Namísto přestavby přístavba

21. 05. 2019 19:30:00
Diskuse o budoucnosti EU zahájená po britském referendu pomalu končí. Kýženou změnu kurzu nepřinesla. Dosavadní přístup „více Unie“ – „více doleva“ byl potvrzen. I Miloš Jakeš byl větší reformátor než dnešní evropští vůdci.

V období po britském referendu si mnozí dělali naděje, že Unie se změní. Mnoho komentátorů tehdy požadovalo hluboké reformy, návrat pravomocí členským státům, rozvolnění svěrací kazajky, konec velkopanské povýšenosti představitelů unijních institucí. Předpovídán byl přechod k vícerychlostní integraci, větší orientace na vnitřní trh, opuštění ambic vytvářet evropský stát.

Vedoucí představitelé EU-27 zahájili hned v červnu 2016 proces reflexe o budoucnosti Unie. Před prvním jednáním k tomuto tématu, jímž byl neformální summit v Bratislavě v září 2016, pak předseda Evropské rady Donald Tusk sliboval realistickou diagnózu důvodů brexitu a to, že si z něj lídři vezmou ponaučení. Na krátkou chvíli se mohlo zdát, že se věci ubírají správným směrem.

Summit na Bratislavském hradě a zde přijaté prohlášení a plán se však ukázaly být první studenou sprchou. Namísto sebereflexe a vůle pootočit kormidlem zasedání nabídlo rituál vyjadřující věrnost aktuálnímu modelu evropské integrace a odhodlání pokračovat nerušeně dále ve vyjetých kolejích. Následovaly dva podobné rituály – v Římě v březnu 2017 a v rumunském Sibiu v květnu 2019.

Prohlášení z Bratislavy, Říma a Sibiu představují stěžejní a určující výstupy procesu reflexe. Jelikož summit v Sibiu byl dlouhodobě označován za vyvrcholení diskuse, znamená to, že na nic dalšího bychom již čekat neměli. V červnu sice bude ještě přijata tzv. strategická agenda na období 2019–2024, jakési obecné závěry Evropské rady o prioritách Unie pro následující institucionální cyklus, ty už jsou však všední, provozní záležitostí v mezích systému. Po Sibiu tedy není třeba otálet s analýzou toho, co tři roky rozprav o budoucnosti přinesly.

V dotčené trojici deklarací, které jsou si obsahově velmi podobné, můžeme pozorovat několik základních linií:

  • Na prvním místě je to velebení dosavadního modelu integrace a jeho výdobytků. Unie je podávána jako nepostradatelný garant míru, stability, prosperity a demokracie. Např. v Římě vůdci prohlásili: „[J]sme hrdi na úspěchy Evropské unie: budování evropské jednoty je odvážným a prozíravým počinem. ... Vytvořili jsme jedinečnou Unii se společnými orgány a pevnými hodnotami, společenství míru, svobody, demokracie, lidských práv a právního státu, významnou hospodářskou velmoc s nebývalou úrovní sociální ochrany a sociálního zabezpečení.“.

  • Naopak kritika na adresu Unie je zanedbatelná. Nejsilnějším výrokem, který v tomto směru zazněl, je, že „EU není dokonalá“, přičemž hned následoval dovětek: „ale pro řešení nových výzev, jimž čelíme, je to nejlepší nástroj, který máme“ (Bratislavské prohlášení). Sebemenší zmínky o tom, že integrace v některých oblastech zašla příliš daleko a že je načase vrátit se zpátky, bychom zde hledali marně.

  • Zdůrazňována je jednota a všestranně je stvrzen kurz „více Unie“. Slovy Římského prohlášení: „Evropskou unii učiníme silnější a odolnější prostřednictvím ještě větší jednoty a vzájemné solidarity a dodržováním společných pravidel. Jednota je nezbytností i naší svobodnou volbou. ... Naše Unie je jednotná a nerozdělitelná." Unie má mít významnější roli ve vnitřní bezpečnosti, v obraně, v sociálních věcech, v hospodářské politice, v řízení migrace a v řadě dalších oblastí. Projektována jako je jako globální hráč a lídr.

  • Potvrzeno je rovněž směřování „více doleva“ k prosazování levicově pokrokářských postulátů včetně genderové, antidiskriminační a environmentalistické agendy. (Dodejme, že ryzím vyjádřením tohoto směru je tzv. Evropský pilíř sociálních práv vyhlášený institucemi v listopadu 2017, nebo diskusní dokument Komise Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030 z ledna 2019.)

  • Jinak nabídli vůdci jen plané fráze o tom, jak jsou odhodláni společně řešit výzvy rychle se měnícího světa, jak se budou zaměřovat na očekávání občanů a naslouchat jejich obavám, jak se Unie soustředí na oblasti, kde má její činnost největší význam a v různých otázkách bude postupovat úměrně jejich velikosti a významu, jak je třeba zlepšit vzájemnou komunikaci a vnést do rozhodování více jasnosti apod.

