Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvláštní počty Komise kolem uprchlických kvót

22. 06. 2017 13:00:00
Jak se ze 160 000 migrantů k přerozdělení stalo 98 255? Mlží Evropská komise kolem čísel, aby maskovala rozsah fiaska uprchlických kvót?

V září 2015 přijala Rada EU dvě rozhodnutí o nouzových schématech pro přerozdělení celkem 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do ostatních členských států v období následujících dvou let.

První schéma ze 14. září předpokládalo přerozdělení 40 000 osob na základě dobrovolných závazků členských států. Distribuce měla proběhnout jednak podle dohody z 20. července 2015, která se týkala 32 256 osob. Rozdělení zbývajících 7 744 míst na základě navýšení závazků mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015.

Druhé schéma z 22. září založené na povinných kvótách se týká 120 000 osob. Z toho 54 000 míst (původně navržených na přerozdělení migrantů z území Maďarska, které ovšem o tuto pomoc nemělo zájem) mělo být na jeden rok od vstupu rozhodnutí v účinnost zmrazeno s tím, že poté bude buď rozděleno mezi Itálii a Řecko poměrem vyplývajícím z jim prvotně určených čísel (což vychází na 13:42) a přerozděleno mezi státy úměrným způsobem vyplývajícím z prvotního klíče, nebo by s ohledem na vývoj situace v jednotlivých státech Komise navrhla upravené schéma ve prospěch dalších států, které by se ocitly v podobné krizové situaci.

V okamžiku přijetí obou rozhodnutí tedy ve vzduchu viselo 7 744 míst z prvního schématu a 54 000 míst z druhého, celkem tedy 61 744.

Další vývoj právní úpravy

Co se týče rozdělení zbývajících 7 744 míst podle prvního rozhodnutí, k dohodě mezi členskými státy nejenže nedošlo do konce roku 2015, ale ani nikdy poté. Tento závazek zůstal do dneška nenaplněn.

Pokud jde o zmrazených 54 000 míst podle druhého rozhodnutí, jejich plánované využití bylo pozměněno v souvislosti s dohodou EU-Turecko z března 2016. Konkrétně měla být v případě potřeby využita za účelem realizace klíčového prvku dohody, zásady 1:1, podle níž za každého syrského občana navráceného z řeckých ostrovů do Turecka má být jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU. Pro naplnění zásady 1:1 mělo být nejprve použito dobrovolné schéma pro přesídlování dojednané 20. července 2015, v němž stále zbývalo cca 18 000 míst. Poté mělo být možné využít uvedených oněch 54 000 míst z druhého dočasného schématu s tím, že o místa obsazená v rámci přesídlování by pak byl přijímajícímu státu snížen příděl přerozdělených migrantů.

Rozhodnutí o této změně druhého schématu bylo přijato 29. září 2016. Dotčené ustanovení zní přesně takto: „Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c) [tj. oněch 54 000], členské státy se mohou rozhodnout, že svou povinnost splní tím, že přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program přesídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015. Počet osob, který členský stát takto přijme, povede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.

Jak se Komise dostala k číslu 98 255 namísto 160 000

Komise v poslední době uvádí (viz např. zde nebo zde), že členské státy mají aktuálně povinnost „relokovat“ nikoli 160 000, ale 98 255 žadatelů o azyl. Argumentuje přitom tím, že o rozdělení 7 745 míst z prvního schématu nebylo zatím rozhodnuto a že 54 000 míst z druhého schématu bude využito pro přesídlovaní Syřanů do EU podle dohody s Tureckem. Oba argumenty jsou – mírně řečeno – zavádějící.

Pokud jde o 7 744 míst z prvního schématu (mimochodem Komise chybně uvádí číslo 7 745), přijaté rozhodnutí ve spojení s dohodou z července 2015 jasně stanoví povinnost do konce roku 2015 o této věci rozhodnout. Předpokládá se zde bezpodmínečně, že relokace se bude týkat 40 000 osob, nikoli jen 32 256 dohodnutých v červenci 2015. Absencí dohody mezi členskými státy nelze tedy argumentovat směrem ke snížení celkového čísla a zlepšovat tak skóre. Tuto nedohodu je třeba naopak považovat za jeden z dílků skládanky fiaska kvót.

Ani 54 000 míst z druhého schématu nelze jen tak škrtnout a říci, že se přesunuly do oblasti plnění dohody EU-Turecko, respektive přesídlování. Tato místa mohou být škrtnuta jen za podmínky, že budou skutečně využita v rámci spolupráce s Tureckem. Pro stát, který nevyužije možnosti přijmout osoby z Turecka podle zásady 1:1 v rámci tohoto mechanismu a započíst takto přijaté osoby vůči svým povinnostem v rámci relokace, budou dotčená místa nadále povinná v rámci relokace.

Většina států přitom zatím ani nevyčerpala místa v rámci přesídlovacího schématu z července 2015; až poté by měla přijít ke slovu tato dodatečná místa.

