Bída opožděného antikomunismu
Prezidentské volby se staly další příležitostí pro některé naše mravokárce, aby vytáhli kartu opožděného antikomunismu. Pohoršují se nad členstvím dvou čelných kandidátů v KSČ a v těch či oněch režimních bezpečnostních složkách, nadávají jim do „estébáků“, „komunistických lampasáků“, „Burešů“, „Pávků“ apod. a snaží se využívat tuto údajnou „komunistickou minulost“ k jejich diskreditaci.
Je to smutné, nedůstojné a 33 let po pádu komunismu je to hlavně totálně mimo politický časoprostor. Tato doba vydá za více než jeden a půl násobek trvání první republiky, za celé panování Karla IV., vyrostou za ní skoro dvě generace, promlčí se i ty nejhorší vraždy (ponecháme-li stranou válečné zločiny a zločiny proti lidskosti). Už z lidského hlediska by tedy bylo namístě nepřipomínat někomu dávné poklesky mládí.
Václav Klaus už v devadesátých letech zdůrazňoval, že cílem polistopadové transformace „musela být změna systému, nikoli střet s každým jednotlivcem, který se nacházel kdesi v nula-jednotkovém poli spolupráce či odmítání, souhlasu či nesouhlasu s minulým režimem“ a že nemohl vzniknout systém založený na „individuálním zúčtování“ (1995). Měl také za to, že hranice mezi dobrem a zlem v době komunismu „určitě neprobíhala mezi členem či nečlenem KSČ“ a odmítal „takovéto kádrování naruby a hledání triviálních lakmusových papírků“ (1991). Především pak řekl jednu zásadní věc: „Přehnaná, neurotická reakce na ‚strašidla minulosti' může vést k tomu, že se budeme bránit proti nebezpečím, která už fakticky nejsou aktuální, a že zanedbáme nebezpečí skutečná, která jsou nová, nezděděná.“ (1993).[1]
Právě poslední Klausův citát nás přivádí k jádru problému. Dnešní halasný antikomunismus znamená ustrnutí v jiné epoše, u dávno dobojovaného, vyhaslého politického konfliktu. Znamená vedení minulé války s nepřáteli, které odvál čas. Nejde přitom o neškodné hrátky politických nostalgiků a opožděných hrdinů. Tento způsob uvažování především zkresluje vidění aktuální situace a snižuje rozlišovací schopnost, pokud jde o identifikaci hran nynějšího konfliktu.
Hlavním ideovým střetem dneška je stále ostřejší „kulturní válka“, která probíhá mezi zastánci západní kultury a progresivní levicí. Nebezpečím už nejsou staří komunisté a jejich boj s kapitalismem, ale nová pokrokářská levice a její útok na normální svět, jak jej známe. Stojí proti nám destruktivní ideologie, která rozleptává základní stavební prvky společnosti, vytyčuje cestu k antiutopii a představuje ryzí popření starého Západu. Ve jménu rovnosti, spravedlnosti, korektnosti, lidských práv, ochrany klimatu, udržitelného rozvoje a dalších pojmů, jejichž se cítí být progresivisté povolanými vykladači, jsou zpochybňovány veškeré dosud samozřejmé danosti našich životů. Probíhá útok na křesťanské hodnoty, rodinu, pohlaví, autoritu, řád, národ, národní stát, na naše zvyky, tradice, svobodu slova. Má vymizet základní pojem o tom, co je, a co není normální. Cílem je vybudovat nového člověka a novou civilizaci od nuly.
Dnes, kdy se pod tíhou tohoto vývoje celý Západ noří do nebývalého marasmu, je potřeba plně se soustředit na tato nová nebezpečí a neutápět se ve starodávných půtkách. V těchto prezidentských volbách to znamená, že nebudeme pitvat, co který z kandidátů dělal za minulého režimu, ale budeme se zabývat tím, jak si stojí v hodnotových otázkách kulturní války a jaké bude mít jeho zvolení pro tyto střety důsledky.
Pro někoho, kdo sleduje veřejné dění nebude překvapením, že nejblíže radikálnímu progresivismu nejsou zmínění dva pranýřovaní favorité, ale třetí, se starým komunismem nespojená favoritka voleb, Danuše Nerudová (viz např. článek Nerudová chce změnit význam manželství, podporovat homosexuální a lesbické sňatky, udělit státní vyznamenání LGBT lobbistce).
[1] Klaus V. Myšlenky, IVK 2021, s. 145–148.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 339
- Celková karma 14,22
- Průměrná čtenost 1237x