Ženy a změna klimatu - aneb co řeší europoslanci

Před časem zde by byla řeč o tom, že Evropský parlament stojí ročně v přepočtu desítky milard korun (letos je to přes 47 mld. Kč). Dnes malá ukázka toho, jak jsou tyto peníze využívány. V horkých letních dnech u vody si často vzpomenu na europarlamentní rezoluci na téma "Ženy a změna klimatu" z dubna 2012. Na mysl připadá nejen kvůli samotnému horku, ale také proto, že tento tragikomický výtvor jako by se zrodil v hlavě postižené úpalem.   

Chrlení rozolucí je jedním z nejbizarnějších prvků fungování Evropského parlamentu. V těchto slohových cvičeních přijímaných na plenárním zasedání ve Štrasburku jednou „vyzývá“ či „naléhavě vyzývá“ toho či onoho, aby udělal nebo neudělal to či ono, jindy zase „vítá“, „připomíná“, „odsuzuje“, „důrazně odsuzuje“, „vyslovuje politování“, „nabádá“, „doporučuje“ atd. Třebaže rozhodně nejde o činnost, kterou by se běžně zabývaly zákonodárné sbory, a která snad přísluší spíše think-tankům či lobbistickým organizacím, pro europarlament příprava rezolucí představuje významnou část jeho pracovního nasazení.

Rezoluce velmi často horují pro expanzi činnosti Unie, a to do všech směrů. Odrážejí se v nich expanzivní programově centralizační ambice, přesvědčení, že pravomoci Unie nikde nekončí, chuť zregulovat vše, co přijde na mysl, včetně všednodenních malicherností. EP se často vyslovuje pro unijní regulaci či její zvážení v případě pozoruhodných jednotlivostí všedního života. Příkladem budiž usnesení o vytvoření právního rámce EU na ochranu zvířat v zájmových chovech a toulavých zvířat (2012) s výmluvným názvem, dále již citované usnesení o nových výzvách pro cirkus jako součást evropské kultury (2005), kde se navrhuje, jak jsme řekli, přijetí komplexních unijních norem pro cirkusy zahrnujících např. úpravu cirkusových stanů, „což by na základě harmonizace usnadnilo přemísťování cirkusů v rámci členských států, a přispělo tak k zachování tradičního evropského cirkusu a k bezpečnosti veřejnosti“. V usnesení o strategii k posílení práv zranitelných spotřebitelů (2012) EP uvažuje o potřebě zpřísnění pravidel pro reklamu zaměřenou na děti a mládež, pokud jde o potraviny s vysokým obsahem tuku, soli a cukru. V usnesení o ochraně zvířat během přepravy (2012) zase nadnáší myšlenku přípravy jednotných pokynů EU pro vzdělávání a školení řidičů a dalších osob zacházejících se zvířaty při přepravě.

Tematický záběr europarlamentních rezolucí je skutečně mimořádně široký a pestrý. EP se ani zdaleka nenechává spoutat mezemi pravomocí Unie a vyjadřuje se k čemukoli, co uzná za vhodné. Příkladem nechť jsou následující položky z posledních let: usnesení o nekuřáckém prostředí (2009), – o stavu Jordánu a zejména oblasti jeho dolního toku (2010), – o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU (2011), – o zastavení plýtvání potravinami: strategie pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU (2012), – o dlouhodobé péči o starší osoby (2010), – o dětské práci v odvětví kakaa (2012), – o námořním pirátství (2012), – o manipulaci s výsledky zápasů a korupci ve sportu (2013) nebo – o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu (2013). Zajímavé je také podívat se na nepřijaté návrhy rezolucí, které byly projednávány, např. návrh usnesení o ekologických pytlích umožňujících sledování odpadu, – o používání udržitelných způsobů přepravy zboží v historických centrech, – o ochraně historického, hospodářského, výrobního a kulturního dědictví pasteveckých stezek ve Středomoří, – o tom, jak zaručit bezpečnost při veřejných akcích a průvodech, – o podpoře spolujízdy, – o útěcích mladistvých osob z domova, – o uznání koní jako domácích zvířat, – o profesní způsobilosti cvičitelů psů, – o návrhu na zřízení Evropského úřadu pro lázeňství apod.

