Evropský klimatický zákon
Europoslanec Alexandr Vondra v souvislosti s letošním chladným jarem nedávno trefně poznamenal: „Každý teplotní rekord směrem nahoru je mohutně propagován médii i opinion makery jako důkaz, jak se na Zemi brzy usmažíme. Zatímco o rekordech směrem dolů se decentně mlčí. Nehodí se dominantní propagandě.“
European Green Deal v každém případě přežil nízké teploty bez újmy a připsal si několik dalších bodů. V nadcházejícím období můžeme očekávat kolem této agendy velmi prudký vývoj, který zajistí, že toto léto bude „horké“ přinejmenším v přeneseném slova smyslu.
V nejbližších týdnech bude Evropským parlamentem a Radou definitivně přijat tzv. Evropský klimatický zákon neboli Evropský právní rámec pro klima, jehož obsah byl předběžně dohodnut již v druhé polovině dubna. Půjde o unijní nařízení, které stanoví obecný rámec pro dosažení tzv. klimatické neutrality k roku 2050.
Klimatický zákon má být ústředním prvkem Zeleného údělu, od kterého se bude vše ostatní odvíjet. Portugalské předsednictví ho nikoli náhodou označilo jako „zákon zákonů“. (A místopředseda Komise Frans Timmermans jej měl podle Alexandra Vondry titulovat dokonce jako „Bibli všech Biblí“.)
Komise takový předpis avizovala hned v úvodním sdělení Zelená dohoda pro Evropu v prosinci 2019 (ještě předtím se o něm letmo zmínila Ursula von der Leyenováve svém kandidátském projevu v červenci 2019) a uvedla, že bude mít za cíl jasně stanovit podmínky pro účinnou a spravedlivou transformaci, garantovat předvídatelnost pro investory a zajistit, že transformace bude nezvratná. Klimatický zákon má rovněž zaručit, že veškeré politiky EU budou přispívat k cíli klimatické neutrality a že veškerá odvětví budou mít svou úlohu.
1) Nařízení předně zakotví do práva EU závazné klimatické cíle:
- Jednak jde o cíl k roku 2050. Nejpozději do té doby má být v Unii (jako celku) dosaženo nulových čistých emisí skleníkových plynů neboli stavu, kdy jsou emise a jejich pohlcování vyrovnané. To odpovídá závěrům Evropské rady z prosince 2019. Nad rámec toho je z popudu Evropského parlamentu doplněno, že po roce 2050 má Unie usilovat o negativní emise, tj. o stav, kdy pohlcování skleníkových plynů přesahuje zbývající emise.
- Dále jde o mezitímní cíl k roku 2030, do kdy má dojít ke snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU (= emisí po odečtení pohlcení) alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990. To odpovídá závěrům Evropské rady z prosince 2020 a původnímu návrhu Komise. Evropský parlament si nicméně vymohl upřesnění v tom smyslu, že prioritou má být skutečné snižování emisí, zatímco pohlcování lze započítat pouze do výše 225 MtCO2Eq.
- Mezitímní cíl k roku 2040 bude stanoven teprve dodatečně, a to na základě řádné novely nařízení. Komise má předložit příslušný návrh po prvním globálním hodnocení Pařížské dohody, které je plánováno na rok 2023. (Komise původně předpokládala, že mezitímní cíle po roce 2030 bude určovat sama formou aktů v přenesené pravomoci, což bylo ovšem pro členské státy i pro EP nepřijatelné.)
2) Bude ustavena patnáctičlenná Evropská vědecká poradní rada pro změnu klimatu, což je další ústupek vůči europarlamentu. Toto expertní těleso má být mimo jiné pověřeno poskytováním vědeckého poradenství při uplatňování tohoto nařízení a v rámci klimatické politiky EU obecně.
3) Nařízení bude dále obsahovat ustanovení o přizpůsobení se změnám klimatu (adaptace). Orgány Unie i členské státy mají zajistit trvalý pokrok v této věci a mají za tím účelem přijmout adaptační strategie a plány. (Tato oblast činnosti EU není nijak nová – už v roce 2009 Komise vydala k tomuto tématu Bílou knihu a v roce 2013 nastínila strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a takové strategie přijímají i jednotlivé členské státy včetně ČR. Komise v únoru 2021 představila novou strategii EU – v ní označila adaptaci na změnu klimatu za nedílnou součást Zeleného údělu a uvedla, že v roce 2050 by měla být EU společností odolnou vůči změně klimatu, která bude plně přizpůsobena nevyhnutelným dopadům změny klimatu.)
4) Nařízení bude dále upravovat postupy pro sledování a hodnocení plnění klimatických cílů i pokroku v oblasti adaptace. Tyto postupy se zaměří a) na Unii, respektive společný pokrok členských států, b) na opatření jednotlivých členských států. Obojí bude v rukou Evropská komise. Hodnocení by mělo proběhnout poprvé do 30. září 2023 a poté každých pět let.
5) Konečně pod hlavičkou Účast veřejnosti se předpokládá, že Komise bude usilovat o zapojení občanů do boje proti změnám klimatu. Komise má spolupracovat se všemi složkami společnosti, aby jim umožnila podnikat příslušné kroky k dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu. Prostředkem k tomu má být mimo jiné evropský klimatický pakt, což je nová platforma pro takové angažované jedince (v této souvislosti se Komise vyjádřila, že „vítá každého, kdo se chce připojit k cestě za lepší a zelenější Evropou. Razíme cestu, po které jdeme společně a s jednotným cílem. Jednat mohou všichni. Každý může přispět. Žádný krok není tak malý, aby nemohl přinést změnu.“)
Evropský klimatický zákon, utopený v procentech, datech, právnických formulkách a odkazech na vědecké poznatky, by se na první pohled mohl jevit jako nenápadný technický předpis. Pod bruselsky sterilní, šedivě byrokratickou slupkou se ale skrývá politicky mimořádně citlivá materie, která má potenciál zásadně ovlivnit život celých generací.
Představuje vtělení Zeleného údělu do právního řádu (a jeho zabetonování). Ač je sám abstraktním aktem, jehož důsledky nejsou na první pohled zřejmé, otevírá dveře velmi konkrétním opatřením, která pocítíme všichni velmi silně. Vše bude jasnější už 14. července, kdy se Komise chystá předložit balíček opatření Fit for 55. Tím míní připravit půdu pro dosažení veleambiciózního mezitímního klimatického cíle k roku 2030. Znovu se vracím k textu Alexandra Vondry, který si všimnul, že se tak má stát na výročí dobytí Bastily. „Francouzská revoluce jako předobraz revoluce zelené.“
Občany zemí EU čeká v nejbližších letech zdražování (elektřiny, topení, pohonných hmot, dopravy, zboží z dovozu), nové příkazy a zákazy. Musí se připravit na astronomické výdaje veřejných rozpočtů, společné zadlužení se zemí EU a s ním i jejich větší vzájemnou závislost a podřízenost bruselskému centru a velmi pravděpodobně také na krachy podniků či jejich únik mimo Unii, růst nezaměstnanosti, zelenou indoktrinaci a všudypřítomné sledování našeho chování.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 339
- Celková karma 14,18
- Průměrná čtenost 1237x