotný trh? Vidí návrat k vnitřnímu trhu v tom, že by se měla odstranit jednomyslnost ve věci daní? Vícerychlostní Evropa podle scénáře 3 předsedovi Komise také zjevně moc nevoní; veškerou flexibilitu by rád potlačil. Úsměvné je také to, že jako v každém situaci, kdy se žádá další výrazné posílení bruselského centra, je opět bičována k novým výkonům dávno uhynulá kobyla subsidiarity.
Čekat od Junckera něco jiného, než s čím přišel, by bylo stejně bláhové, jako vkládat naděje do Vasiľa Biľaka, že přípraví svěží reformy k modernizaci socialistického zřízení. Podobně svěřit revizi dodržování principu subsidiarity a proporcionality Fransi Timmermansovi je asi, jako kdyby Alois Indra předsedal komisi pro kontrolu dodržování demokracie a lidských práv v ČSSR.
Pokud se EU bude reformovat, pak leda k horšímu
Všechny Junckerovy vize se docela jistě nepodaří v dohledné době naplnit. Nadále si myslím, že závěry unijních orgánů o dalším směřování integrace, se ponesou v duchu určitého mixu tří jemnějších scénářů z Bílé knihy, tj. 1, 3 a 4. Jisté je ovšem jedno: naděje na pozitivní reformu EU v čase brexitu pohasly. Marasmus centralizace a levicového pokrokářství s námi zůstane dále.
Potvrzuje se, že současnou Unii pozitivním směrem reformovat nelze. Každá reforma tohoto od základu vadného systému může vést leda k horšímu. Jakéhokoli rozumného uspořádání v Evropě nelze dosáhnout na základech současné Unie s jejím právním a institucionálním rámcem, ale pouze na jejích troskách.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (74)
Projekt digitálního eura se posouvá do další fáze. Komise předložila pracovní program na rok 2024. Evropská rada projednávala situaci na blízkém Východě. Sacharovova cena míří do Íránu. Několik stovek unijních úředníků protestuje.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 338
- Celková karma 14,88
- Průměrná čtenost 1241x