Velká čertovina s modrými kartami
Evropská komise 7. června bez většího mediálního ohlasu představila návrh na reformu tzv. modrých karet, tj. harmonizovaného unijního systému legálního přistěhovalectví zaměřeného na vysoce kvalifikované ekonomické migranty. Navrhované změny by se na první pohled mohly zdát jako drobné rozpracování stávajícího modelu, ve skutečnosti by ale pro celý systém legální migrace v EU měly dalekosáhlé následky.
Právo členského státu stanovit objem legálních ekonomických migrantů
Jelikož oblast legálního přistěhovalectví je velmi citlivá, před Lisabonskou smlouvou zde pravomoci EU (ES) předpokládaly jednomyslné hlasování v Radě, tj. souhlas všech států. Lisabonská smlouva právo veta odstranila a zavedla hlasování kvalifikovanou většinou. To je ovšem částečně vykompenzováno ustanovením článku 79 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, podle něhož platí, že pravomoci EU v oblasti přistěhovalectví se nedotýkají práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné.
Vláda ČR v roce 2008 ve svém vyjádření v prvním řízení u Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě uvedla: „[T]oto ustanovení členským státům zaručuje právo stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících na jejich území s cílem hledat práci či podnikat jako samostatně výdělečná osoba. Jedná se o zvlášť důležitý regulační mechanismus, který by měl zůstat ochranou vnitřního pracovního trhu proti nežádoucímu (nezvladatelnému) přílivu cizích státních příslušníků pohybujících se již volně za prací v rámci společného pracovního trhu Unie.“ Na tomto základě vláda zpochybňovala důvodnost obav senátorů ohledně ztráty kontroly státu nad přistěhovaleckou politikou.
Každopádně platí, že díky čl. 79 odst. 5 SFEU je postavení členských států v oblasti legálního přistěhovalectví nadále silné. I Evropská komise v této souvislosti v Evropském programu pro migraci z 13. května 2015 uznává, že „[p]odle Smluv EU náleží konečné rozhodnutí o přijímání ekonomických migrantů členský státům.“ Druhým dechem však poněkud dvojznačně dodává: „EU se však musí zamyslet nad tím, jak toto omezení skloubit s kolektivními potřebami hospodářství EU.“
Netřeba zdůrazňovat, že Bruselu se dotčené privilegium členských států nikterak nelíbí. V oblasti legální migrace má velké plány, kterým čl. 79 odst. 5 SFEU stojí v cestě.
Stávající systém modrých karet
Modré karty, které jsou obdobou americké zelené karty, fungují na základě směrnice č. 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci; lhůta pro její transpozici uplynula právě před pěti lety (19. 6. 2011). Modrá karta, která je vydána za splnění stanovených podmínek, představuje povolení k dlouhodobému pobytu cizince ze třetí země a jeho rodinných příslušníků na území daného členského státu za účelem výkonu zaměstnání, které vyžaduje vysokou kvalifikaci. Povolení se nevztahuje na jiné členské státy. Po osmnácti měsících oprávněného pobytu držitele modré karty EU v prvním členském státě může tento požádat o vydání modré karty v jiném členském státě, který posoudí, zda žádost splňuje jeho vlastní podmínky. Systém modrých karet funguje paralelně k (případným) vnitrostátním modelům legální migrace pro vysoce kvalifikované cizince.
Podmínky pro vydání modré karty jsou nastaveny poměrně přísně, ale rozumně. Důležité je, že o žádostech rozhoduje každý členský stát samostatně ve vztahu k vlastnímu území, a že je plně respektováno jeho právo stanovit maximální objem (numerus clausus) podle čl. 79 odst. 5 SFEU. To platí jak pro první stát, který žádost posuzuje, tak pro každý jiný členský stát, kde držitel modré karty později žádá o vydání nové či další karty. Článek 6 směrnice výslovně uvádí, že tato se nedotýká práva členského státu stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí vstupujících na jeho území za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. To je pak znovu podtrženo tím, že mezi důvody pro zamítnutí vydání modré karty figuruje právě překročení případného stanoveného stropu (čl. 8 odst. 3). Totéž platí pro důvody pro zamítnutí vydání modré karty v druhém členském státě (čl. 18 odst. 7).
