Volby 2021 a Zelený úděl
Tématem číslo 1 v politice EU je v posledních měsících Zelený úděl (European Green Deal), radikální agenda, která má potenciál revolučně proměnit život kolem nás s výhledem na několik desetiletí. Připomeňme, že jde o komplexní plán, jehož ústředním cílem je, aby EU do roku 2050 dosáhla tzv. klimatické neutrality neboli nulových čistých emisí skleníkových plynů. Unie by se tak měla stát prvním bezuhlíkovým blokem na světě. Do roku 2030 má být dosaženo průběžného cíle snížení emisí nejméně o 55 % oproti roku 1990, což znamená navýšení ambic o 15 procentních bodů (!) oproti původním záměrům z doby před Zeleným údělem.
Jak už jsem nedávno upozorňoval, na vítězném zeleném tažení nic nezměnil ani Covid. Green Deal nebyl pandemií ani zastaven, ani zpomalen, ani upozaděn. Paradoxně vyšel posílen.
Základní koncept Zeleného údělu včetně klimatických cílů k roku 2030 a 2050 byl již schválen Evropskou radou a následně zakotven do práva EU v podobě Evropského klimatického zákona. To ovšem neznamená, že bychom tuto extrémní politickou linii měli považovat za hotovou věc a jen trpně přihlížet jejímu naplňování. Stále je možné demokratickými prostředky jí vzorovat, tedy usilovat o její opuštění či zmírnění. První příležitostí k tomu bude projednávání legislativních návrhů v rámci balíčku „Fit for 55“, které souvisejí s novou, vyšší laťkou pro snižování emisí k roku 2030. Ukazuje se, že jakkoli se členské státy byly schopny shodnout na obecných klimatických cílech, jakmile dojde na konkrétní bolestivé prostředky pro jejich naplňování, podpora pro ně se bude shánět mnohem složitěji. To je šancí pro odpůrce Green Dealu.
Ptejme se proto, jak se k tomuto tématu stavějí jednotlivé politické strany, hnutí a koalice, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Kdo je nadšeně pro, kdo říká „ano, ale“, kdo raději mlčí, kdo má odhodlání vzdorovat? Srovnejme si programy a vyjádření osmi kandidujících subjektů, kterým průzkumy veřejného mínění v posledních měsících přisuzují největší podporu – jsou to ANO, Piráti a Starostové, SPOLU, SPD, KSČM, ČSSD, Trikolora Svobodní Soukromníci (TSS) a Přísaha.
Problematika klimatu je přítomná ve většině programů, přičemž Piráti a Starostové, SPOLU, ČSSD a Přísaha jsou otevřeně pro klimatickou akci; ANO zastává také souhlasnou, ale trochu opatrnější pozici; SPD a TSS vystupují nejvíce zdrženlivě. K samotnému Zelenému údělu, respektive ke klimatickým ambicím EU se však zřetelně vymezují jen některé subjekty.
Nejvřelejší zastání můžeme sledovat u Pirátů, kteří Zelenému údělu výslovně slibují podporu („Budeme podporovat … Zelenou dohodu pro Evropu.“). ČSSD vnímá Green Deal „jako příležitost, ovšem za předpokladu, že nepovede k zadlužení EU na finančních trzích, devastaci evropského průmyslu či pracovních míst a pokud nebude podporou ochrany přírody maskovat dotování zemního plynu“. Podle SPOLU je Zelený úděl pro nás hlavně „příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života“, což je prý velká příležitost pro inovativní české firmy.
Naopak jasné odmítnutí najdeme v programu a vyjádřeních SPD („Odmítáme zelenou politiku EU v rámci tzv. ,Green Deal‘ (zelený úděl) a nulovou uhlíkovou stopu.“) a TSS („Odmítneme Green deal v jeho současné podobě.“) Toto téma je v jejich kampani poměrně viditelně zastoupeno. Ovšem žádná z těchto formací svou pozici a strategii nerozvádí do větších podrobností a nezdá se, že by tato agenda v jejich volební kampani stála na nejpřednějších místech.
