Zelený úděl a klimatičtí extrémisté
Bude tomu už pět let, co se vzedmula nová vlna klimatického alarmismu, která trvá dodnes a unáší nás dál a dál. Počínaje Gretou Thunbergovou s jejími záškoláky (Fridays for Future) je jedním z průvodních jevů tohoto procesu i působení různých aktivistických hnutí, která upoutávají pozornost svými protesty, exaltovanými výstupy, radikálními požadavky, fanatismem, ztřeštěností a nezřídka i výtržnostmi a vandalismem.
Společnými rysy těchto seskupení bývají nejen nesmiřitelnost a netrpělivost, ale také krajně levicový pohled na svět, který zahrnuje zášť vůči kapitalismu, vypjatý environmentalismus, rovnostářství a obecně snahu propojovat klimatickou akci s dalšími agendami nové levice.
Hnutí Fridays for Future by se mohlo ve srovnání s ostatními jevit jako relativně umírněné. Přesto i u něj uvedené prvky můžeme pozorovat. Nejde jen o to, že sama Greta vytýkala politickým představitelům v OSN, že jediné, o čem dokážou mluvit, jsou „peníze a pohádky o věčném ekonomickém růstu“. Zajímavé je podívat se do výčtu akcí na stránkách tohoto hnutí, mimo jiné na ty označené hashtagem #PeopleNotProfit. Takto se třeba loni v září demonstrovalo za klimatické reparace pro poškozené chudé komunity, přičemž v doprovodném textu se uvádí: „Klimatický boj je třídním bojem. Po léta vládnoucí třída, především prostřednictvím korporací a vlád z globálního Severu, ovládaná bohatými, bílými, heterosexuálními cis-muži, uplatňovala svou moc získanou kolonialismem, kapitalismem, patriarchátem, nadvládou bílých a vykořisťováním k tomu, aby bez lítosti ničila Zemi a její obyvatele.“
Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí), která propaguje „nenásilnou, narušivou občanskou neposlušnost“, to říká ještě otevřeněji. Jeden z jejích zakladatelů, Stuart Basden, ve svém článku Extinction Rebellion isn’t about the Climate začátkem roku 2019 vysvětlil, že hnutí není o klimatu. „Rozpad klimatu“ je podle něj „příznakem toxického systému, který infikoval způsoby, jak jako lidé zacházíme se sebou navzájem a s celým životem”. Všechno je prý špatně od doby, „kdy se evropská ‚civilizace‘ rozšířila po celém světě krutostí a násilím, (zejména) během posledních 600 let kolonialismu, ačkoli kořeny infekce sahají mnohem dále do minulosti. Když Evropané rozšířili svou toxicitu po celém světě, přinesli mučení, genocidu, krveprolití a utrpení do všech konců světa.“ V moderní éře se pak oprese utužila. „Euroameričané násilně vnucovali a učili nebezpečné bludy, které využívali k ospravedlnění vykořisťování a kterými posilovali svou dominanci, zatímco umlčovali světonázory, které se lišily nebo je zpochybňovaly.“ Byl to například „blud o nadřazenosti bílé rasy“, „blud o patriarchátu“, „bludy eurocentrismu“ a „bludy heterosexismu/heteronormativity“. Všechny tyto bludy dále trvají a Extinction Rebellion má za úkol je rozptýlit a dekolonizovat naše já. „Pokud mluvíme pouze o klimatu, míjíme hlubší problémy, které zamořují naši kulturu. A pokud neodstraníme příčinu infekce, nikdy nemůžeme doufat, že se z ní vyléčíme.“
Aktivisté z Letzte Generation (Poslední generace) prosluli blokádami silnic, přilepováním se k vozovkám, útoky na umělecká díla i památky. Nyní chystají tažení proti nejmajetnějším lidem a jejich „bezohlednému plýtvání“. Chtějí se také více zaměřit na Bavorsko, kde je prý obzvlášť silné „přehlížení klimatických výzev a lpění na běžném podnikání“. Jejich česká odnož v Praze bojuje za rychlost 30 km/h a prohlašuje, že nechce žít „ve skanzenu automobilismu“.
Skupina Tyre Extinguishers, jejíž řádění rovněž zasáhlo i naši republiku, zase našla svoje poslání ve vypouštění pneumatik automobilů SUV (které, jak známo, leží klimatickým aktivistům dlouhodobě v žaludku). Například ve dnech 28. a 29. listopadu 2022 provedla v několika zemích útok proti asi 900 vozů tohoto typu. Tehdy prohlásila, že se jedná „o největší koordinovanou celosvětovou akci proti vozidlům s vysokým obsahem uhlíku v historii, přičemž mnoho dalších ještě přijde.“ Cílem aktivistů je „znemožnit vlastnictví obrovského znečišťujícího vozidla 4x4 ve světových městských oblastech“.
Přístup orgánů EU
Zabýváme-li se Zeleným údělem, nemůže nám nepřijít na mysl otázka, jaké jsou vazby mezi tímto plánem, respektive mezi oficiální linií orgánů EU na poli klimatu, a výše uvedenými a podobnými formacemi radikálních aktivistů a jejich programem. Odpověď na tuto otázku má totiž nemalý význam pro důvěryhodnost celé této unijní politické doktríny.
