Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokrokáři v talárech

1. 08. 2017 20:00:00
Slovy Zdeňka Koudelky: "Zasedá-li náš Ústavní soud, nemůže se být nikdo jist ničím, ani tím, že nepromění muže v ženu a místo tatínka a maminky

Ústavní soud udělal z českého „veřejného pořádku“ veřejný dům

Snad každý právník je poctěn, když jeho odborné texty cituje ve svých rozhodnutích Ústavní soud. Za normálních okolností (by) to byl i můj případ. Když jsem ale našel svoje jméno v nálezu I. ÚS 3226/16 z 29. června 2017, nejenže jsem z toho žádnou radost neměl, ale byl jsem naopak nanejvýš rozezlen a pobouřen.

Když jsme s kolegy před několika lety psali komentář k zákonu o mezinárodním právu soukromém (C. H. Beck, 2014), nikdo nemohl tušit, že jednou naše kniha poslouží Ústavnímu soudu jako argumentační berlička pro prosazování pomýlených levicově-pokrokářských vizí a k destrukci institutu veřejného pořádku.

Ústavní soud v uvedeném nálezu zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu z července 2016, kterým bylo částečně odepřeno uznání kalifornského rozhodnutí, jímž byli určeni jako rodiče dítěte dva homosexuálové, kterým dítě odnosila nájemná náhradní matka. Nejvyšší soud již dříve uznal otcovství jednoho z mužů, českého občana, nepřipustil nicméně uznání jeho dánského partnera („manžela“) jako druhého rodiče namísto matky pro rozpor s českým veřejným pořádkem. Ústavní soud naopak rozpor s veřejným pořádkem neshledal, zatímco rozhodnutí Nejvyššího soudu považoval za neslučitelné s právem na rodinný život a nerespektující hledisko nejlepšího zájmu dítěte. Při svém závěru ohledně veřejného pořádku se bohužel opřel i o náš výklad k tomuto institutu v uvedeném komentáři (viz odst. 57).

Pokud jde o základní hodnocení případu, to nejdůležitější již bylo řečeno. Ztotožňuji se zejména s kritickými příspěvky Zdeňka Koudelky (Ústavní soud – ohrožení demokracie), Ivo Telce (Kritický pohled na nález Ústavního soudu: uznání kalifornského rodičovského statusu stejnopohlavního manžela), Hany Lipovské (Destrukce rodiny Ústavním soudem pokračuje) a Institutu Václava Klause (Pozor na Ústavní soud). Několik dodatečných poznámek si nicméně zasluhuje problematika veřejného pořádku a ideová východiska našeho výkladu v komentáři.

Výhrada veřejného pořádku je v právních řádech států světa standardním institutem. Jde o jakousi záchrannou brzdu v rukou soudů, popř. dalších orgánů daného státu, která umožňuje pro rozpor s veřejným pořádkem výjimečně vyloučit působení prvků z cizího právního řádu – zejména použití ustanovení cizího práva nebo uznání cizího soudního rozhodnutí – v situacích, kdy zákon (mezinárodní smlouva, předpis EU) takové působení jinak předpokládá.

Nakolik je možno zobecnit přístupy jednotlivých zemí, veřejný pořádek zahrnuje základní zásady a hodnoty právního řádu, základní zájmy státu a společnosti. V českém právu se tento pojem tradičně definuje jako zásady společenského a státního zřízení České republiky a jejího právního řádu, na nichž je nutno bez výhrady trvat. Nauka dovozuje, že jde zejména o ty zásady, jejichž zachování směřuje k uspokojování základních zájmů státu a společnosti, a o zásady právního státu. Výhrada má bránit tomu, aby element z cizího právního prostředí přinesl důsledky, které by byly v tuzemsku nesnesitelné a neudržitelné.

Mělo by být tedy např. vyloučeno použití ustanovení cizího právního řádu, které by diskriminovalo ženy nebo příslušníky některé rasy, národnosti, apod., nemohlo by být uznáno cizí rozhodnutí vzešlé z řízení, kde nebylo dodrženo právo na spravedlivý proces, nemohl by být uznán poměr otrokáře a otroka apod.

V nauce mezinárodního práva soukromého dlouhodobě panovala představa, že výhrada bude nejčastěji směřovat proti působení prvků z méně vyspělých států, např. těch, kde se uplatňuje právo šaría nebo kde nefunguje justice. K jednotlivým případům využití této brzdy ovšem tu a tam dochází i mezi vyspělými státy, zejména při uznávání cizích rozhodnutí, a to hlavně pro nedodržení podmínek spravedlivého procesu ve státě původu rozhodnutí.

V posledních letech někteří z nás začali cítit, že výhrada bude muset sloužit také ve vztahu k extrémním výdobytkům levicového progresivismu v zemích na Západ od našich hranic, předně v souvislosti s rychlým a agresivním prosazováním agendy sexuálních menšin, jehož výplody (homosexuální „manželství“, náhradní rodičovství apod.) jsou českému prostředí a zdejší představě o přirozenosti a zdravém rozumu většinově velmi cizí. Nejvyšší soud tuto linii v zásadě držel. Po červnovém nálezu Ústavního soudu však vidíme, že toto pojetí padá.

Výhradu veřejného pořádku jsem vždy považoval za klíčový nástroj pro ochranu českého právního řádu a českých občanů před takovými vlivy z jiných civilizačně-kulturních okruhů, které jsou v hrubém rozporu s naším vnímáním lidskosti, přirozenosti a základního uspořádání mezilidských vztahů, s naší představou o právním státu, a obecně s našimi základními hodnotami.

