Zvláštní počty Komise kolem uprchlických kvót

22. 06. 2017 13:00:00
Jak se ze 160 000 migrantů k přerozdělení stalo 98 255? Mlží Evropská komise kolem čísel, aby maskovala rozsah fiaska uprchlických kvót?

V září 2015 přijala Rada EU dvě rozhodnutí o nouzových schématech pro přerozdělení celkem 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do ostatních členských států v období následujících dvou let.

První schéma ze 14. září předpokládalo přerozdělení 40 000 osob na základě dobrovolných závazků členských států. Distribuce měla proběhnout jednak podle dohody z 20. července 2015, která se týkala 32 256 osob. Rozdělení zbývajících 7 744 míst na základě navýšení závazků mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015.

Druhé schéma z 22. září založené na povinných kvótách se týká 120 000 osob. Z toho 54 000 míst (původně navržených na přerozdělení migrantů z území Maďarska, které ovšem o tuto pomoc nemělo zájem) mělo být na jeden rok od vstupu rozhodnutí v účinnost zmrazeno s tím, že poté bude buď rozděleno mezi Itálii a Řecko poměrem vyplývajícím z jim prvotně určených čísel (což vychází na 13:42) a přerozděleno mezi státy úměrným způsobem vyplývajícím z prvotního klíče, nebo by s ohledem na vývoj situace v jednotlivých státech Komise navrhla upravené schéma ve prospěch dalších států, které by se ocitly v podobné krizové situaci.

V okamžiku přijetí obou rozhodnutí tedy ve vzduchu viselo 7 744 míst z prvního schématu a 54 000 míst z druhého, celkem tedy 61 744.

Další vývoj právní úpravy

Co se týče rozdělení zbývajících 7 744 míst podle prvního rozhodnutí, k dohodě mezi členskými státy nejenže nedošlo do konce roku 2015, ale ani nikdy poté. Tento závazek zůstal do dneška nenaplněn.

Pokud jde o zmrazených 54 000 míst podle druhého rozhodnutí, jejich plánované využití bylo pozměněno v souvislosti s dohodou EU-Turecko z března 2016. Konkrétně měla být v případě potřeby využita za účelem realizace klíčového prvku dohody, zásady 1:1, podle níž za každého syrského občana navráceného z řeckých ostrovů do Turecka má být jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU. Pro naplnění zásady 1:1 mělo být nejprve použito dobrovolné schéma pro přesídlování dojednané 20. července 2015, v němž stále zbývalo cca 18 000 míst. Poté mělo být možné využít uvedených oněch 54 000 míst z druhého dočasného schématu s tím, že o místa obsazená v rámci přesídlování by pak byl přijímajícímu státu snížen příděl přerozdělených migrantů.

Rozhodnutí o této změně druhého schématu bylo přijato 29. září 2016. Dotčené ustanovení zní přesně takto: „Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c) [tj. oněch 54 000], členské státy se mohou rozhodnout, že svou povinnost splní tím, že přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program přesídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015. Počet osob, který členský stát takto přijme, povede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.

Jak se Komise dostala k číslu 98 255 namísto 160 000

Komise v poslední době uvádí (viz např. zde nebo zde), že členské státy mají aktuálně povinnost „relokovat“ nikoli 160 000, ale 98 255 žadatelů o azyl. Argumentuje přitom tím, že o rozdělení 7 745 míst z prvního schématu nebylo zatím rozhodnuto a že 54 000 míst z druhého schématu bude využito pro přesídlovaní Syřanů do EU podle dohody s Tureckem. Oba argumenty jsou – mírně řečeno – zavádějící.

Pokud jde o 7 744 míst z prvního schématu (mimochodem Komise chybně uvádí číslo 7 745), přijaté rozhodnutí ve spojení s dohodou z července 2015 jasně stanoví povinnost do konce roku 2015 o této věci rozhodnout. Předpokládá se zde bezpodmínečně, že relokace se bude týkat 40 000 osob, nikoli jen 32 256 dohodnutých v červenci 2015. Absencí dohody mezi členskými státy nelze tedy argumentovat směrem ke snížení celkového čísla a zlepšovat tak skóre. Tuto nedohodu je třeba naopak považovat za jeden z dílků skládanky fiaska kvót.

Ani 54 000 míst z druhého schématu nelze jen tak škrtnout a říci, že se přesunuly do oblasti plnění dohody EU-Turecko, respektive přesídlování. Tato místa mohou být škrtnuta jen za podmínky, že budou skutečně využita v rámci spolupráce s Tureckem. Pro stát, který nevyužije možnosti přijmout osoby z Turecka podle zásady 1:1 v rámci tohoto mechanismu a započíst takto přijaté osoby vůči svým povinnostem v rámci relokace, budou dotčená místa nadále povinná v rámci relokace.

Většina států přitom zatím ani nevyčerpala místa v rámci přesídlovacího schématu z července 2015; až poté by měla přijít ke slovu tato dodatečná místa.

Z Turecka bylo podle poslední zprávy o relokaci a přesídlování do začátku června v rámci zásady1:1 přemístěno 6 254 osob, přičemž 3 462 z nich podle schématu přesídlovaní z července 2015. Na ostatní metody tedy připadá 2 792 míst. Zpráva zde není příliš přehledná, lze z ní vyčíst, že z oněch 54 000 míst bylo zatím ukousnuto asi 1235. Protože většina států nevyčerpala původní schéma a počet přesídlených v rámci 1:1 je celkově poměrně nízký, nelze očekávat, že do konce září 2017 dojde k výraznému odpočtu z oněch 54 000.

