Tento týden v EU (37)

Po prázdninové přestávce pokračujeme s pravidelným týdenním výběrem aktualit z prostředí institucí Evropské unie.

Minulý týden

Úvodem se ještě vraťme k přechozímu týdnu a dvěma projevům, které zazněly:

- 29. srpna německý kancléř Olaf Scholz v Praze nastínil vizi „suverénní Evropy, která se dokáže prosadit v multipolárním světě“, přičemž mimo jiné žádal postupné odstranění jednomyslného hlasování v Radě. (Na projev reaguji v článcích Scholz s rukou na klice flašinetu a Jednomyslnost není přežitek).

- 2. září přednesla v Lisabonu velmi podobný proslov předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Evropa je podle ní především naděje, naděje v budoucnost, záblesk světla, záře majáku, a „nastala chvíle, kdy svět potřebuje Evropu v její nejlepší formě“.

Úterý 6. září

- Komise navrhla úplné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem. To by mělo znamenat, že ruští občané namísto nynějšího zvýhodněného vízového režimu budou čelit přísnějšímu, těžkopádnějšímu řízení a vyššímu poplatku. 

- Byly zveřejněny výsledky pravidelného průzkumu veřejného mínění Eurobarometr k obecným otázkám (tzv. standardní průzkum). Podle Komise Eurobarometr ukazuje na rostoucí důvěru občanů v EU, na silnou podporu reakce EU na válku na Ukrajině i podporu unijní energetické politiky. Popularita eura údajně dosáhla historicky nejvyšší úrovně.

Středa 7. září

- Ursula von der Leyenová nastínila opatření, která chce Komise navrhnout v souvislosti s energetickou krizi – mimo jiné povinné omezení spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách,  zdanění mimořádných zisků energetických firem nebo cenový strop na plyn dovážený z Ruska. (Europoslanec Jan Zahradil k těmto plánům poznamenal na Twitteru: „Evropská komise chce vyhlásit ‚povinné omezení spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách‘. Ano, takové 2-3 černé hodinky denně umožní občanům #EU více přemýšlet o výhodách členství v Unii, o osvícenosti plánů Komise, o skvělých výkonech komisařů.“)

- Komise představila program, který označuje jako „Evropská strategie v oblasti péče“. Program se věnuje pečovatelským službám všeho druhu (péče o předškolní děti, nemocné, seniory), jejichž dostupnost a vysoká kvalita má být zajištěna. Ač se to tak na první pohled nemusí jevit, jde o kontroverzní, ideologicky podbarvenou agendu, která souvisí mimo jiné s Evropským pilířem sociálních práv (podrobně se mu věnuji v článku v časopise Právník č. 11/2018) a genderovou ideologií. Vedle boje proti „genderovým stereotypům“ se zde například požaduje, aby se do roku 2030 alespoň 50 % dětí mladších tří let účastnilo předškolního vzdělávání a péče (tj. jeslí apod.). Výmluvný je také výrok komisařky pro rovnost Heleny Dalliové: „Investice do péče jsou investicí do rovnosti žen a mužů a do sociální spravedlnosti. Naše iniciativa se má postarat o to, aby všichni, kdo mají pečovatelské povinnosti, zejména ženy, měli skutečnou možnost sami se rozhodnout o rozložení svého soukromého a pracovního života. ... Investovat do péče znamená zajistit spravedlivý výběr, důstojnost a sebeurčení.“

- Komise vydala zprávu Posilování odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu, kterou připravila skupina expertů. Dokument se zabývá tím, jak by se měl Zelený úděl projevit v oblasti ochrany kulturních památek, a předkládá k tomu deset doporučení.

Čtvrtek 8. září

- Evropská centrální banka kvůli vysoké inflaci rekordně zvýšila svou základní úrokovou sazbu, a to z 0,5 % na 1,25 %. Oznámila také, že letošní inflaci v eurozóně odhaduje na 8,1 %.

Pátek 9. září

- Rada EU ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku mimořádně zasedala kvůli krizi s vysokými cenami energií. Výsledek jednání v době dokončení tohoto článku ještě nebyl znám. 

- Rada EU schválila úplné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem (viz výše u 6. 9.).

Blíží se poselství o stavu Unie

Pozor, příští týden ve středu (14. 9.) nás čeká projev předsedkyně Komise o stavu unie, tzv. SOTEU (pro připomenutí toho loňského viz můj článek Projev o stavu Unie 2021).