Návrh nové směrnice a pokus o neutralizaci článku 79 odst. 5 SFEU
Návrh nové směrnice ze 7. června by přinesl do systému modrých karet řadu změn. Některé jsou méně závažné – např. zmírnění některých požadavků na žadatele (např. na minimální výši mzdy), rozšíření okruhu možných žadatelů na cizince, kterým byl v EU udělen azyl, nebo možnost, aby držitel modré karty vedle zaměstnání vykonával samostatně výdělečnou činnost. Jiné jsou naopak převratné. Jednak je to skutečnost, že nově by modré karty měly být v EU jediným systémem legální migrace pro vysoce kvalifikované ekonomické migranty, protože existence paralelních systémů jednotlivých členských států by nebyla dále umožněna. Dále by držitelé modré karty mohli už po třech letech namísto dosavadních pěti získat status dlouhodobého rezidenta. Co je zásadní, Komise se snaží upozadit a relativizovat právo členského státu dle čl. 79 odst. 5 SFEU:
Zaprvé, na rozdíl od stávající směrnice, v samotném normativním textu navrhované směrnice nenajdeme žádné ustanovení reprodukující právo určit strop. Je zde jen bod preambule č. 7, který uvádí: „Tato směrnice se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci v souladu s článkem 79 odst. 5 Smlouvy. Na tomto základě by členské státy měly mít možnost buď žádost o modrou kartu EU jako nepřípustnou nebo ji zamítnout.“ Potud vše v pořádku, všimněme si ovšem pokračování: „Jelikož se článek 79 odst. 5 SFEU týká pouze státních příslušníků třetích států, kteří přicházejí ze třetích zemí, právo určit objem vstupů se nevztahuje na situace, kdy státní příslušník třetího státu již byl připuštěn na území členských států podle této směrnice a žádá prodloužení doby pobytu ve stejném státě nebo v druhém státě.“
Jinak řečeno, Komise si vykládá dotčené ustanovení tak, že se nevztahuje na všechny cizince ze třetích zemí, ale jenom na ty, kteří v době podání žádosti přicházejí ze třetí země, tj. aniž by zatím v EU legálně pobývali. V jejích představách by tedy vůbec nemělo zahrnovat ty, kteří už v jednom státě modrou kartu dostali, a to nejen vůči tomuto státu, ale i jakémukoli druhému členskému státu, kde by následně držitel modré karty požádat o novou nebo další kartu (!). Vůči takovým žadatelům by tedy členský stát nemohl uplatňovat žádný strop.
Zadruhé by se zjednodušil postup pro získání modré karty v jiných členských státech. Držitel modré karty by v jiném státě mohl o kartu zažádat už po 12 měsících od udělení první. Hned od podání žádosti by měl automaticky právo v tomto státě pracovat. Možnosti zamítnout žádost by byly při splnění formálních podmínek velmi omezené (zejména okolnost, že žadatel představuje ohrožení z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti či zdraví), a každopádně návrh nepředpokládá (s ohledem na výše uvedený výklad čl. 79 odst. 5 SFEU), že by tyto druhé státy mohly proti držitelům modré karty z prvního státu uplatnit numerus clausus.
Zatřetí, držitel modré karty vydané jedním členským státem by mohl po dobu 90 dnů z každých 180 dnů („for a period of 90 days in any 180-day period“) pobývat na území jiného členského státu či postupně více jiných členských států a vykonávat tam hospodářskou činnost („business activity“), aniž by tyto jiné státy mohly podmiňovat tuto činnost jakýmkoli vlastním povolením. Tyto státy by se musely spokojit s modrou kartou vydanou v prvním státě.
Velká čertovina
Návrh je ukázkou, až ďábelské vynalézavosti unijních institucí, pokud jde o rozšiřování pole působnosti EU a vlastní moci. Bizarní omezující výklad čl. 79 odst. 5 SFEU (mimo jiné zcela odporující přístupu dosavadní směrnice – viz čl. 18 odst. 7) a stejně tak myšlenka, že by držitelé modré karty mohli automaticky působit v jiných státech po dobu až 90 dnů ze 180 – čili vlastně celou polovinu daného časového období neboli obden – by členské státy zbavil kontroly nad přílivem držitelů modrých karet z jiných států a tím by v podstatné míře zbavil článek 79 odst. 5 SFEU jeho smyslu a užitku. Další snížení jeho významu by přineslo zkrácení doby pro získání statusu dlouhodobého rezidenta pro držitele modré karty z pěti let na tři, protože pro pohyb dlouhodobých rezidentů už platí jiná, volnější pravidla (dle směrnice Rady č. 2003/109/ES).
Ze strany Komise jde o velkou troufalost a výsměch – zvlášť v době, kdy celá Evropa volá po zastavení migrační vlny, a tím posledním, co by potřebovala, je rozvolňování imigračních pravidel. Nový návrh je proto třeba rezolutně odmítnout.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (74)
Projekt digitálního eura se posouvá do další fáze. Komise předložila pracovní program na rok 2024. Evropská rada projednávala situaci na blízkém Východě. Sacharovova cena míří do Íránu. Několik stovek unijních úředníků protestuje.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 338
- Celková karma 15,52
- Průměrná čtenost 1241x