Ale nyní již k slibovaným ženám a změně klimatu: 

Usnesení Evropského parlamentu o ženách a změně klimatu (20. dubna 2012)

Evropský parlament,

[…]

A.  vzhledem k tomu, že změna klimatu není z hlediska rovnosti pohlaví neutrální a má na obě pohlaví odlišné dopady;

B.   vzhledem k tomu, že vzorce spotřeby a životního stylu mají významný dopad na změnu klimatu;

C.   vzhledem k tomu, že ženy představují zhruba 50 % světové populace a že jsou to právě ony, kdo má relativně větší odpovědnost za každodenní výběr spotřebního zboží, péči o děti a domácí práce; vzhledem k tomu, že vzorce spotřeby jsou u mužů a žen jiné, jelikož ženy se jako spotřebitelé chovají udržitelnějším způsobem než muži a prokazují větší ochotu napomoci svým chováním, tj. udržitelnější spotřebou, k ochraně životního prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že z důvodu genderových rolí není vliv žen na životní prostředí stejný jako vliv mužů a že přístup žen ke zdrojům a způsoby, jak se se změnou klimatu vyrovnávají a přizpůsobují se jí, jsou výrazně ovlivněny diskriminací související s příjmy, přístupem ke zdrojům, politickou mocí, vzděláváním a odpovědností za domácnost;

E.  vzhledem k tomu, že změna klimatu povede k prohloubení nerovnosti a existuje riziko, že pokud politiky v oblasti změny klimatu nezohlední diskriminaci na základě pohlaví již od samého počátku, budou mít negativní dopad na vyvážené zastoupení žen a mužů i na práva žen;

F.   vzhledem k tomu, že bez skutečné rovnosti pohlaví nebude existovat ani klimatická spravedlnost a že na odstranění nerovností a na boj proti změně klimatu by nemělo být nahlíženo jako na protiklady;

G.   vzhledem k tomu, že demokracie, dodržování lidských práv a rovnost příležitostí mužů a žen přispívají k udržitelnému rozvoji a k ochraně životního prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že se vedle příslušnosti k pohlaví všechny ostatní příčiny diskriminace a zranitelnosti (jako je chudoba, zeměpisná poloha, tradiční a institucionální diskriminace, rasa apod.) kombinují a brání přístupu ke zdrojům a k prostředkům umožňujícím vyrovnat se s výraznými změnami, jako je změna klimatu;

I.   vzhledem k tomu, že v některých regionech pracuje téměř 70 % všech zaměstnaných žen v zemědělství(6) a produkuje až 90 % některých plodin(7) , ačkoli se prakticky nepodílí na rozpočtových jednáních ani na činnostech souvisejících se změnou klimatu;

J.   vzhledem k tomu, že 70 % chudých, kteří žijí za méně než 1 USD na den, jsou ženy a že ženy vlastní méně než 1 % světového bohatství; vzhledem k tomu, že ženy ve srovnání s muži investují v rozvojových zemích mnohem více svých příjmů do rodiny;

K.   vzhledem k tomu, že plánované rodičovství může výrazně zlepšit zdraví matek a kontrolu nad velikostí rodiny, a zvýšit tak nezávislost žen a snížit jejich pracovní zátěž, protože hlavní odpovědnost za péči o děti je stále připisována právě jim, čímž se rovněž zvýší odolnost žen a jejich rodin vůči dopadům změny klimatu, jak se uvádí ve dvacetiletém plánu, který byl přijat na mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji;

L.   vzhledem k tomu, že ekologické problémy způsobené a prohloubené změnou klimatu jsou v současné době příčinou nárůstu nucené migrace a že počet žadatelů o azyl stále více souvisí s tím, jak se v některých oblastech zhoršuje stav životního prostředí; vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit systém ochrany a přesídlování „uprchlíků před změnou klimatu“ a věnovat zvláštní pozornost ženám, které jsou nejzranitelnější;

M.  vzhledem k tomu, že 75–80 % z 27 milionů uprchlíků na celém světě jsou ženy a děti(8) ; vzhledem k tomu, že migrace vynucená změnou klimatu ovlivní ženy i muže rozdílným způsobem a na ženy bude mít často vážnější dopad; vzhledem k tomu, že jsou nezbytná zvláštní ustanovení v oblasti zdraví, bezpečnosti a nezávislosti, aby se snížila zranitelnost žen ať už v případě nucené, či dobrovolné migrace;