Z Turecka bylo podle poslední zprávy o relokaci a přesídlování do začátku června v rámci zásady1:1 přemístěno 6 254 osob, přičemž 3 462 z nich podle schématu přesídlovaní z července 2015. Na ostatní metody tedy připadá 2 792 míst. Zpráva zde není příliš přehledná, lze z ní vyčíst, že z oněch 54 000 míst bylo zatím ukousnuto asi 1235. Protože většina států nevyčerpala původní schéma a počet přesídlených v rámci 1:1 je celkově poměrně nízký, nelze očekávat, že do konce září 2017 dojde k výraznému odpočtu z oněch 54 000.

Snaha maskovat rozsah neúspěchu kvót?

V článku Zlostné dupnutí Komise na pozadí fiaska migračních kvót (Newsletter IVK plus / červen 2017) popisuji podrobněji fiasko migračních kvót a jeho důvody. Připomínám v něm, že celý proces přerozdělování migrantů šel od počátku velmi ztuha a že k začátku června 2017 činí celkový počet přemístěných necelých 21 tisíc.

Za podivnými počty Komise můžeme tušit snahu poněkud zmírnit a relativizovat katastrofální neúspěch kvót. Ono 21 tisíc z 98 tisíc (21 %) pořád vypadá lépe než 21 tisíc ze 160 tisíc (13 %).

Tento přístup je do jisté míry úsměvný, rozhodně ovšem není korektní. Z výše uvedeného výkladu vyplývá, že počet migrantů k přerozdělení v rámci obou schémat ze září 2015 ve skutečnosti činí 160 000, z nichž lze odečíst jen počet Syřanů, které členské státy přijmou v rámci výměny 1:1 s Tureckem. Počet těchto Syřanů nebude do září 2017 jistě vyšší než 5000.

Autor: Tomáš Břicháček | čtvrtek 22.6.2017 13:00 | karma článku: 37.29 | přečteno: 4689x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Uprchlické kvóty 2 roky poté (III): Důvody nezdaru

Proč vlastně uprchlické kvóty skončily fiaskem? / Třetí díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

21.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 188 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Uprchlické kvóty 2 roky poté (II): Splněny asi tak z 20 %

Namísto 160 tisíc migrantů se za dva roky podařilo přerozdělit jen cca 30 tisíc. / Druhý díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

18.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 21.51 | Přečteno: 601 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Uprchlické kvóty 2 roky poté (I): Už to máme za pár

Uprchlické kvóty končí v září. Tedy měly by. Evropský parlament a Komise se snaží jejich časovou působnost natáhnout účelovým výkladem. / První díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

17.9.2017 v 9:00 | Karma článku: 39.09 | Přečteno: 1968 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Junckerův vítr v plachtách aneb naděje na reformu EU vyhasly

Junckerova „jednotnější, silnější a demokratičtější Unie“ nenabízí nic jiného než více centralizace a další posun doleva. Juncker a Timmermans jsou asi takoví reformátoři jako Biľak s Indrou.

14.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 42.70 | Přečteno: 3224 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Tomáš Břicháček

Uprchlické kvóty 2 roky poté (III): Důvody nezdaru

Proč vlastně uprchlické kvóty skončily fiaskem? / Třetí díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

21.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 188 | Diskuse

Josef Nožička

Zeman versus Kiska na půdě OSN: kdo podle vás obstál lépe?

Jednou z nejdůležitějších politických událostí tohoto týdne nepochybně byla úterní všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN v New Yorku.

21.9.2017 v 19:40 | Karma článku: 26.22 | Přečteno: 510 | Diskuse

Ivo Hnilica

Prezident ČR M. Zeman - osobnost s velkým začátečním písmenem O!

Rozhodně na něj neplatí taktika "vrtěti psem" a již vůbec ne se vyjadřovat "korektně"! Což v lidovém podání znamená být povolným a šlapat v předklonu "přidělenou" cestičku. Velvyslanec v USA pan Kmoníček se již vůbec nemusí namáha

21.9.2017 v 15:44 | Karma článku: 27.48 | Přečteno: 1330 | Diskuse

Iva Apanasenková

Rozchody a konce bolí… V politice je to ale často naopak

Když končí vztah, máme srdce bolavé. Je nutné uzavřít historii a vítat budoucnost. Teď končí volební období a mě to vůbec nebolí. Přemýšlím, za co vlastně politikům poděkovat. A co nás dál čeká...

21.9.2017 v 12:15 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Severní Korea aneb jak zastavit "rakeťáka"

Neutuchající diskuze o tom, jak odradit Kim Čong Una od jaderného vyzbrojování, jsou bezcenné. Ani KLDR ani Čína toto vyzbrojování zastavit nehodlají. Za žádnou cenu. Jaké možnosti nám tedy ještě zbývají ?

21.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 22.62 | Přečteno: 1050 | Diskuse
Počet článků 128 Celková karma 29.66 Průměrná čtenost 1435

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se evropské integraci, kulturní válce a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://www.cs-retromusic.net/brichacek.htm



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.