Uprchlické kvóty 2 roky poté (III): Důvody nezdaru

21. 09. 2017 20:00:00
Proč vlastně uprchlické kvóty skončily fiaskem? / Třetí díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

V předchozím díle jsme hovořili o tom, že uprchlické kvóty naprosto selhaly. Namísto 160 tisíc migrantů se za dva roky podařilo přerozdělit jen cca 30 tisíc, tj. přibližně pětinu. Tentokrát se podíváme podrobněji na důvody, které k tomu vedly.

Důvody na straně přijímajících států

Až na několik premiantů (např. Finsko, Malta) členské státy spolupracovaly na přerozdělování migrantů podle dočasných mechanismů bez velkého nadšení. Většina států plnila svoje závazky jen v omezené míře, laxně, několik zemí celý proces fakticky či otevřeně bojkotovalo.

– Komise hned v první zprávě o pokroku v březnu 2016 otevřeně hovořila o „neochotě členských států plnit beze zbytku a včas své zákonné povinnosti ve věci relokace“. Uváděla, že přijímající členské státy neoznamují dostatečný počet žadatelů, kteří mohou být relokováni na jejich území (tzv. přísliby, angl. pledges), reagují pomalu na žádosti odesílajících států, hojně využívají možnosti odmítnout přiděleného migranta z bezpečnostních důvodů nebo ztěžují přerozdělování různými preferencemi ohledně profilů přidělovaných migrantů.

I když proces přerozdělování se v pozdější fázi zrychlil, všechny tyto jevy přetrvaly. Ke dni 4. září bylo podáno jen 44 374 příslibů, lhůty vyžadované v rozhodnutích Rady nebyly dodržovány, celý proces prodloužily důkladnější bezpečnostní prověrky vyžadované přijímajícími státy, odmítnutí z bezpečnostních důvodů byla velmi častá a řada států nepřestala uplatňovat přísné preferenční požadavky (např. hodlaly přijímat pouze rodiny či příslušníky vybraných národností, nechtěly svobodné mladé muže nebo nezletilé bez doprovodu, apod.).

– Členské státy nedostály svému závazku sjednat do konce roku 2015 rozdělení zbývajících 7 744 míst podle prvního dočasného schématu k dorovnání do cílových 40 000. K dohodě nedošlo ani nikdy poté.

– Dva státy získaly dočasné výjimky z povinnosti přijímat přerozdělené migranty z důvodů zesílených migračních tlaků, s nimiž se samy potýkaly. Rakousku byla v březnu 2016 udělena dočasná výjimka podle druhého dočasného mechanismu, podle níž bylo dočasně na jeden rok pozastaveno přerozdělování do tohoto státu v rozsahu 30 % jemu přidělených migrantů. Švédsko získalo 9. června 2016 výjimku, na základě které byly na jeden rok zcela pozastaveny jeho povinnosti přijímat přerozdělené migranty podle obou schémat ze září 2015. Zatímco Švédsko se po vypršení výjimky snažilo rychle naskočit do procesu a přijímalo migranty o sto šest (dokonce se dostalo na polovinu výslovně přidělených a třetinu z celkového přídělu), Rakousko během platnosti výjimky nepřijímalo přerozdělené migranty vůbec a poté převzalo jen 15 osob, aby se neřeklo.

– Čtyři členské státy se přerozdělování aktivně postavily na odpor. Slovensko a Maďarsko začátkem prosince 2015 podaly k Soudnímu dvoru EU žalobu na neplatnost rozhodnutí o druhém dočasném mechanismu zahrnujícím závazné kvóty. Maďarsko také v říjnu 2016 uspořádalo o kvótách referendum, v němž se přes 98 % voličů vyslovilo proti (pro účast méně než poloviny oprávněných voličů však výsledek nebyl právně závazný). Polsko začátkem dubna 2016 v návaznosti na březnové teroristické útoky v Bruselu jednostranně fakticky zastavilo svou účast na přerozdělování a dalo najevo, že nehodlá přijmout ani jednoho přiděleného migranta. Záměr nepřijímat další přerozdělené migranty oznámila i Česká republika v červnu 2017.

Důvody na straně odesílajících států

Na krachu uprchlických kvót se podepsaly také nedostatky v administraci celého procesu na straně odesílajících států, tj. Řecka a Itálie. Tyto dva státy nezvládaly proces identifikace a registrace žadatelů o azyl způsobilých k přerozdělení a do procesu byly schopny zařadit jen část ze zamýšleného množství migrantů. Např. Itálie pro relokaci připravila pouze přibližně 10 000 osob, když přitom (jen) z výslovně rozpočítaných míst ji mělo svědčit bezmála 35 000 míst. Oba státy nebyly také s to provádět potřebné bezpečnostní kontroly, vyhovovat preferencím ze strany přijímajících států ohledně profilu přerozdělovaných migrantů, poskytovat přijímajícím státům potřebné podklady o jednotlivých migrantech, zabránit skrývání migrantů před přerozdělením a celkově zvládnout logistiku (např. migranti určení k přerozdělení nebyli soustředěni ve vybraných centrech, ale byli roztroušeni po různých přijímacích zařízeních spolu s ostatními žadateli o azyl).

