Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budou udavači (totiž whistlebloweři) v EU chráněným druhem?

27. 04. 2018 13:00:00
Evropská komise navrhla novou směrnici o ochraně „oznamovatelů“ porušení unijního práva. Pokud bude přijata, v celé Unii bude vytvořen propracovaný systém kanálů pro donašečství a ochrany donašečů.

Evropská komise 23. dubna předložila návrh směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Touto regulací míní zaručit vysokou úroveň ochrany tzv. „oznamovatelů“ neboli „whistleblowerů“, kteří nahlásí porušování vybraných unijních předpisů a některých ustanovení zakládacích smluv, k němuž došlo v rámci organizace, pro kterou (v širokém slova smyslu) pracovali, pracují, či teprve mají pracovat (jako zaměstnanci, manažeři, stážisti, akcionáři apod.). V praxi by mělo jít typicky o situace, kdy zaměstnanec nahlásí nepravosti, jichž se dopouští jeho zaměstnavatel.

Dotčené unijní předpisy a ustanovení, o jejichž porušení jde, se týkají řady oblastí: mimo jiné ochrany životního prostředí, veřejných zakázek, pravidel hospodářské soutěže, poškozování finančních zájmů EU, předcházení praní peněz a financování terorismu, bezpečnosti výrobků, bezpečnosti dopravy, ochrany zvířat, veřejného zdraví, ochrany spotřebitele či ochrany osobních údajů.

Komise v tiskové zprávě uvádí: „Tímto novým předpisem se zřídí bezpečné kanály pro oznamování v rámci organizací i veřejným orgánům. Oznamovatelé budou rovněž chráněni před propuštěním, zařazením na nižší pozici a jinými formami odvetných opatření a vnitrostátní orgány budou mít povinnost informovat občany a proškolit veřejné orgány v tom, jak jednat s oznamovateli.“ Komisařka Věra Jourová prohlásila: „Nová pravidla na ochranu oznamovatelů představují zásadní obrat ve hře. V globalizovaném světě, kde je někdy pokušení maximalizovat svůj zisk na úkor práva reálné, musíme podporovat lidi, kteří jsou ochotni riskovat, aby odhalili závažná porušení práva EU. Dlužíme to všem čestným Evropanům.“

Porušení práva, které má být nahlašováno, je pojato velmi široce. Zatímco v ČR byla v minulosti navržena právní úprava ochrany oznamovatelů trestných činů, zde jde obecně o skutečné či potenciální nezákonné aktivity nebo zneužití práva (actual or potential unlawful activities or abuse of law).

Návrh předpokládá mimo jiné, že

  • v rámci velkých obchodních společností a veřejných orgánů budou vytvořeny kanály pro přijímání oznámení („interní kanály“) a postupy pro prošetřování těchto oznámení;
  • budou určeny příslušné veřejné orgány pro přijímání a vyšetřování oznámení;
  • budou vytvořeny kanály pro podávání oznámení příslušným veřejným orgánům („externí kanály“);
  • oznamovatelé budou chráněni před odvetnými kroky ze strany organizace (důkazní břemeno bude v takových případech obráceno tak, že zaměstnavatel musí prokázat, že jeho jednání nepředstavuje odvetná opatření proti oznamovateli);
  • oznamovatelům se dostane různých forem podpory (např. bezplatného poradenství, opravných prostředků aj.);
  • členské státy budou každoročně dodávat Komisi podrobné statistiky, mj. ohledně počtu obdržených oznámení a počtu zahájených šetření.

Komentář

Veřejná moc samozřejmě musí chránit osoby, které upozorňují na trestnou činnost nebo jiné nezákonné jednání. Ptejme se ovšem, kde jsou rozumné hranice, a na jaké úrovni by tato otázka měla být regulována.

Zaprvé, návrh zamýšlenou institucionalizací „whistleblowera“, jeho glorifikací, vyhroceným akcentováním jeho ochrany, jakož i stanovením pevných rámců pro podávání a vyřizování oznámení, směřuje v podstatě k vytvoření kultu a kultury udavačství. To je velmi nebezpečné novum. Zavání to orwellovským, všeprostupujícím, fízlovským totalitarismem.