N.  vzhledem k tomu, že míra zastoupení žen při přijímání politických rozhodnutí, a zejména na jednáních o změně klimatu, je stále neuspokojivá a že v této věci nedochází prakticky k žádnému pokroku; vzhledem k tomu, že ženy vedou pouze 12–15 % delegací a představují přibližně 30 % delegátů;

O.  vzhledem k tomu, že dvě třetiny negramotných osob na světě tvoří ženy(9) , a že přístup k informacím a ke vzdělávání prostřednictvím vhodných komunikačních kanálů je tudíž klíčový pro zajištění jejich nezávislosti a začlenění, zejména v naléhavých případech, jako jsou přírodní pohromy;

P.  vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy mají ze střednědobého a dlouhodobého hlediska důležitý vliv na vzdělání, zdraví, strukturální chudobu a přesídlování osob, a že děti tvoří skupinu zvláště ohroženou dopady přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že existuje jasná souvislost mezi výskytem katastrof a poklesem školní docházky a že katastrofy výrazným způsobem prohlubují rozdíl mezi školní docházkou dívek a chlapců;

Q.   vzhledem k tomu, že sucho a nedostatek vody plynoucí ze změny klimatu nutí ženy zaměřovat více úsilí na zajišťování vody, potravin a energie a že mladí lidé často opouští školu, aby matkám v těchto úkolech pomáhali;

R.   vzhledem k tomu, že ženy jsou také významnými realizátorkami změn, celosvětově se aktivněji podílejí na činnostech občanské společnosti a jejich plné zapojení do každého aspektu boje proti změně klimatu by zajistilo spravedlivější, komplexnější a účinnější politiky v oblasti boje proti změně klimatu, pokud jde o přizpůsobení se této změně a zmírňování jejích dopadů;

S.   vzhledem k tomu, že na základě své odpovědnosti za správu omezených přírodních zdrojů získaly ženy důležité znalosti o nutnosti trvalé udržitelnosti životního prostředí, čímž získaly potenciál, který by neměl být zanedbán při rozvoji strategií zaměřených na zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu;

T.   vzhledem k tomu, že mechanismy předcházení katastrofám nebo financování této prevence, jakož i přizpůsobování se následkům katastrof a zmírňování těchto následků, budou i nadále nedostatečné, pokud se ženy nebudou plně podílet na vypracovávání postupů, strategických plánů, na jejich uplatňování a přijímání rozhodnutí; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy například z Tuniska, Nikaraguy, Salvadoru a Hondurasu dokazují, že znalosti žen a jejich účast zachraňují životy při zvládání katastrof, mají kladný vliv na biologickou rozmanitost, stav vodohospodářství a zajištění dodávek potravin, předcházejí dezertifikaci, chrání lesy a podporují veřejné zdraví;

Obecná ustanovení

1. uznává, že změna klimatu má vedle dalších katastrofických dopadů také vliv na zhoršování diskriminace na základě pohlaví, zdůrazňuje, že odvrátit nebezpečné změny klimatu musí být nejvyšší prioritou EU jak ve vnitřní, tak ve vnější politice;

2. vyzývá Komisi a Radu, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do všech fází politik v oblasti klimatu, od jejich tvorby až po financování, provádění a hodnocení, a zajistily tak, že opatření v oblasti klimatu nebudou zhoršovat nerovné postavení žen a mužů a budou přínosná i pro situaci žen;

3. vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech rozhodovacích úrovních začlenily cíl rovnosti žen a mužů a genderové spravedlnosti do politik, akčních plánů a dalších opatření souvisejících s udržitelným rozvojem, rizikem katastrof a změnou klimatu, a to prostřednictvím systematických genderových analýz, zavedením ukazatelů a měřítek zachycujících situaci týkající se rovnosti žen a mužů a vytvářením praktických nástrojů; zdůrazňuje, že proces vyjednávání o změně klimatu musí ve všech fázích – od výzkumu a analýzy, až k navrhování, provádění a tvorbě strategií zmírňování nebo přizpůsobení se – brát v úvahu zásady rovnosti žen a mužů;

