Junckerovo poselství: Unie potřebuje víc centralizace a přerozdělování imigrantů
9. září přednesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před europoslanci svou „zprávu o stavu Unie“. Tuto napodobeninu výročního projevu amerického prezidenta před kongresmany a senátory zavedla druhá Barrosova Komise v roce 2010. Sám Barroso pak svým uchopením tohoto výdobytku založil tradici tristních slepenců bezobsažných frází, nářků nad nedostatečným pokrokem centralizace a volání po další centralizaci. Juncker při své premiéře zůstal odkazu svého předchůdce věrný.
Proslov trval asi osmdesát minut, dá se ale dobře shrnout do několika málo vět. To hlavní bylo řečeno už v samotném úvodu: „... naše Evropská unie není v dobrém stavu.” Proč? „V této Unii není dost Evropy. A v této unii není dost unie. Musíme to změnit. A musíme to změnit hned.“ K tomu dodávám: když evropský centralista používá spojení „více Evropy“, má na mysli více centralizace. Centralisté si pojem „Evropa“ nárokují a je pro ně spojen s posilováním moci unijních institucí, expanzí unijní regulace, vytvářením evropského státu. Evropští centralisté nikdy nepřijmou představu, že jakýkoli problém vznikl z přemíry centralismu. Naopak, příčinu vždy vidí v tom, že „integrace“ je ještě málo! Centralizace je pro ně univerzální všelék, který je předepisován na jakýkoli neduh.
Juncker chce „víc Evropy“ v azylové a přistěhovalecké politice a víc „solidarity“ mezi členskými státy v této oblasti. Chce, aby členské státy přijaly návrh Komise na přerozdělení 160 tisíc migrantů a nový stálý mechanismus přerozdělování pro řešení budoucích krizí. K uprchlíkům samotným se vyjadřoval velice vstřícně. Zdá se, že jejich příliv vlastně vítá. Uvedl mimo jiné: „Je to Evropa, která dnes v očích žen a mužů na blízkém Východě a v Africe představuje maják naděje, přístav stability. To je něco, na co bychom měli být hrdí, a ne něco, čeho bychom se měli bát.“ Chce nicméně významně posílit agenturu Frontex pro vnější hranice a vytvořit z ní skutečnou unijní pohraniční stráž.
„Víc Evropy“ si předseda Komise přeje také v oblasti hospodářské a měnové unie, ať už jde o oblast daní, garanci bankovních vkladů, slaďování ekonomických a sociálních modelů členských států, doporučení Komise by měla udávat směr fiskální politiky celé eurozóny. Časem bude třeba vytvořit pro eurozónu skutečné nadnárodní ministerstvo financí. Ve vztahu k Řecku a jeho udržení v eurozóně prohlásil: „... euro a členství v euru je míněno jako nezvratné... Komise a ostatní instituce EU mají jasný mandát a povinnost udělat vše možné pro zachránění integrity eurozóny.“ Co k tomu dodat? Tomuto přístupu, který vychází z primátu politiky nad ekonomikou, a stejně tak přeměně měnové unie na unii fiskální, dluhovou a transferovou se věnuji podrobně v příspěvku Draze koupený čas ve sborníku Institutu Václava Klause „Pět let řecké krize“ (publikace IVK č. 17/2015).
„Víc Evropy“ Juncker požaduje i v zahraniční politice. „Pokud chceme prosazovat mír ve světě, budeme potřebovat více Evropy a víc Unie v naší zahraniční politice. ... Nechci Evropu, která stojí na okraji historie. Chci Evropu, která udává směr. Když bude Evropská unie sjednocená, můžeme změnit svět.“ K tomu připomeňme. že evropští centralisté mají svůj jeden velký sen, kterým je Unie jako supervelmoc („Europe puissance“) s jednotnou zahraniční a obrannou politikou, globální hráč, protipól Spojených států, Ruska nebo Číny, která prosazuje svoje zájmy a „hodnoty“, čelí „výzvám“ globalizace apod.
Evropa musí být podle Junckera také sjednocená jako světový vůdce fronty bojující proti změnám klimatu. „… prioritou Evropy je přijmout ambiciózní, robustní a závaznou globální klimatickou dohodu.“ Ano, tuto zvláště oblíbenou oblast unijních sociálních inženýrů, v níž si Brusel maluje megalomanské cíle, které budou mít tíživé dopady na průmysl a na nás všechny, nemohl Juncker nechat stranou.
Podtrženo a sečteno, o čem bylo tedy Junckerovo více než hodinové poselství? O tom, že Unie potřebuje více centralizace, o tom, že za všechny problémy Evropy může nedostatečná centralizace. To všechno jsme slyšeli už pětkrát předtím při stejné příležitosti od Barrosa a slýcháme dnes a denně na nejrůznějších fórech od představitelů unijního establishmentu a spřízněných intelektuálních kruhů. Nově je zde těžké téma přerozdělování migrantů, kolem kterého bude ještě hodně horko. Jemu se budu věnovat v článku Vystřízlivění ze snu o Evropě bez hranic, který brzy vyjde v revue Pravý břeh i na tomto blogu.
Celý text Junckerova projevu je dostupný zde.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 339
- Celková karma 14,08
- Průměrná čtenost 1237x