Důvody na straně migrantů

Zatřetí byla na vině nechuť a aktivní odpor některých přerozdělovaných migrantů k přesunu do zemí, které nebyly jejich vysněnými azylovými ráji. Souhrnné údaje, které by ukázaly rozsah tohoto problému, nejsou dostupné. Komise o tomto tématu příliš otevřeně nehovoří, z jejích vlastních slov ve zprávách o pokroku však nepřímo vyplývá, že šlo o významný fenomén.

Komise si např. stěžovala, že odesílající členské státy neposkytují přemísťovaným migrantům dostatek kvalitních informací o přijímajícím státu s tím, že „z tohoto důvodu je těžší získat důvěru žadatelů, kteří mají být relokováni do méně známých členských států, a zajistit, aby se nadále zúčastnili oficiálního procesu, aniž by se skrývali.“ Poskytnutí informací před odjezdem má přitom prý „zásadní význam pro zlepšení spolupráce žadatelů a rovněž pro to, aby se zabránilo skrývání a sekundárním přesunům.“ Orgány odesílajících států a úřad EASO by proto podle Komise měly poskytovat migrantům „vysoce kvalitní a atraktivní informace" o přijímajících státech , mimo jiné v rámci informačních kampaní využívajících letáky, brožury, videa a sociální média.

Střípkem do mozaiky je také informace Ministerstva vnitra ČR z dubna 2016, podle níž při procesu přemístění prvních sedmi migrantů z Řecka do ČR tři z dotčených osob opustily řecká azylová zařízení, aby se přemístění do Česka vyhnuly.[1]

Není čemu se divit

Důvody na straně všech uvedených stran jsou naprosto logické a pochopitelné. Divit se jim mohou asi jenom „ředitelé zeměkoule“ v Bruselu.

1) Kdo může čekat nadšenou spolupráci na straně přijímajících států, když

– mnohé státy mají dost starostí s přílivem migrantů i bez dalšího přídělu přerozdělených, a jejich přijímací kapacity nedostačují,

– s přijímáním přerozdělených migrantů jsou spojeny administrativní a technické problémy a rozpočtové výdaje,

– vývoj událostí po přijetí dočasných schémat ukázal hrozivá bezpečnostní rizika spojená s migrací, mj. četné teroristické útoky a vlnu sexuálního násilí,

– čtyři státy (ČR, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko) byly důrazně proti kvótám, ale ostatní jejich postoj nerespektovaly a jednoduše je přehlasovaly?

Kdo se může divit, že i spolupracující státy mají ve světle vývoje posledních měsíců zájem na důkladných bezpečnostních kontrolách a svými preferencemi ohledně profilu přijímaných migrantů chtějí zajistit, že přicházejí jen ti, kteří potřebují pomoc (rodiny s dětmi, matky s dětmi apod., občané z kulturně bližších států) a jsou schopni začlenit se do společnosti, a nikoli teroristé, sexuální predátoři či aspiranti na život ze sociálních dávek a ti, kteří jsou společensky nepřizpůsobiví?

2) Kdo může čekat od Řeků a Italů při jejich národní nátuře, organizačních schopnostech a při množství práce, kterou mají i tak s přijímáním migrantů, že po administrativní a logistické stránce hladce zvládnou přesuny (nechce se říci transporty) desetitisíců migrantů do bez mála tří desítek zemí?

3) Kdo může čekat od ekonomických migrantů, kteří při cestě do Evropy měli před očima vidinu života v bohatých, štědrých a politicky korektních státech, kde už žijí jejich rozsáhlé komunity, že se radostně pohrnou za skromnějšími podmínkami např. do středoevropských či pobaltských zemí, které si navíc pořád stojí za svými pravidly a zvyky?

[1] Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. dubna 2016, Ministerstvo vnitra ČR [2016], s. 3–4.

Autor: Tomáš Břicháček | čtvrtek 21.9.2017 20:00 | karma článku: 28.48 | přečteno: 906x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (88)

Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.

22.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 118 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (87)

Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.

15.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 113 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (86)

Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.

8.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 139 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie

Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.

2.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 26.91 | Přečteno: 513 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 27.28 | Přečteno: 421 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 25.55 | Přečteno: 1201 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.01 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 679 | Diskuse
Počet článků 337 Celková karma 15.79 Průměrná čtenost 1224

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se dění na úrovni EU, obecným otázkám evropské integrace a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://brichacek.cs-retromusic.net/  

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...