4. připomíná, že ve čtvrté hodnotící zprávě z roku 2007 Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrdil, že se dopad změny klimatu liší v souvislosti s pohlavím, věkem a třídní příslušností, přičemž chudé obyvatelstvo trpí důsledky změny klimatu nejvíce; domnívá se, že dosažení rovnosti žen a mužů je klíčové pro lidský rozvoj a je hlavním cílem v boji proti chudobě; požaduje, aby byl přístup na základě pohlaví uplatňován ve všech oblastech při navrhování politik týkajících se rozvoje, lidských práv a změny klimatu; vyzývá k podniknutí kroků zajišťujících, aby Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu fungovala v souladu s rámci pro lidská práva i vnitrostátními a mezinárodními dohodami o rovnosti pohlaví, včetně Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen;

5. poukazuje na skutečnost, že změna klimatu a její nepříznivé dopady by měly být rovněž považovány v oblasti rozvoje za relevantní téma s genderovými dopady, které se týká všech odvětví (sociálních, kulturních, ekonomických a politických) od místní až po celosvětovou úroveň, a že by všechny zúčastněné strany měly vynaložit společné úsilí k zajištění toho, aby opatření zaměřená na změnu klimatu a snižování rizika katastrof zohledňovala otázku rovnosti žen a mužů, byla citlivá k původním obyvatelům a respektovala lidská práva;

6. vítá zvyšující se povědomí o genderovém aspektu změny klimatu na jednáních o klimatu na vysoké úrovni a související intervence významných činitelů; zdůrazňuje však, že je třeba přijímat konkrétní kroky k začlenění většího počtu žen do diplomatických jednání EU o klimatu na všech úrovních rozhodování, a zejména do jednání o změně klimatu, a to prostřednictvím zavedení 40% a vyšších kvót v delegacích;

7. připomíná Komisi a členským státům své usnesení o konferenci o změně klimatu v Durbanu (COP 17) a naléhavě je vyzývá, aby splnily závazek přijatý na této konferenci, pokud jde o úsilí o dosažení alespoň 40% zastoupení žen ve všech příslušných orgánech zaměřených na financování opatření v oblasti klimatu; a zdůrazňuje potřebu uplatnit tuto zásadu na převod technologií a na orgány odpovědné za přizpůsobování;

8. vyzývá Komisi a členské státy, aby při plánování, provádění a hodnocení politik, programů a projektů v oblasti změny klimatu shromažďovaly údaje z jednotlivých zemí třízené podle pohlaví s cílem účinně posoudit různé dopady změny klimatu na ženy a muže a tyto dopady řešit a aby vypracovaly příručku o přizpůsobení se změně klimatu, která by nastínila politiky, jež mohou ženy před dopady změny klimatu chránit a umožnit jim se s těmito dopady vyrovnat;

9. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly statistiky zachycující situaci mužů a žen ve všech oblastech souvisejících s politikou ochrany životního prostředí, a to za účelem lepšího posuzování celkové situace žen a mužů, co se týče změny klimatu;

10. upozorňuje, že zahrnutí otázek týkajících se prosazování rovnosti žen a mužů a odstranění diskriminace do vnější politiky EU by mělo dále přispívat k dosažení toho, aby ženy hrály hlavní roli v procesech rozhodování, při tvorbě politik, správě, udržování a sledování přírodních zdrojů a životního prostředí a v boji proti změně klimatu;

11. vyzývá, aby ukazatel „ohleduplný ke klimatu“ (jako alternativa k HDP) monitoroval, jak modely růstu, spotřeby a životního stylu ovlivňují změnu klimatu;

12. vyzývá EU a členské státy, aby vyhodnotily, do jaké míry politiky v oblasti klimatu zohledňují potřeby žen, a naléhavě je žádá, aby uplatnily genderové hledisko při vytváření politiky udržitelného vývoje citlivé k otázkám rovnosti žen a mužů;

Přizpůsobení se změně klimatu

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily snadno použitelné nástroje pro hodnocení dopadu projektů na rovnost žen a mužů během celého životního cyklu projektů, jako jsou nástroje používané pro rozvojové projekty;