Zadruhé, není vůbec zřejmé, proč by tato otázka měla být regulována na úrovni EU. Logicky tato problematika naopak zapadá do rámce vnitrostátního procesního práva a organizace veřejné moci. Nedává také smysl zaměřit ochranu výlučně na porušení unijního práva. Právo EU není oproti tomu vnitrostátnímu čímsi posvátným, čemu bychom se měli zdaleka klanět.

Nesmíme se smířit, ani s jedním, ani s druhým. Donašečský stát je zlem. Donašečská Unie, kde práskači pracují pro Brusel, je zlem tuplovaným.

Autor: Tomáš Břicháček | pátek 27.4.2018 13:00 | karma článku: 28.72 | přečteno: 824x


Další články blogera

Tomáš Břicháček

Brusel se ptá občanů: Chcete více Unie, nebo ještě více Unie?

Komise zahájila veřejnou konzultaci o budoucnosti EU. Pečlivě volené otázky a nabízené možnosti odpovědí podsouvají občanům volbu „více Unie“ a více doleva stokrát jinak.

23.5.2018 v 13:00 | Karma článku: 34.16 | Přečteno: 1235 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Boj proti dezinformacím – další metla na nepohodlné názory

Potlačování „nenávistných projevů“ už Bruselu nestačí. Svobodu slova na internetu je třeba ještě více usměrnit pod hlavičkou „boje proti dezinformacím“. Je třeba zakročit proti „zavádějícím“ zprávám o EU, migraci, klimatu apod.

2.5.2018 v 20:00 | Karma článku: 42.47 | Přečteno: 3019 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Institut Petra Fialy? Tak na ten jsme čekali.

Budování kultu osobnosti kolem profesora Fialy v ODS pokračuje. Ze think-tanku Pravý břeh blízkého straně se stal Institut Petra Fialy.

11.4.2018 v 20:00 | Karma článku: 41.46 | Přečteno: 2583 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Burian

Jitrnice, jakou svět neviděl

Lži, blafování, kouřová clona, demagogie, manipulace, mlžení...takto by se ve zkratce dala shrnout snad všechna vyjádření Miloše Zemana. V každém z nich je totiž vždycky někde ukrytá nášlapná mina, nebo alespoň dýmovnice.

23.5.2018 v 14:57 | Karma článku: 11.55 | Přečteno: 230 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Brusel se ptá občanů: Chcete více Unie, nebo ještě více Unie?

Komise zahájila veřejnou konzultaci o budoucnosti EU. Pečlivě volené otázky a nabízené možnosti odpovědí podsouvají občanům volbu „více Unie“ a více doleva stokrát jinak.

23.5.2018 v 13:00 | Karma článku: 34.06 | Přečteno: 1235 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Okamura na tiskovce setřel vykladačku pravdy z ČT, která obhajovala Marakéšskou deklaraci

Další "profesionální" výkon podala redaktorka ČT na tiskové konferenci SPD. Spolu s položením dotazů totiž začala, jak jsme u ČT zvyklí, narovnávat pravdu a obhajovat Marakéšskou deklaraci, o níž se šíří, světe div se, hoaxy.

23.5.2018 v 11:18 | Karma článku: 44.37 | Přečteno: 3312 | Diskuse

Jan Dvořák

Prezident má velkou šanci spor o Peroutku vyhrát

NS svým šalamounským rozhodnutím vrátit Obvodnímu soudu v Praze případ žaloby na hradní kancelář, která se neomluvila za nařčení novináře Peroutky, že napsal článek HITLER JE GÉNIUS, nahrál nevídaným způsobem prezidentovi.

23.5.2018 v 8:46 | Karma článku: 31.20 | Přečteno: 3772 | Diskuse

Karel Januška

Žijeme v policejním státě

Dopis předsedovi Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO by mělo oslovit ODS nebo Piráty dříve, než dojde k novým parlamentním volbám. Navržené úpravy právních předpisů by se mohly stát svorníkem pro budoucí vládu.

23.5.2018 v 8:33 | Karma článku: 8.42 | Přečteno: 384 |
Počet článků 154 Celková karma 34.04 Průměrná čtenost 1471

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se evropské integraci, kulturní válce a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://www.cs-retromusic.net/brichacek.htm





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.