Snaha maskovat rozsah neúspěchu kvót?

V článku Zlostné dupnutí Komise na pozadí fiaska migračních kvót (Newsletter IVK plus / červen 2017) popisuji podrobněji fiasko migračních kvót a jeho důvody. Připomínám v něm, že celý proces přerozdělování migrantů šel od počátku velmi ztuha a že k začátku června 2017 činí celkový počet přemístěných necelých 21 tisíc.

Za podivnými počty Komise můžeme tušit snahu poněkud zmírnit a relativizovat katastrofální neúspěch kvót. Ono 21 tisíc z 98 tisíc (21 %) pořád vypadá lépe než 21 tisíc ze 160 tisíc (13 %).

Tento přístup je do jisté míry úsměvný, rozhodně ovšem není korektní. Z výše uvedeného výkladu vyplývá, že počet migrantů k přerozdělení v rámci obou schémat ze září 2015 ve skutečnosti činí 160 000, z nichž lze odečíst jen počet Syřanů, které členské státy přijmou v rámci výměny 1:1 s Tureckem. Počet těchto Syřanů nebude do září 2017 jistě vyšší než 5000.

Autor: Tomáš Břicháček | čtvrtek 22.6.2017 13:00 | karma článku: 37.36 | přečteno: 4737x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Z obhajoby svobody, kterou jsem poznal v devadesátých letech, neslevím

Psaní článků ani členství ve spolcích nesmí být projevem odvahy. Jsou to jedny ze základních občanských práv, které máme. Zůstanu svůj. Aneb o boji proti dezinformacím a svobodě slova.

7.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 43.86 | Přečteno: 6358 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Homo bruxellarum

Jak by měl vypadat „nový evropský člověk“ pro sjednocenou Unii? Musí to být odnárodněný kosmopolitní Evropan, který je náležitě ideologicky zpracován v duchu hodnot pokroku. Pár poznámek k výtvarné variaci na toto téma.

23.6.2019 v 8:00 | Karma článku: 31.64 | Přečteno: 901 | Diskuse

Tomáš Břicháček

ODS je mrtvá, ať žije Trikolóra

ODS se už nevzpamatovala. Trpěliví jsme byli dlouho. Teď je načase otevřít novou kapitolu. Trikolóra je projekt, který vzbuzuje naději. Má to, co ODS chybí: charismatického šéfa, dobrý program a životní elán.

11.6.2019 v 19:00 | Karma článku: 41.61 | Přečteno: 2268 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Namísto přestavby přístavba

Diskuse o budoucnosti EU zahájená po britském referendu pomalu končí. Kýženou změnu kurzu nepřinesla. Dosavadní přístup „více Unie“ – „více doleva“ byl potvrzen. I Miloš Jakeš byl větší reformátor než dnešní evropští vůdci.

21.5.2019 v 19:30 | Karma článku: 34.69 | Přečteno: 985 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Vilém Barák

Rovnost v útrobách strojů

Příkladem Golema utrženého z řetězu představuje rezidenční parkování v Brně. Vyvolená skupina získala parkovací privilegium a celé „hlídání pořádku“ probíhá skrytě, v elektronických obvodech. Nikdo neví, jak je s údaji zacházeno.

17.7.2019 v 14:48 | Karma článku: 14.25 | Přečteno: 340 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Lucemburské pokrytectví: Názor vadí, popravy ne

Nový izraelský ministr školství Rafi Peretz se vyjádřil poněkud nešťastně na adresu homosexuálů. V tom smyslu, že by jim pomohla psychoterapie, potažmo (kontroverzní) konverzní terapie.

17.7.2019 v 8:15 | Karma článku: 34.77 | Přečteno: 962 | Diskuse

Jan Bartoň

USA: Rasistou snadno a rychle

Současná fáze předvolebního boje v USA se vrací k jednomu z ústředních témat minulé kampaně. Levicové křídlo Demokratické strany obviňuje prezidenta Donalda Trumpa z rasismu, což není novinkou. Jen se změnily okolnosti.

17.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 37.73 | Přečteno: 1256 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Česká televize, podivné hospodaření, podivná politika a začerněné smlouvy na peníze?

Bylo by jistě radostí sledovat, jak ta naše děvčata na letošním Wimbledonu válela, ale holt smůla, protože ČT Sport zase nic a kanál NOVA Sport každý nemá možnost chytit.

17.7.2019 v 1:34 | Karma článku: 38.94 | Přečteno: 1032 |

Lubomír Stejskal

Číše čistého vína aneb Proč nevěřím v mírovou dohodu

COGAT je zkratka izraelského úřadu pro koordinaci vládních aktivit na Teritoriích, tj. v Judeji, Samaří a Pásmu Gazy. Na svém Twitteru zveřejnil poučný videoklip: jak fungují letní dětské tábory Hamasu.

16.7.2019 v 19:30 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 176 Celková karma 37.95 Průměrná čtenost 1685

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se dění na úrovni EU, obecným otázkám evropské integrace a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://www.cs-retromusic.net/brichacek.htm

Najdete na iDNES.cz