Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlostné dupnutí Komise na pozadí fiaska migračních kvót

21. 06. 2017 20:00:00
Pár poznámek k zahájenému řízení Evropské komise proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli uprchlickým kvótám.

Zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli nedodržování migračních kvót ze strany Komise lze vnímat jako zlostné dupnutí tváří v tvář žalostnému selhání prvních pokusů o zavedení přerozdělování migrantů mezi členskými státy.

Tzv. „relokace“ migrantů je perlou v koruně všech receptů Bruselu na řešení migrační krize. Přerozdělování a kvóty jsou ostatně nejvlastnějším vyjádřením duše evropského levicově-pokrokářského a byrokratického centralismu. Odráží se v nich levicové sociální inženýrství, ambice vše řídit, organizovat a byrokraticky plánovat z osvíceného centra, i pohodlnost spočívající v tupé redistribuci problémů.

Když se v září 2015 podařilo prosadit dvě dvouletá nouzová schémata na přerozdělení 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie, bylo to vydáváno za velký úspěch. Přitom byl přehlížen fakt, že opatření byla přijata přes zásadní nesouhlas několika členských států. První schéma pro 40 000 osob ze 14. září se ještě zrodilo na základě formální dohody (byť politickým tlakem vynucené) členských států a jejich „dobrovolných“ závazků. Druhé schéma pro 120 000 z 22. září přineslo již natvrdo povinné kvóty a na shodu se nehrálo – státy, které nesouhlasily, byly prostě přehlasovány. To ovšem vytvořilo velmi špatné klima pro uplatňování mechanismu. Vedle toho byla očividně nedoceněna administrativní náročnost celého procesu a ochota dotčených migrantů spolupracovat s úřady.

Celý proces přerozdělování migrantů šel od počátku velmi ztuha. Do konce září 2016, tj. za celý první rok fungování obou nouzových mechanismů, se podařilo přesunout necelých 5 700 migrantů. Později se postup přece jen trochu zrychlil, ale i tak zůstával zdaleka za očekáváními Komise. K začátku června 2017 činí celkový počet přemístěných necelých 21 tisíc.

Přerozdělování se zadrhlo z mnoha důvodů. Na prvním místě to byla neochota spolupracovat na straně přijímajících členských států. Některé kooperovaly jen v omezené míře, jiné proces fakticky či otevřeně bojkotovaly. Navíc Švédsko a Rakousko získaly dočasné výjimky kvůli migračním tlakům, kterým čelily. Konečně Slovensko s Maďarskem napadly povinné kvóty u Soudního dvora EU. Zadruhé rozproudění „relokace“ bránila administrativní neschopnost odesílajících států (Itálie a Řecka). Zatřetí – a ve významné míře – byla na vině nechuť a aktivní odpor přerozdělovaných migrantů k přesunu do zemí, které nebyly jejich vysněnými azylovými ráji.

Komise se snažila tlačit na členské státy naléhavými prohlášeními a vydáváním pravidelných zpráv o pokroku (v červnu vyšla již třináctá!). Nebylo to však mnoho platné.

Komise kromě uvedených dočasných schémat – a navzdory zkušenostem s jejich (ne)fungováním – prosazuje v rámci návrhů nových azylových pravidel zavedení trvalého mechanismu přerozdělování, který by z uprchlických kvót udělal standardní součást unijního azylového systému. Ani tomuto projektu se nedaří. Pro trvající odpor řady států k tomuto mechanismu se začínají objevovat úvahy o oddělení tohoto prvku od zbytku návrhů na reformu azylového práva.

S ohledem na zjevné fiasko uprchlických kvót je podrážděnost Komise logická. Sebereflexi, přiznání chyb, natož změnu kurzu by asi čekal málokdo. Trucovitost a silácká gesta naopak nepřekvapí. Nenechme si jimi zastrašit. Proti nucenému přidělování migrantů a multikulturnímu obohacování pod taktovkou Bruselu je třeba bojovat s maximálním nasazením.

Vyšlo v Newsletteru plus IVK, červen 2017

Autor: Tomáš Břicháček | středa 21.6.2017 20:00 | karma článku: 40.31 | přečteno: 1998x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Katalánští separatisté dokázali neskutečné: oživit a sjednotit Španělsko

Puigdemontův pokus o puč v Katalánsku ztroskotal. Dokázala ho porazit rozhodnost španělských orgánů a neuvěřitelná mobilizace španělské veřejnosti.

30.10.2017 v 20:00 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 809 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Šéfové EU jednou udělali dobrou věc

Juncker, Tusk a Tajani ve španělském Oviedu jasně podpořili španělskou vládu a právní stát proti katalánským separatistům. Výjimečně dávám palec nahoru.

21.10.2017 v 9:00 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 523 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Diskuse o reformě EU se smrskla na „Agendu lídrů“

Donald Tusk se důstojně ujal role vystavitele pohřbu diskuse o reformě EU. Pojede se dál v zaběhnutých kolejích vesele vstříc „více Evropy“ a světlým zítřkům. Unie se prostě nezmění, a pokud ano, leda k horšímu.

18.10.2017 v 20:00 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 427 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Volba menšího zla nadělá méně škody než naivita

Přistupujme k volbám primárně jako k příležitosti ovlivnit směřování státu, ne jako k vyznání lásky k tomu či onomu subjektu. Těžko u volební urny, lehčeji v následujícím volebním období.

16.10.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 860 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

David Vlk

Rusové jsou prostě pořád Rusáci

Imperialistický stát růžolících drbanů, který si vždy z Evropy utrhl co chtěl, požvýkal to, rozkradl, rozebral na součástky, vycucal nerostné suroviny a technologie a vládl tam za pomocí argumentů s tankovými pásy.

21.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 21.15 | Přečteno: 364 | Diskuse

Jan Dvořák

Policie se s vydávačkou tumlovala, ale teď bude na čekačce

Policie si s žádostí o vydání zločinných poslanců Babiše a Faltýnka pospíšila. Už ve sněmovně žádost o vydání je. Nenaplnil se optimistický scénář, že policie bude vyčkávat na nového ministra, a pak že se uvidí, spíš neuvidí.

21.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 23.46 | Přečteno: 846 | Diskuse

Karel Januška

Obvinění v poslanecké sněmovně

Absurdistán je pro naši republiku případný název. Policista z nějaké vyšetřovací skupiny došel k závěru, že jednání některých občanů může být kvalifikováno jako trestný čin.

21.11.2017 v 14:50 | Karma článku: 28.80 | Přečteno: 969 | Diskuse

Petr Suda

Když se pravdě dopátrat lze, ale není vůle

Blahopřání Duky Okamurovi je klasickým příkladem, kdy se dopátrat pravdy lze, ale z „pragmatických“ (či jakýchsi jiných) důvodů, se raději pravda nezjistí či zjistit nechce.

21.11.2017 v 13:20 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 535 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme - už jste taky začali konečně "makať"?

Tedy nemyslím děvčatům pod sukně ... myslím spíš "jako" pro lidi! Protože v tom druhém případě, byste zvláště dnes, velmi tvrdě narazili - na rozdíl od toho, budete-li chtít makat na zneužívání dotací. Nebo ne?

21.11.2017 v 12:58 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 522 | Diskuse
Počet článků 138 Celková karma 25.99 Průměrná čtenost 1445

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se evropské integraci, kulturní válce a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://www.cs-retromusic.net/brichacek.htm



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.