Uprchlické kvóty 2 roky poté (II): Splněny asi tak z 20 %

Namísto 160 tisíc migrantů se za dva roky podařilo přerozdělit jen cca 30 tisíc. / Druhý díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

V druhém dílu seriálu o nouzových mechanismech přerozdělování migrantů ze září 2017, připravenému u příležitosti konce jejich platnosti, se podíváme na to, kolik migrantů se podařilo přemístit, a jak si v tomto úsilí vedly jednotlivé členské státy.

Kolik migrantů mělo být přerozděleno

Podle prvního schématu ze 14. září 2015 (rozhodnutí Rady č. 2015/1523) mělo být na základě „dobrovolných“ závazků členských států z Řecka a Itálie přerozděleno 40 000 osob. V okamžiku přijetí rozhodnutí existovala dohoda členských států z 20. července 2015, která se týkala rozdělení 32 256 osob – na ČR z toho mělo připadnout 1100 osob. Rozdělení zbývajících 7 744 míst mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015, což se nicméně dodnes nestalo.

Druhé schéma z 22. září 2015 (rozhodnutí Rady č. 2015/1601), založené na povinných kvótách, se týkalo 120 000 osob. Z toho 66 000 míst bylo přímo v rozhodnutí Rady rozpočteno mezi členské státy – na ČR mělo připadnout 1591 osob – a mělo se uplatnit ihned. Zbývajících 54 000 míst (původně navržených na přerozdělení migrantů z území Maďarska, které ovšem o tuto pomoc nemělo zájem) mělo být na jeden rok od vstupu rozhodnutí v účinnost zmrazeno s tím, že poté bude buď rozděleno mezi Itálii a Řecko poměrem vyplývajícím z jim prvotně určených čísel a přerozděleno mezi státy úměrným způsobem vyplývajícím z prvotního klíče, nebo by s ohledem na vývoj situace v jednotlivých státech Komise navrhla upravené schéma ve prospěch dalších států, které by se ocitly v podobné krizové situaci. Nakonec Komise jiné využití těchto míst nenavrhla, takže po jednom roce se aktivovaly ve prospěch Řecka a Itálie. Byla ovšem přijata ta změna, že členské státy mohou splnit svůj závazek ve vztahu k těmto místům tak, že přesídlí na své území mimo rámec existujícího rámce přesídlování z 20. července 2015 Syřany z Turecka k naplnění zásady 1:1 podle dohody EU-Turecko z března 2016; počet osob, který členský stát takto přijme, vede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.

Ve výsledku tedy během dvou let mělo být přerozděleno z Řecka a Itálie 160 000 osob s tím, že od tohoto čísla bylo možné – teoreticky až do výše 54 000 – odpočítat Syřany přesídlené jednotlivými státy z Turecka k naplnění zásady 1:1 nad rámec přesidlovacího rámce z 20. července 2015.

Přesný výpočet přídělu migrantů byl proveden jen ve vztahu k 98 256 místům. K dohodě o 7 744 místech z prvního schématu, jak již bylo řečeno, nedošlo. U 54 000 míst z druhého schématu nebyl proveden unijními orgány přesný výpočet – výpočet lze však provést na základě kritérií stanovených v nařízení.     

K některým dalším aspektům této problematiky viz můj článek Zvláštní počty Komise kolem uprchlických kvót.

Kolik migrantů se podařilo přerozdělit

Celý proces přerozdělování migrantů šel od počátku velmi ztuha. Do konce září 2016, tj. za celý první rok fungování obou nouzových mechanismů, se podařilo přesunout necelých 5 700 osob. Později se postup přece jen trochu zrychlil, ale i tak zůstával zdaleka za očekáváními Komise.

K dohodě o zbývajících nerozdělených 7 744 místech z prvního schématu, které mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015, vůbec nedošlo.

K 4. září 2017 činil podle údajů Komise počet přemístěných migrantů 27 695 (19 244 z Řecka, 8 451 z Itálie), což činí 28 % z výslovně rozpočítaných 98 256. K tomu je možno připočítat 2045 Syřanů přesídlených z Turecka k naplnění zásady 1:1 nad rámec přesidlovacího rámce z 20. července 2015. Celkem se tak dostáváme na číslo 29 740, což znamená 18,6 % z plánovaných 160 000. Pokud se během září podaří přerozdělit další dvě tisícovky a něco navrch, což je průměr posledních měsíců, dostaneme se přibližně k 20 %.