14. vyzývá k vytváření inkluzívních místních řešení a projektů, které zohlední stávající zranitelnost a možnosti jejího řešení, jako jsou tradiční zkušenosti a znalosti domorodých obyvatel a zejména žen;

15. poukazuje na to, že ženy jsou v celosvětovém měřítku velmi aktivní na úrovni občanské společnosti, a vyzývá proto Komisi, aby umožnila a podporovala propojení ženských organizací a představitelů občanské společnosti;

16. vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení programů, které by umožnily, aby přenos moderních technologií a know-how pomohl rozvojovým komunitám a regionům přizpůsobit se změně klimatu;

17. zdůrazňuje, že ženy hrají zásadní úlohu při odběru vody a hospodaření s ní v rozvojových zemích, poněvadž jsou to často právě ony, kdo vodu obstarávají, používají a rozdělují, a to nejen doma, ale i v zemědělské výrobě; vyzývá Komisi, aby poskytla rozvojovou pomoc programům, které jsou dostupné a podporují hloubení studní pomocí obnovitelných zdrojů energie a jednoduché systémy čištění vod, jež jsou nenáročné na údržbu;

18. vyzývá k tomu, aby do řešení zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu bylo začleňováno budování kapacit a odborné vzdělávání, jež musí být v souladu se zvláštními potřebami žen, zohledňovat konkrétní překážky, ale také schopnosti a zkušenosti žen;

19. zdůrazňuje, že je důležité spoléhat se na znalosti žen a podporovat místní řešení, která mají velmi konkrétní dopad na každodenní život, jako je projekt „Girls in Risk Reduction Leadership“ (dívky, pod jejichž vedením dochází ke snižování rizika) v Jižní Africe nebo několik projektů, jež pomáhají skupinám žen budovat zařízení na pitnou vodu a záchody v indických slumech;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily genderovou problematiku do strategií prevence a řízení rizik spojených s přírodními katastrofami a aby podporovaly silnější postavení žen a jejich informovanost prostřednictvím budování kapacit před klimatickými katastrofami, během nich i po jejich skončení, jakož i aktivní zapojení žen do předvídání katastrof, včasného varování a prevence jako součást jejich úlohy při posilování odolnosti;

21. podotýká, že povinnosti žen v rámci rodiny činí ženy v mnoha společenstvích po celém světě zranitelnějšími vůči environmentálním změnám, což je ještě zhoršeno dopadem změny klimatu; poukazuje na to, že ženy jsou ovlivněny ve svých mnoha rolích – v roli producentek a poskytovatelek potravin, pečovatelek a hospodářských subjektů;

22. vyzývá ke zvýšení transparentnosti a dostupnosti stávajících mechanismů a plánovacích procesů, jako jsou národní akční programy pro přizpůsobení se a budoucí národní plány pro přizpůsobení se změně klimatu, a k podpoře těchto zásad v budoucích smlouvách, mechanismech a snahách o dvoustrannou spolupráci, jež se týkají klimatu;

23. poukazuje na existenci závažných důkazů pro to, že vliv na zdraví, který mají onemocnění úzce spojená se stavem klimatu, k nimž se řadí podvýživa nebo výskyt nakažlivých onemocnění, jako je malárie, je u mužů jiný než u žen; vyjadřuje znepokojení nad vysokou úmrtností žen při katastrofách; domnívá se, že více genderově zaměřený výzkum dopadu změny klimatu na zdraví žen by mohl pomoci přijmout cílenější opatření; vyzývá všechny vlády, aby vyvinuly větší úsilí k zajištění lepší prevence a léčby onemocnění a dostupnosti zdravotních služeb a léků, zejména pro ženy, které jsou zranitelnou skupinou – konkrétně ve své úloze pečovatelek –, a aby se zavázaly k řadě kroků zaměřených na zdravotní rizika související se změnou klimatu a poskytly rámec pro posuzování zdravotních rizik na základě pohlaví a opatření pro přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování;

