Určitou naději můžeme spatřovat v tom, že doposud se vedla jen obecná debata o procentech a dalších rámcových cílech. Podařilo se je vtělit i do unijního práva. Teď ale nastává mnohem složitější fáze, kdy bude třeba hledat konkrétní bolestivé prostředky pro naplnění těchto cílů.

Zdroj: https://brichacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=775567

Nesplňoval bych v tom naději ale zmar. Jelikož je tato agenda už v právu, nepůjde z vycouvat ani z těch nejextémnějších nesmyslů.

Ale máte pravdu ve složitém a bolestivém hledání prostředků. Já dodávám jen že hledání bude VELMI složité a bolestivé.

Nejenom Evropa. Bidenova administrativa okamzite obnovila clenstvi USA v Parizskem klubu (zrusene Trumpem) a nyni tvrde prosazuje plan t, zv socialni obnovy (za 3.5 trilionu dolaru), ktery neni nic jineho nez nesmyslna investice do "zelenych" projektu a totalni "dekarbonizace " cele ekonomiky. Zakaz prodeje a provozu aut se spalovacim motorem uz od r. 2035, plati v socialisticke Kalifornii.

Ano, po nas potopa a vsichni ostatni jsou ABCDJ. 44 let to prohlasovala oficialni media.

Pěkné, ale "Bylo léto, horké léto" zpíval někdo úplně jiný , konkrétně : Lilka Ročáková . Jinak

Mi ekologická politika EU imponovala v minulém tisíciletí, kdy to dávalo smysl, kdy se prosazovalo řešení, které dokázalo docílit téhož ekologičtější cestou, recyklace a třídění je taky co se dá podpořit.

Problém se současnou ekopolitikou mám v její nelogičnosti a živelnosti. Třeba se prosazují e-auta a sypou se do toho miliardy a při tom MHD i železnice, kde jde elektrifikovat mnohem levněji a hlavně ekologičtěji, jelikož odpadají neekologické baterie není dokončena a ještě dlouho nebude. Proč se netlačí intenzivně na tento logičtější krok. To je něco jako bych stavěl střechu na domě, kde ještě nemám ani obvodové zdi.

Další aspekt je nákladní doprava, kdy se spousta věcí kvůli zisku vozí křížem krážem po celé zeměkouli, i když by se dala vyrobit v místě a tak radikálně snížit potřebu nákladní dopravy.

Další kapitolou je nižší životnost výrobků, která způsobuje větší potřebu vyrábět nové a staré zase někde skládkovat.

Na jednu stranu jsme enormně ekologičtí a na druhou stranu děláme, že tu problém není. Je v tom obrovské pokrytectví. Vyrobíme a zasmradíme někde mimo EU a dovezeme a doma si budeme hrát na ekology.

Děkuji autorovi a zevrubné a fundované hrnutí situace. Asi takto by to mělo vypadat.

Co mě děsí na tomto článku je rychlost s jakou se poměrně fundovaná debata zvrhla v naprostou hysterii jen na základě hysterie psychicky nemocného dítěte o kterém jsme se nakonec dověděli, že to nejsou ani tak její názory, jako názory někoho v pozadí, kdo ani neměl odvahu vystoupit ze stínu a k prosazování svým postojů zneužil dítě, které není úplně tak schopné posoudit situaci.

Co je naprosto děsivé je to, že zástupci společnosti jsou schopni naprosto nekriticky a téměř fanaticky prosazovat něco, co bylo povýšeno na nové náboženství, aniž by posoudili dopady. V podstatě naprosto selhali ve své úloze vůdců.

A jak je psáno v blogu. Teď je asi poslední možnost vrátit se k věcné debatě o ochraně životního prostředí a přestat prosazovat hysterické, nereálné enviromentální direktivy, které nejsou schopni obhájit ani jejich tvůrci.