Jak si vedly jednotlivé členské státy (stav k 4. 9. 2017)

24 členských států,[1] do nichž měli být migranti z Řecka a Itálie přemísťováni, lze z hlediska míry jejich plnění kvót rozdělit do pěti skupin.

Mezi premianty můžeme zařadit (v abecedním pořadí) Finsko, Irsko, Maltu, Lotyšsko a Lucembursko. Tyto země z velké většiny splnily výslovně vypočtený příděl (tj. kvóty z výslovně rozpočtených 98 256 míst). Malta již dokonce výslovně vypočtený příděl zcela naplnila a začala plnit zbývající část (tj. podíl z ne výslovně rozpočtených 54 000 míst) – celkově byla na 78 % svého přídělu. Největším rekordmanem bylo Finsko, které při započítání přesídlených Syřanů podle zásady 1:1 dosáhlo přes 86 % svého celkového přídělu.

Mezi snaživé žáky patří dále Estonsko, Kypr, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, a Švédsko, které se pohybují přibližně mezi 40 až 50 % z výslovně rozpočteného přídělu, respektive mezi čtvrtinou až třetinou z celkového přídělu.

Průměrnými žáky jsou Belgie, Francie, Německo, Rumunsko, Španělsko, které se pohybují někde mezi 13 až 28 % z výslovně rozpočteného přídělu.  

Mezi státy, které přijímají přerozdělené migranty zcela nedostatečně, ale přeci aspoň trochu, aby se neřeklo, je Bulharsko, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko.

Černými ovcemi jsou Česká republika, Maďarsko a Polsko, tedy trojice, proti které Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti. Posledně dva jmenované státy od počátku nepřijaly ani jediného přerozděleného migranta, a jejich míra plnění kvót je tedy čistá 0 %. Česká republika přijala podle kvót celkem 12 osob, což by ji jinak kvalifikovalo do předchozí skupiny států;  od května 2017 nicméně přerozdělování otevřeně bojkotuje.

Česká republika splnila svou povinnost na 0,3 %

Česká republika měla přijmout podle výslovně vypočteného přídělu 2691 osob. Ze zbývajících 54 000 by na ni (podle mého hrubého výpočtu) mělo spadat dalších cca 1300 osob. Celkem se tak dostáváme na nějakých 3900 osob.

Jestliže jsme přijali v rámci kvót 12 migrantů, vychází to na 0,41 % z výslovně vypočteného přídělu a na 0,3% z celkového přídělu.   

Kvóty skončily fiaskem

Výše uvedená čísla ukazují, že kvóty skončily naprostým fiaskem. Nezachránilo je ani 15 zpráv Komise o pokroku, plamenné výzvy Komise a Evropského parlamentu, rozsudek Soudního dvora EU, který potvrdil platnost druhého schématu, ani zahájení tří řízení o nesplnění povinnosti (proti ČR, Maďarsku a Polsku.)

Podrobněji k důvodům tohoto nezdaru v příštím díle.

R1 = příděl podle prvního schématu - výslovně rozpočtených 32 256 míst dle dohody z 20. 7. 2015 (zbylá část z cílových 40 000 dohodnuta nebyla)

R2 (i, ii) = příděl podle druhého schématu - výslovně rozpočtených 66 000

R2 (iii) = příděl podle druhého schématu - nerozpočtených 54 000 - vlastní hrubý výpočet autora

R1 + R2 (i, ii) = souhrn výslovně rozpočtených míst podle prvního a druhého schématu

CELKEM = R1 + R2 (včetně dopočtených podílů z 54 000)

Přijato osob = kolik osob přijato podle kvót

Započtení TR = kolik lze započít přesídlených Syřanů dle dohody s Tureckem na položku R2 (iii)

Z výslovn. = Podíl splnění výslovně rozpočítaných míst

Celkem = Podíl splnění celkových závazků (kromě nerozdělených 7744 míst z prvního schématu)

[1] S ohledem na specifické výjimky dané zakládacími smlouvami se neúčastní Velká Británie a Dánsko.