Tím veškerý obsah končí. Pokud budete pod drobnohledem zkoumat, které že pravomoci by měly být Unii odňaty a vráceny členským státům, zjistíte, že množina je prázdná. Stejně pochodíte, pokud budete pátrat, a) ve kterých oblastech se očekává útlum činnosti Unie, b) které unijní předpisy by měly být pro nadbytečnost zrušeny bez náhrady, c) které nové nástroje budou dány do rukou členským státům (či vnitrostátním parlamentům), aby se mohly bránit návrhům, které jdou proti jejich základním zájmům, nebo které vnímají jako rozporné s principem subsidiarity, d) které unijní orgány budou zrušeny.

Dá se tedy hovořit o nějakých reformách? Sotva. V souhrnu deklarace z Bratislavy, Říma a Sibiu nepřináší nic víc než plný pytel slov vzývání a opětovného utvrzení stávajícího kurzu, ponořený do bahna vyčpělých frází, vágních slibů a pustého tlachání.

Domnívám se, že není ani namístě označovat výsledky celého tříletého procesu reflexe za perestrojku neboli přestavbu, jak lze tu a tam zaslechnout. Ve vztahu k dnešním unijním elitám by to bylo příliš laskavé a shovívavé. Snad bychom tím i trochu křivdili těm představitelům minulého režimu, kteří se aspoň o určité změny snažili, nebo jejich potřebu přiznávali. I generální tajemník Miloš Jakeš byl schopen říci třeba: „Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych to tak řekl, s tou socializací.“ Něco podobného – ve vztahu k přemíře centralizace – u dnešních představitelů Unie naprosto postrádám. (To Juncker po britském referendu v Evropském parlamentu prohlásil: „Britské hlasování odstřihlo některá z našich mnoha křídel. Ale náš let pokračuje. Naši cestu do budoucnosti nezastavíme. Nové horizonty čekají. A my letíme směrem k horizontům, které náleží Evropě a celé planetě. [...] Náš projekt pokračuje a ačkoli nás britské hlasování snad trochu zpomalilo, musíme dále sledovat náš kurz směrem k cílům, které sdílíme, s obnovenou ambicí“.)

Nečeká nás tedy ani přestavba, ale leda přístavba dalších pater ve stejném stylu. Brexit je další promarněnou příležitostí na změnu. Žádné reformy směrem k rozvolnění integračního celku nebudou, žádné pravomoci se z Bruselu nevrátí, arogance unijních mocipánů neustane, sny o evropském státu nevyprchají. Naopak, můžeme pozorovat, jak tyto negativní trendy mocně sílí. Mašina integrace znovu uhání ve vyjetých kolejích a nabírá rychlost.

Bratislava, Řím, Sibiu tak si to shrňme:

Počet případů

Pravomoci, které by měly být Unii odňaty a vráceny členským státům

0

Oblasti, ve kterých by mělo dojít k útlumu činnosti Unie

0

Unijní předpisy, které by měly být pro nadbytečnost zrušeny bez náhrady

0

Nové nástroje v rukou členských států umožňující zablokování iniciativ, s kterými nesouhlasí

0

Orgány Unie, které by měly být zrušeny

0

Autor: Tomáš Břicháček | úterý 21.5.2019 19:30 | karma článku: 34.95 | přečteno: 1041x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (87)

Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.

15.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 11.48 | Přečteno: 98 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (86)

Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.

8.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 135 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie

Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.

2.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 26.79 | Přečteno: 508 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (85)

Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.

1.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 132 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.

19.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Má to na svědomí Andrej Babiš

Víme o něm io jeho rodině téměř všechno. Pokud pro něho ve volbách lidé hlasují, vědí proč. Dá se říci, že jako předseda vlády byl úspěšný.

19.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Jan Ziegler

V Rusku se nekonaly volby, ale vyhlášení vůdce zločineckého gangu

Ne, opravdu nelze v Rusku mluvit o svobodných volbách a nejen těch prezidentských. Zástupci skutečné opozice jsou zavíráni do vězení nebo rovnou vražděni. Západ nesmí uznat násilnického mafiána Putina za ruského prezidenta.

18.3.2024 v 12:30 | Karma článku: 21.71 | Přečteno: 323 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Sedm stupňů do Sokola

Jak slepá musela starostka být, když její asistentka, které každý měsíc strhávali část platu na její dluhy, přicházela s luxusními kabelkami, nákladnými šperky aměla prostředky na drahé zahraniční zájezdy.

18.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 461 | Diskuse

Radomil Bábek

Je údělem Čechů prožít v každé generaci dvě totality?

Jak se asi cítili lidé, kteří přežili jednu totalitu, aby si za pár let svobody s hrůzou uvědomili, že už zase žijí v totalitě jiné? Možná, jako my. Jestli jsme po roce 1989 něco nečekali, pak návrat socialismu.

17.3.2024 v 18:15 | Karma článku: 36.66 | Přečteno: 866 | Diskuse
Počet článků 336 Celková karma 18.42 Průměrná čtenost 1227

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se dění na úrovni EU, obecným otázkám evropské integrace a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://brichacek.cs-retromusic.net/  

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...