Tady je třeba připomenout, že hned při představení myšlenky Green Dealu v létě 2019 Ursula von der Leyenová – tehdy ještě jako kandidátka na předsedkyni Komise – uvedla: „Inspiruje mě vášeň, přesvědčení a energie milionů mladých lidí, jejichž hlasy jsou slyšet v našich ulicích i v našich srdcích. Zasazují se o svoji budoucnost a je povinností naší generace přinést jim výsledky.“
Podobně Evropský parlament ve svém usnesení o Zeleném údělu v lednu 2020 poznamenal, že „vítá globální klimatická hnutí, jako jsou ‚Pátky pro budoucnost‘, díky kterým se klimatická krize dostává do popředí veřejné debaty a povědomí“.
Především bych pak poukázal na vzdělávací příručku GreenComp, která má podle představ Komise i Rady sloužit jako celounijní referenční rámec pro výuku o problematice „zelené transformace“ a udržitelnosti (blíže k ní v nedávném článku Neudržitelná „udržitelnost“). Jedna ze zahrnutých oblastí kompetencí, které si mají mladí lidé v rámci vzdělávání osvojit, je nazvána „konání v zájmu udržitelnosti“. Ta „vybízí účastníky vzdělávání, aby v rámci možností podnikali individuální i společné kroky k utváření udržitelné budoucnosti. Také účastníky vzdělávání vyzývá, aby od odpovědných osob vyžadovali opatření, která povedou ke změně.“ Jednou z konkrétních kompetencí má být „politická činnost“ jakožto „schopnost pozitivně ovlivňovat kolektivní budoucnost tím, že mobilizuje lidi na politické úrovni k přijetí opatření ke změně.“ A právě u této kompetence se také dočteme: „Mezi základní příklady mladých lidí, kteří se obzvláště hlasitě dožadují politických kroků ze strany vlád, patří hnutí Fridays for Future a Extinction Rebellion.“
Nejde ale jenom o výslovnou podporu těch či oněch hnutí, ale také o případné programové shody. V tomto ohledu je zajímavé podívat se třeba na výše uvedené usnesení EP z ledna 2020, kde EP také mimo jiné „zdůrazňuje, že Zelený úděl musí přinášet sociální pokrok a zlepšit životní podmínky všech lidí a snížit sociální nerovnosti, hospodářskou nerovnováhu mezi členskými státy a rozdíly mezi ženami a muži a mezi generacemi“ a „podtrhuje, že k opatřením a cílům Zelené dohody je zapotřebí zaujímat genderovou perspektivu, mj. začleňovat do všech politik a opatření hledisko rovnosti žen a mužů“.
V závěru GreenCompu se pak píše toto: „Udržitelný životní styl vyžaduje změnu myšlení a chování. V centru naší společnosti musí být rovnost a spravedlnost pro současné i budoucí generace. Náš vztah k životnímu prostředí musí být založen na pocitu propojení s přírodou. Učení v zájmu environmentální udržitelnosti by mělo posílit schopnost jednotlivců přemýšlet holisticky a zpochybňovat světonázory, na nichž je založen náš současný hospodářský systém. Zároveň by je mělo povzbudit k tomu, aby jednotlivě i společně s ostatními podnikali kroky k přeměně naší společnosti a k utváření udržitelné budoucnosti pro všechny. Celoživotní učení by mělo zahrnovat kompetence v oblasti udržitelnosti napříč obory, aby bylo možné vychovávat systémové myslitele a etické aktéry změny, kteří jsou potřební pro podporu udržitelné společnosti.“
Radikalismus je přímo v jádru
Radikální klimatičtí aktivisté se mohou od unijního hlavního proudu odlišovat svými nekultivovanými způsoby a tlakem na rychlost přijímání příslušných opatření. Jak je tomu ale, pokud jde o samu substanci?
Víceméně vlídný přístup unijních orgánů k těmto extrémistům by nás měl varovat. Je přiznáním toho, že mezi oběma tábory nestojí žádná nepřekonatelná zeď. Pokud jde o nedůvěru k trhu a spontánnímu vývoji nebo kulturně-revoluční program, jsou jedni i druzí vlastně na jedné lodi.
Nelze-li Zelený úděl, respektive klimatickou politiku EU, dostatečně odlišit od extrému, potom tento zdánlivý (tedy náš pocitový) extrém vůči této politice skutečný extrém nepředstavuje. Vzato z našeho pohledu je pak extrém v samotném jádru této politiky.
Tomáš Břicháček
Dvacet let v EU
Evropská integrace kdysi zažívala svoje dobré časy a pro zúčastněné státy byla přínosem. My jsme se bohužel s touto dobou zcela minuli. Připojili jsme se ve chvíli, kdy už šlo všechno jenom z kopce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (91)
Komise udělovala ceny „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“. Evropský parlament jel tento týden na plné otáčky. Macron po sedmi letech na Sorbonně opět řečnil o EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
Afghánistán zasáhly přívalové deště. Záplavy si vyžádaly nejméně 200 obětí
Záplavy na severu Afghánistánu, způsobené přívalovým dešti, si vyžádaly nejméně 200 obětí....
Pražským Klementinem lze brouzdat i mimo otevírací dobu. Virtuálně a z domova
Tam, kde končí prohlídková trasa, teď začíná virtuální prohlídka. Díky moderním metodám mohou lidé...
Léky na cukrovku či ředění krve od praktika? Ministerstvo chce změnit podmínky
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce zmírnit pravidla pro předepisování léků praktickými lékaři....
Polární záře, potíže s komunikací. Zemi zasáhla obří geomagnetická bouře
Zemi zasáhla v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně, uvedl americký Národní úřad pro oceán a...
Prodej, byt 2+1, 49 m2, Hranice
Tř. 1. máje, Hranice - Hranice I-Město, okres Přerov
2 499 000 Kč
- Počet článků 341
- Celková karma 14,59
- Průměrná čtenost 1230x