24. zdůrazňuje, že 70 % nejchudších obyvatel světa tvoří ženy, které vykonávají dvě třetiny celkové práce, avšak vlastní méně než 1 % všech statků; poukazuje na to, že ženám je odepřen rovný přístup ke zdrojům, technice, službám, pozemkovým právům, úvěrovým a pojišťovacím systémům a rozhodovacím pravomocem a že nemají nad těmito oblastmi dostatečnou kontrolu, v důsledku čehož jsou změnou klimatu nadměrně zranitelné a postihované a mají méně příležitostí se jí přizpůsobit; zdůrazňuje, že 85 % obyvatel, kteří zemřou v důsledku přírodních katastrof způsobených změnou klimatu, jsou ženy, a že ženy představují také 75 % uprchlíků opouštějících domovy kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí a stávají se s větší pravděpodobností skrytými oběťmi válek kvůli zdrojům a násilí páchaného v důsledku změny klimatu;

25. vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly zásadu „klimatické spravedlnosti“; trvá na tom, že největší nespravedlností plynoucí z našeho neúspěchu účinně řešit změnu klimatu by byly jeho ničivé dopady na chudé země a obyvatelstvo, a to především na ženy;

Zmírňování dopadů změny klimatu

26. vyzývá Komisi a nadcházející předsednictví Rady Evropské unie, aby nechaly vypracovat studii zaměřenou konkrétně na rovnost žen a mužů v politikách týkajících se zmírňování změny klimatu;

27. zdůrazňuje nutnost cílených politik, které zabrání segregaci a diskriminaci na základě pohlaví v ekologickém hospodářství, kde na nových technologických a vědeckých pracovních místech již téměř výhradně dominují muži; zdůrazňuje v této souvislosti význam podnikání pro otevření ekologického hospodářství ženám i mužům;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly ženy k technickému a vědeckému vzdělávání a k výkonu povolání v oblasti ekologických a energetických technologií, neboť potřeba odborných pracovníků v této oblasti ženám v budoucnu zaručí jistotu a stabilitu pracovních míst a zajistí větší povědomí o potřebách žen při tvorbě politik v oblasti změny klimatu;

29. vyzývá Komisi, aby podpořila reformu stávajících mechanismů a fondů v zájmu zvýšení jejich transparentnosti, přístupnosti a schopnosti odrážet přínos ke snižování emisí ze strany místních společenství, a zejména žen, a aby propagovala tyto zásady v budoucích smlouvách, mechanismech a snahách o dvoustrannou spolupráci v oblasti klimatu, s cílem vypracovat lepší způsoby, jak posílit ekonomickou situaci žen;

30. uznává, že růst populace má dopad na změnu klimatu, a zdůrazňuje nutnost odpovídajícím způsobem reagovat na všechny nenaplněné potřeby antikoncepce žen a mužů ve všech společnostech;

31. připomíná, že zamezení nebezpečné změně klimatu a omezení nárůstu průměrných teplot na 2°C, nebo pokud možno na 1,5°C, ve srovnání s teplotami před industrializací, je nezbytné a zcela zásadní pro to, aby ženy a jiné zranitelné skupiny obyvatelstva nebyly vystaveny dramatickým negativním následkům;

32.  vyzývá Komisi, aby vytvořila soubor nástrojů, který podpoří inkluzívní rozhodování, jak se tomu stalo v odvětví dopravy a energetiky v Malmö (Švédsko) a v oblasti Vollsmose (Dánsko)(10) ;

33. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily ukazatele pro hodnocení dopadu projektů a programů na rovnost žen a mužů a aby v případě politik v oblasti klimatu podporovaly sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví, bez ohledu na to, zda jsou tyto politiky prováděny na mezinárodní, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni;

34. vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily nástroje a pokyny pro analýzu politik a programů pro přizpůsobování se změně klimatu a souvisejících výzkumných programů a činnosti z hlediska rovnosti pohlaví;

35. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mají ženy v každodenním životě při provádění opatření pro zmírnění dopadu změny klimatu, např. prostřednictvím opatření v oblasti úspor energie, vody, recyklace a používání ekologicky šetrných výrobků a výrobků ekologického zemědělství, neboť právě ženy bývají stále nejčastěji odpovědné za nakládání s těmito zdroji v domácnostech; vyzývá Komisi, aby zahájila osvětové kampaně na místní úrovni, které se zaměří na každodenní spotřebitelské chování v souvislosti s domácností a péčí o děti;

