Uprchlické kvóty 2 roky poté (III): Důvody nezdaru

21. 09. 2017 20:00:00
Proč vlastně uprchlické kvóty skončily fiaskem? / Třetí díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

V předchozím díle jsme hovořili o tom, že uprchlické kvóty naprosto selhaly. Namísto 160 tisíc migrantů se za dva roky podařilo přerozdělit jen cca 30 tisíc, tj. přibližně pětinu. Tentokrát se podíváme podrobněji na důvody, které k tomu vedly.

Důvody na straně přijímajících států

Až na několik premiantů (např. Finsko, Malta) členské státy spolupracovaly na přerozdělování migrantů podle dočasných mechanismů bez velkého nadšení. Většina států plnila svoje závazky jen v omezené míře, laxně, několik zemí celý proces fakticky či otevřeně bojkotovalo.

– Komise hned v první zprávě o pokroku v březnu 2016 otevřeně hovořila o „neochotě členských států plnit beze zbytku a včas své zákonné povinnosti ve věci relokace“. Uváděla, že přijímající členské státy neoznamují dostatečný počet žadatelů, kteří mohou být relokováni na jejich území (tzv. přísliby, angl. pledges), reagují pomalu na žádosti odesílajících států, hojně využívají možnosti odmítnout přiděleného migranta z bezpečnostních důvodů nebo ztěžují přerozdělování různými preferencemi ohledně profilů přidělovaných migrantů.

I když proces přerozdělování se v pozdější fázi zrychlil, všechny tyto jevy přetrvaly. Ke dni 4. září bylo podáno jen 44 374 příslibů, lhůty vyžadované v rozhodnutích Rady nebyly dodržovány, celý proces prodloužily důkladnější bezpečnostní prověrky vyžadované přijímajícími státy, odmítnutí z bezpečnostních důvodů byla velmi častá a řada států nepřestala uplatňovat přísné preferenční požadavky (např. hodlaly přijímat pouze rodiny či příslušníky vybraných národností, nechtěly svobodné mladé muže nebo nezletilé bez doprovodu, apod.).

– Členské státy nedostály svému závazku sjednat do konce roku 2015 rozdělení zbývajících 7 744 míst podle prvního dočasného schématu k dorovnání do cílových 40 000. K dohodě nedošlo ani nikdy poté.

– Dva státy získaly dočasné výjimky z povinnosti přijímat přerozdělené migranty z důvodů zesílených migračních tlaků, s nimiž se samy potýkaly. Rakousku byla v březnu 2016 udělena dočasná výjimka podle druhého dočasného mechanismu, podle níž bylo dočasně na jeden rok pozastaveno přerozdělování do tohoto státu v rozsahu 30 % jemu přidělených migrantů. Švédsko získalo 9. června 2016 výjimku, na základě které byly na jeden rok zcela pozastaveny jeho povinnosti přijímat přerozdělené migranty podle obou schémat ze září 2015. Zatímco Švédsko se po vypršení výjimky snažilo rychle naskočit do procesu a přijímalo migranty o sto šest (dokonce se dostalo na polovinu výslovně přidělených a třetinu z celkového přídělu), Rakousko během platnosti výjimky nepřijímalo přerozdělené migranty vůbec a poté převzalo jen 15 osob, aby se neřeklo.

– Čtyři členské státy se přerozdělování aktivně postavily na odpor. Slovensko a Maďarsko začátkem prosince 2015 podaly k Soudnímu dvoru EU žalobu na neplatnost rozhodnutí o druhém dočasném mechanismu zahrnujícím závazné kvóty. Maďarsko také v říjnu 2016 uspořádalo o kvótách referendum, v němž se přes 98 % voličů vyslovilo proti (pro účast méně než poloviny oprávněných voličů však výsledek nebyl právně závazný). Polsko začátkem dubna 2016 v návaznosti na březnové teroristické útoky v Bruselu jednostranně fakticky zastavilo svou účast na přerozdělování a dalo najevo, že nehodlá přijmout ani jednoho přiděleného migranta. Záměr nepřijímat další přerozdělené migranty oznámila i Česká republika v červnu 2017.

Důvody na straně odesílajících států

Na krachu uprchlických kvót se podepsaly také nedostatky v administraci celého procesu na straně odesílajících států, tj. Řecka a Itálie. Tyto dva státy nezvládaly proces identifikace a registrace žadatelů o azyl způsobilých k přerozdělení a do procesu byly schopny zařadit jen část ze zamýšleného množství migrantů. Např. Itálie pro relokaci připravila pouze přibližně 10 000 osob, když přitom (jen) z výslovně rozpočítaných míst ji mělo svědčit bezmála 35 000 míst. Oba státy nebyly také s to provádět potřebné bezpečnostní kontroly, vyhovovat preferencím ze strany přijímajících států ohledně profilu přerozdělovaných migrantů, poskytovat přijímajícím státům potřebné podklady o jednotlivých migrantech, zabránit skrývání migrantů před přerozdělením a celkově zvládnout logistiku (např. migranti určení k přerozdělení nebyli soustředěni ve vybraných centrech, ale byli roztroušeni po různých přijímacích zařízeních spolu s ostatními žadateli o azyl).

Důvody na straně migrantů

Zatřetí byla na vině nechuť a aktivní odpor některých přerozdělovaných migrantů k přesunu do zemí, které nebyly jejich vysněnými azylovými ráji. Souhrnné údaje, které by ukázaly rozsah tohoto problému, nejsou dostupné. Komise o tomto tématu příliš otevřeně nehovoří, z jejích vlastních slov ve zprávách o pokroku však nepřímo vyplývá, že šlo o významný fenomén.