Ústavní soud svým rozhodnutím tuto záchrannou brzdu paralyzoval. Ukázal maximální otevřenost zahraničním vlivům a minimální vůli chránit základní hodnoty české společnosti. Podrývá tím nejen institut veřejného pořádku, ale i to, co má tento uvnitř státu chránit. V rozbouřené době, kdy na jedné straně rychlým tempem postupuje rozklad společenských struktur Západu, a na druhé straně Evropa dále čelí migračním tlakům a lze očekávat vzrůstající interakce s cizí právní kulturou, pokrokáři v talárech postupně rozleptávají (už tak dost zrezivělou) kotvu tradičních hodnot. Co přijde dál? Budeme uznávat muslimské mnohoženství, nezletilé manželky, skupinové svazky, sňatky lidí a zvířat? Ani se nechce všechny důsledky domýšlet.

Podtrženo a sečteno: Ústavní soud udělal z důstojného a významného institutu veřejného pořádku – kulantně řečeno – veřejný dům, který vyhoví všem choutkám a vášním dovoleným zahraničními právními řády. Na vlastní hodnoty a vzorce chování sdílené po generace máme rezignovat, respektive máme je přizpůsobit cizím modelům.

Je to velmi smutné. Stejně tak mě mrzí, že si přitom soud vzal do úst náš komentář k zákonu o mezinárodním právu soukromém, který žádný podklad pro něco podobného nedává.

* * *

Nedávno jsem v jednom rozhovoru k migrační krizi na otázku, jestli hrozí v souvislosti s migrační vlnou zánik evropské civilizace, odpověděl:

Domnívám se, že migrační krize při vší své závažnosti představuje pouhý střípek a příznak mnohem dalekosáhlejšího rozvratu Evropy. Jde jistě o ohrožení evropské křesťanské civilizace zvnějšku ze strany konkurenčních civilizací. Mám však obavy, že naše civilizace je v mnohem podstatnější míře ohrožena zevnitř vlastním úpadkem a nebezpečnými ideologiemi, které rozleptávají její základní stavební prvky a brání reprodukci jak fyzické, tak duchovní.

Evropské národy stojí v mnoha ohledech na šikmé ploše. Vymírají, přestávají si uvědomovat sebe sama, upadají mravně a kulturně, vězí v těžkopádném a degenerativním sociálním systému, jsou zadlužené, dobrovolně se vzdávají správy svých věcí. Na vlnách genderové ideologie, kultu sexuálních menšin, multikulturalismu, politické korektnosti, environmentalismu a dalších výhonků levicového progresivismu se řítí k antiutopické společnosti, která bude mnohem vzdálenější staré evropské civilizaci, než je kulturní prostředí nynějších migrantů, a která už nebude něčím, co by za obranu před vnějším světem vůbec stálo.

Rozhodnutí Ústavního soudu mě jen utvrzuje v tomto pohledu.

Autor: Tomáš Břicháček | úterý 1.8.2017 20:00 | karma článku: 38.38 | přečteno: 2102x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Volvolánek ve zpětném zrcátku

Letní povídka o tom, jak na mě po 10 letech dolehla aféra Volvolánek - aneb o osobním střetnutí s legendárním volvem Mirka Topolánka

25.7.2017 v 18:28 | Karma článku: 21.02 | Přečteno: 901 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Chesterton neuvěřitelně aktuální

Výběr z citátů konzervativního myslitele Gilberta Keitha Chestertona (1874-1936), které znějí 81 let po jeho smrti neskutečně aktuálně.

22.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.22 | Přečteno: 360 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Švindl

Letní povídka - vzpomínka na prázdniny 1992, karetní hru švindl a jednu slečnu u struhařovského rybníka.

18.7.2017 v 21:41 | Karma článku: 16.22 | Přečteno: 627 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luděk Mazurek

Papež František upřednostnil zájmy uprchlíků před bezpečím a životy domácích lidí!

Dnešní poselství Papeže Františka, ve kterém povyšuje zájmy uprchlíků nad národní bezpečnost a hájí údajné „právo“ kohokoli vstupovat do jakékoli země, která má mít povinnost se pak o něj postarat, je skutečně nevídané a šokující.

22.8.2017 v 21:06 | Karma článku: 35.04 | Přečteno: 1022 | Diskuse

Tomáš Gayer

Slova papeže Františka mě moc potěšila

Slova papeže Františka, že zájmy uprchlíků jsou důležitější než národní bezpečnost, mě nesmírně potěšila. Předpokládám, že ještě tento týden....

22.8.2017 v 19:29 | Karma článku: 37.40 | Přečteno: 1766 | Diskuse

Jan Ziegler

Mnozí Rusové stále hájí brutální okupaci Československa

Se zájmem jsem se včera podíval na dokument České televize Invaze 1968 ruský pohled. Smutné ovšem je, že názory sovětského generála, který prokazatelně lhal o srpnové okupaci, v Rusku stále převažují.

22.8.2017 v 19:20 | Karma článku: 25.33 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karel Trčálek

Památník Vasiľa Biľaka zničila neomarxistická aktivistka

Máte doma Gottwaldovu sochu? Nebo Leninovu? Pak jste ji určitě někde ukradli, nezákonně zprivatizovali

22.8.2017 v 19:09 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 430 | Diskuse

Richard Siemko

Antidiskriminační zákon, přirozenost a pád Římské říše

Všichni jsme se již zcela jistě setkali s pojmem diskriminace. Co nás některé ovšem asi nenapadlo, tento antidiskriminační zákon je už ve své vnitřní podstatě diskriminační!

22.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 20.67 | Přečteno: 496 | Diskuse
Počet článků 122 Celková karma 28.20 Průměrná čtenost 1416

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se evropské integraci, kulturní válce a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://www.cs-retromusic.net/brichacek.htm



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.