36. uznává tudíž, že ženy mohou významným způsobem přispět k úspěšným inovacím, a to prostřednictvím svých schopností vzdělávat ostatní, jak v oblasti podnikání, tak i řízení domácností;

37. zdůrazňuje v tomto ohledu význam, který má posilování aktivní účasti žen na inovacích v oblasti udržitelného vývoje jako způsobu řešení závažných problémů v důsledku změny klimatu;

38. poukazuje na to, že změna klimatu nutně povede k migraci z regionů zasažených katastrofami, jakými jsou sucho nebo záplavy, a že EU musí mít na paměti potřebu chránit ženy v táborech pro vnitřně vysídlené osoby a uprchlíky;

39. konstatuje, že se v budoucnosti bude zvyšovat vliv environmentálních změn na migraci a vysídlování a že, podle vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, 80 % uprchlíků z celého světa tvoří ženy a děti; znovu opakuje, že je důležité stanovit takové strategie reakce na ekologické a humanitární krize způsobené změnou klimatu, které budou zohledňovat rozdíly mezi situací mužů a žen; domnívá se tudíž, že je zapotřebí neprodleně provést výzkum zaměřený na to, jak se vypořádat s ekologickou migrací způsobem, který zohledňuje rozdíly mezi muži a ženami; patří sem i uznání a zohlednění genderového hlediska a odpovědnosti v oblasti přírodních zdrojů i zajištění toho, aby omezené zdroje byly dostupné pro chudá společenství a aby uprchlíci měli k dispozici vodu;

Financování

40. vyzývá delegace EU, aby dodržovaly zásadu stanovenou ve výše uvedeném usnesení Evropského parlamentu o konferenci o změně klimatu v Durbanu (COP 17), aby zajistily, že bude zaručeno vyvážené zastoupení žen a mužů ve všech orgánech rozhodujících o financování, včetně Zeleného fondu pro změnu klimatu a případných nižších správních rad pro jednotlivé oddíly financování;

41. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly takové programy pro zmírňování dopadu změny klimatu a pro přizpůsobení se této změně, které budou využívat genderovou analýzu pro zlepšení životních podmínek žen a dívek a zohledňovat nerovnosti mezi pohlavími v přístupu k úvěrům, informacím, technologiím, půdě, přírodním zdrojům, udržitelné energii a k informacím a službám v oblasti reprodukční medicíny; vyzývá k tomu, aby tyto programy a strategie zahrnovaly inovativní způsoby financování, jako jsou mikroúvěry, a to zejména v naléhavých situacích, v nichž se nacházejí např. uprchlíci před změnou klimatu;

42. zdůrazňuje, že je nutné, aby finanční mechanismy zohledňovaly priority a potřeby žen a aby organizace usilující o rovnost pohlaví byly aktivně zapojeny do vypracování kritérií financování a přidělování zdrojů pro iniciativy bojující proti změně klimatu, zejména na místní úrovni a v rámci činností Zeleného fondu pro změnu klimatu;

43. vyzývá k začlenění průřezové otázky rovnosti pohlaví do všech fondů a nástrojů v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že začlenění této otázky vyžaduje posudek z hlediska rovnosti mužů a žen a mělo by se vztahovat i na poslání, řízení a provozní postupy těchto mechanismů financování a že provozní postupy a kontrolní a hodnotící mechanismy by měly zajistit, aby měly ženy a místní společenství k dispozici přiměřené finanční prostředky;

44. vyzývá Komisi a delegace EU, aby podpořily rozšířené, nové a dodatečné financování zejména pro opatření na přizpůsobení se změně klimatu, jež budou přímo prospěšná ženám, které jsou vůči dopadům změny klimatu často neúměrně zranitelné; vyzývá, aby bylo stanoveno, že finanční prostředky určené na přizpůsobení se změně klimatu budou poskytovány pouze ve formě grantů;

45. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích prostřednictvím předávání poznatků a technologií za přiměřené účasti žen, s cílem přispět současně k rovnosti příležitostí a ke zmírnění dopadu změny klimatu;

46. s obavami poukazuje na negativní dopady, které změna klimatu může mít na dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN, zejména na dosažení cílů souvisejících s životními podmínkami žen a s jejich ochranou;

47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.