KSČM žádá „promyšlený přístup k Zelenému údělu EU, který bude mít strategický vliv na ekonomiku – KSČM souhlasí s ekologičtější ekonomikou, ale za podmínky ochrany potenciálu české ekonomiky a dodržení zásady, že náklady musí nést znečišťovatelé, ne lidé.“
ANO ve svém čerstvě představeném programu o Zeleném údělu hovoří jen nepřímo. Nacházíme zde tento slib: „Ochráníme průmysl před unáhlenými zelenými řešeními, která by ohrozila naši energetickou soběstačnost a průmyslovou výkonnost. Budeme podporovat postupnou ekologizaci, splníme naše unijní závazky a budeme masivně podporovat investice do snižování CO2. Bude to ale postupně, abychom neohrozili naše hospodářství a pracovní místa.“ Podobné neurčité, opatrné přešlapování bylo možné v návaznosti na dosavadní politiku vládního hnutí – zvláště poté, co Andrej Babiš na Zelený úděl v Bruselu podle svých slov „kývl, nekývl“ – poměrně předvídatelné.
Přísaha o Green Dealu ve svém programu mlčí. Toliko uvádí, že „globální změny klimatu jsou největší současnou hrozbou pro udržení našeho současného životního prostředí a je třeba se na ně připravit a co nejvíce je eliminovat“, z čehož lze vyvozovat, že snahy Bruselu jí proti srsti nejsou.
V souhrnu můžeme říci, že Zelený úděl v kampani přítomný je, i když se mu zdaleka nedostává takové pozornosti, jakou by si zasluhoval. Pro většinu nejsilnějších politických subjektů je buď vítaný (Piráti, ČSSD, SPOLU), nebo s výhradami přijatelný (ANO, KSČM). Rozhodné hlasy proti zaznívají jen ze strany SPD a Trikolory Svobodných Soukromníků. To jsou také dvě formace, které téma nejhlasitěji vznášejí, zatímco pro ostatní je spíše na okraji.
PRO | PROTI | NEČITELNÍ | |
---|---|---|---|
ANO | SPD | Přísaha | |
ČSSD | KSČM | TSS | |
SPOLU |
Lze očekávat, že v příštích volbách v roce 2025 už to bude výrazně jinak. Začne-li se Zelený úděl uskutečňovat, podnícení zájmu občanů i politiků o něj a odpor vůči němu se patrně dostaví velmi rychle. „Zelená transformace“ totiž tvrdě dopadne na široké vrstvy lidí. Průvodní jevy, jako jsou citelné zdražování (elektřiny, topení, pohonných hmot, dopravy, zboží z dovozu), nová byrokratická omezení, nové příkazy a zákazy, zásahy do automobilismu, krachy podniků či jejich úniky mimo Unii nebo růst nezaměstnanosti, nemohou zůstat bez odezvy. Bohužel příště už může být pozdě. Zásadní rozhodnutí budou učiněna v nejbližších měsících a letech.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (87)
Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (86)
Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.
Tomáš Břicháček
Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie
Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (85)
Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (84)
Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (83)
Komise doporučuje nastavit průběžný cíl snižování emisí k roku 2040 na 90 %. Evropský parlament už je znepokojen nad stavem právního státu i v Řecku. Chystá se další legislativní smršť.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (82)
EU schválila balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Spotřebitelé by měli více využívat opravu namísto výměny nebo koupě nového zboží. Komise si chce usmířit zemědělce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (81)
Tvrdé emisní normy postihnou vedle automobilů a dodávek i těžká vozidla. Evropský parlament má obavy o stav právního státu na Slovensku, a ještě mnohem více ho trápí Maďarsko... a také evropské dějiny.
Tomáš Břicháček
Soumrak automobilu jako alegorie soumraku Západu
Uměle tlačený zánik klasického evropského automobilu je příznakem i alegorií civilizační krize Evropy a Západu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (80)
EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 339
- Celková karma 14,60
- Průměrná čtenost 1237x