Dozvuky Konference o budoucnosti Evropy
Konferenci o budoucnosti Evropy (CoFE) jsem se zde naposledy věnoval na jaře 2022 v článcích Konference o budoucnosti Evropy skončila, Evropský parlament chce změnu smluv a Když je víno kyselé, vyleje se. Od té doby uplynulo více než půl roku a je tedy na čase podívat se, co se stalo v mezidobí.
Připomeňme, že CoFE se konala od května 2021 do května 2022 a byla něčím mezi konventem, občanskými dialogy a veřejnou konzultací. Často se o ní mluvilo jako o „demokratickém experimentu“. Výstupem Konference je rozsáhlá závěrečná zpráva, která obsahuje více než tři stovky politických doporučení. Navržená opatření se nesou ve vyhraněně centralistickém a levicovém duchu a realizace řady z nich by si vyžádala změnu zakládacích smluv (kterou, jak jsme viděli, Evropský parlament hned v červnu 2022 navrhl).
Snahy o změnu smluv nebo o využití tzv. pasarel za účelem odstraňování zbytků jednomyslného rozhodování zatím nenalezly mezi členskými státy širokou podporu a nezdá se, že by v této věci mohla být výhledově nalezena shoda. Jinak se ovšem unijní instituce předhánějí v úsilí dokazovat, že výstupům Konference věnují velkou pozornost.
Evropská rada takto hned v červnu 2022 zdůraznila, že „Konference byla jedinečnou příležitostí k dialogu s evropskými občany“ a že unijní orgány mají „každý v rámci svých příslušných pravomocí a v souladu se Smlouvami zajistit přijetí účinných opatření, jež budou na předloženou zprávu navazovat“.
Rada provedla v červnu 2022 a poté v listopadu 2022 předběžné posouzení doporučení CoFE a jejich proveditelnosti. Shodla se, že většinu návrhů CoFE lze provést v mezích stávajících smluv a že prioritou bude provádění právě takových návrhů.
Z aktivit Komise můžeme vyzdvihnout jednak její sdělení z června 2022, ve kterém hodnotí výsledky CoFE. Také projev předsedkyně Ursuly von der Leyenové o stavu Unie v září 2022 a pracovní program Komise pro rok 2023 se na výstupy Konference hojně odvolávají.
V prosinci 2022 pak Evropský parlament, Rada a Komise ve společném prohlášení k legislativním prioritám EU na období 2023–2024 uvedly: „Vítáme výsledky Konference o budoucnosti Evropy, která byla inspirativní a úspěšnou zkušeností v oblasti poradní demokracie. Jednotlivé orgány budou v rámci svých individuálních pravomocí i nadále zajišťovat rychlá a účinná opatření navazující na doporučení konference, aby se naplnila očekávání občanů. Mnoho návrhů z konference bylo zohledněno v pracovním programu Komise na rok 2023 a společně se zavazujeme, že jim budeme věnovat velkou pozornost.“
2. prosince 2022 unijní instituce zorganizovaly v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku setkání s bývalými účastníky Konference, aby referovaly o naplňování jejich doporučení.
Pokud jde o konkrétní opatření, odkaz na CoFE se už objevil v několika méně významných aktech EU, jako je rozhodnutí EP a Rady (EU) 2021/2316 o Evropském roce mládeže nebo doporučení Rady o cestách ke školnímu úspěchu. Takové zmínky najdeme též v řadě nových legislativních návrhů Komise (z těch nejsledovanějších můžeme jmenovat kontroverzní návrh Evropského aktu o svobodě médií nebo návrh přepracované směrnice o čištění městských odpadních vod).
V reakci na údajný úspěch panelů evropských občanů, které tvořily jednu z platforem Konference (blíže k nim v článku Unijní demokracie naruby), se Komise rozhodla tento model zopakovat při projednávání některých legislativních návrhů. Smyslem má být „začlenit participativní a deliberativní postupy do procesu tvorby politik Evropské komise v některých zásadních politických oblastech". V prosinci 2022 se sešel první takový panel k problematice plýtvání s potravinami.
Jak je zřejmé, „duch“ Konference unijní politiku hned tak neopustí. Nijak příznivá zpráva to není, protože CoFE byla projektem od základu problematickým. Unijní demokracii nijak neprospěla a neprospívá, naopak pro ni představuje riziko, neboť jakožto paralelní rozhodovací mechanismus v rukou „vyvolených, ale nevolených“ vytváří konkurenční model proti standardní zastupitelské demokracii. Je třeba obávat se toho, že závěry Konference budou využívány unijními institucemi k odůvodňování různých opatřením ve směru „více Unie – více doleva“. Co je snazšího než říci, že občané to přece chtějí?
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 339
- Celková karma 14,34
- Průměrná čtenost 1237x