Komise si např. stěžovala, že odesílající členské státy neposkytují přemísťovaným migrantům dostatek kvalitních informací o přijímajícím státu s tím, že „z tohoto důvodu je těžší získat důvěru žadatelů, kteří mají být relokováni do méně známých členských států, a zajistit, aby se nadále zúčastnili oficiálního procesu, aniž by se skrývali.“ Poskytnutí informací před odjezdem má přitom prý „zásadní význam pro zlepšení spolupráce žadatelů a rovněž pro to, aby se zabránilo skrývání a sekundárním přesunům.“ Orgány odesílajících států a úřad EASO by proto podle Komise měly poskytovat migrantům „vysoce kvalitní a atraktivní informace" o přijímajících státech , mimo jiné v rámci informačních kampaní využívajících letáky, brožury, videa a sociální média.

Střípkem do mozaiky je také informace Ministerstva vnitra ČR z dubna 2016, podle níž při procesu přemístění prvních sedmi migrantů z Řecka do ČR tři z dotčených osob opustily řecká azylová zařízení, aby se přemístění do Česka vyhnuly.[1]

Není čemu se divit

Důvody na straně všech uvedených stran jsou naprosto logické a pochopitelné. Divit se jim mohou asi jenom „ředitelé zeměkoule“ v Bruselu.

1) Kdo může čekat nadšenou spolupráci na straně přijímajících států, když

– mnohé státy mají dost starostí s přílivem migrantů i bez dalšího přídělu přerozdělených, a jejich přijímací kapacity nedostačují,

– s přijímáním přerozdělených migrantů jsou spojeny administrativní a technické problémy a rozpočtové výdaje,

– vývoj událostí po přijetí dočasných schémat ukázal hrozivá bezpečnostní rizika spojená s migrací, mj. četné teroristické útoky a vlnu sexuálního násilí,

– čtyři státy (ČR, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko) byly důrazně proti kvótám, ale ostatní jejich postoj nerespektovaly a jednoduše je přehlasovaly?

Kdo se může divit, že i spolupracující státy mají ve světle vývoje posledních měsíců zájem na důkladných bezpečnostních kontrolách a svými preferencemi ohledně profilu přijímaných migrantů chtějí zajistit, že přicházejí jen ti, kteří potřebují pomoc (rodiny s dětmi, matky s dětmi apod., občané z kulturně bližších států) a jsou schopni začlenit se do společnosti, a nikoli teroristé, sexuální predátoři či aspiranti na život ze sociálních dávek a ti, kteří jsou společensky nepřizpůsobiví?

2) Kdo může čekat od Řeků a Italů při jejich národní nátuře, organizačních schopnostech a při množství práce, kterou mají i tak s přijímáním migrantů, že po administrativní a logistické stránce hladce zvládnou přesuny (nechce se říci transporty) desetitisíců migrantů do bez mála tří desítek zemí?

3) Kdo může čekat od ekonomických migrantů, kteří při cestě do Evropy měli před očima vidinu života v bohatých, štědrých a politicky korektních státech, kde už žijí jejich rozsáhlé komunity, že se radostně pohrnou za skromnějšími podmínkami např. do středoevropských či pobaltských zemí, které si navíc pořád stojí za svými pravidly a zvyky?

[1] Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. dubna 2016, Ministerstvo vnitra ČR [2016], s. 3–4.

Autor: Tomáš Břicháček | čtvrtek 21.9.2017 20:00 | karma článku: 28.48 | přečteno: 906x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (87)

Unijní orgány se chtějí více zaměřit na klimatická rizika. Komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou. Evropský parlament chystá žalobu na Komisi kvůli uvolnění části blokovaných peněz z fondů Maďarsku.

15.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 11.48 | Přečteno: 99 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (86)

Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. Unie slavila MDŽ.

8.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 135 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Korespondenční volba v kontextu aktuálních ohrožení demokracie

Demokracie dnes čelí mnoha výzvám. Tu je z ní ukusováno, tu je umlčována, tu si ji někdo přivlastňuje, tu ji někdo chce vylepšovat. Zavedení korespondenční volby by představovalo dodatečný destabilizační prvek.

2.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 26.79 | Přečteno: 508 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (85)

Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.

1.3.2024 v 15:30 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 132 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jaroslav Pomp

TV politické debaty: Když se člověk hádá s blbcem

„Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci,“ to řekl moudrý Jan Werich. Televizní politické debaty však mají být o tom, že blbec má být usvědčen z blbosti chytrými protiargumenty, ne úprkem.

19.3.2024 v 9:06 | Karma článku: 19.28 | Přečteno: 348 |

Jan Bartoň

Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.

19.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Má to na svědomí Andrej Babiš

Víme o něm io jeho rodině téměř všechno. Pokud pro něho ve volbách lidé hlasují, vědí proč. Dá se říci, že jako předseda vlády byl úspěšný.

19.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 22.01 | Přečteno: 379 | Diskuse

Jan Ziegler

V Rusku se nekonaly volby, ale vyhlášení vůdce zločineckého gangu

Ne, opravdu nelze v Rusku mluvit o svobodných volbách a nejen těch prezidentských. Zástupci skutečné opozice jsou zavíráni do vězení nebo rovnou vražděni. Západ nesmí uznat násilnického mafiána Putina za ruského prezidenta.

18.3.2024 v 12:30 | Karma článku: 22.87 | Přečteno: 352 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Sedm stupňů do Sokola

Jak slepá musela starostka být, když její asistentka, které každý měsíc strhávali část platu na její dluhy, přicházela s luxusními kabelkami, nákladnými šperky aměla prostředky na drahé zahraniční zájezdy.

18.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 475 | Diskuse
Počet článků 336 Celková karma 18.42 Průměrná čtenost 1227

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se dění na úrovni EU, obecným otázkám evropské integrace a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://brichacek.cs-retromusic.net/  

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...