Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvláštní počty Komise kolem uprchlických kvót

22. 06. 2017 13:00:00
Jak se ze 160 000 migrantů k přerozdělení stalo 98 255? Mlží Evropská komise kolem čísel, aby maskovala rozsah fiaska uprchlických kvót?

V září 2015 přijala Rada EU dvě rozhodnutí o nouzových schématech pro přerozdělení celkem 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do ostatních členských států v období následujících dvou let.

První schéma ze 14. září předpokládalo přerozdělení 40 000 osob na základě dobrovolných závazků členských států. Distribuce měla proběhnout jednak podle dohody z 20. července 2015, která se týkala 32 256 osob. Rozdělení zbývajících 7 744 míst na základě navýšení závazků mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015.

Druhé schéma z 22. září založené na povinných kvótách se týká 120 000 osob. Z toho 54 000 míst (původně navržených na přerozdělení migrantů z území Maďarska, které ovšem o tuto pomoc nemělo zájem) mělo být na jeden rok od vstupu rozhodnutí v účinnost zmrazeno s tím, že poté bude buď rozděleno mezi Itálii a Řecko poměrem vyplývajícím z jim prvotně určených čísel (což vychází na 13:42) a přerozděleno mezi státy úměrným způsobem vyplývajícím z prvotního klíče, nebo by s ohledem na vývoj situace v jednotlivých státech Komise navrhla upravené schéma ve prospěch dalších států, které by se ocitly v podobné krizové situaci.

V okamžiku přijetí obou rozhodnutí tedy ve vzduchu viselo 7 744 míst z prvního schématu a 54 000 míst z druhého, celkem tedy 61 744.

Další vývoj právní úpravy

Co se týče rozdělení zbývajících 7 744 míst podle prvního rozhodnutí, k dohodě mezi členskými státy nejenže nedošlo do konce roku 2015, ale ani nikdy poté. Tento závazek zůstal do dneška nenaplněn.

Pokud jde o zmrazených 54 000 míst podle druhého rozhodnutí, jejich plánované využití bylo pozměněno v souvislosti s dohodou EU-Turecko z března 2016. Konkrétně měla být v případě potřeby využita za účelem realizace klíčového prvku dohody, zásady 1:1, podle níž za každého syrského občana navráceného z řeckých ostrovů do Turecka má být jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU. Pro naplnění zásady 1:1 mělo být nejprve použito dobrovolné schéma pro přesídlování dojednané 20. července 2015, v němž stále zbývalo cca 18 000 míst. Poté mělo být možné využít uvedených oněch 54 000 míst z druhého dočasného schématu s tím, že o místa obsazená v rámci přesídlování by pak byl přijímajícímu státu snížen příděl přerozdělených migrantů.

Rozhodnutí o této změně druhého schématu bylo přijato 29. září 2016. Dotčené ustanovení zní přesně takto: „Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c) [tj. oněch 54 000], členské státy se mohou rozhodnout, že svou povinnost splní tím, že přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program přesídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015. Počet osob, který členský stát takto přijme, povede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.

Jak se Komise dostala k číslu 98 255 namísto 160 000

Komise v poslední době uvádí (viz např. zde nebo zde), že členské státy mají aktuálně povinnost „relokovat“ nikoli 160 000, ale 98 255 žadatelů o azyl. Argumentuje přitom tím, že o rozdělení 7 745 míst z prvního schématu nebylo zatím rozhodnuto a že 54 000 míst z druhého schématu bude využito pro přesídlovaní Syřanů do EU podle dohody s Tureckem. Oba argumenty jsou – mírně řečeno – zavádějící.

Pokud jde o 7 744 míst z prvního schématu (mimochodem Komise chybně uvádí číslo 7 745), přijaté rozhodnutí ve spojení s dohodou z července 2015 jasně stanoví povinnost do konce roku 2015 o této věci rozhodnout. Předpokládá se zde bezpodmínečně, že relokace se bude týkat 40 000 osob, nikoli jen 32 256 dohodnutých v červenci 2015. Absencí dohody mezi členskými státy nelze tedy argumentovat směrem ke snížení celkového čísla a zlepšovat tak skóre. Tuto nedohodu je třeba naopak považovat za jeden z dílků skládanky fiaska kvót.

Ani 54 000 míst z druhého schématu nelze jen tak škrtnout a říci, že se přesunuly do oblasti plnění dohody EU-Turecko, respektive přesídlování. Tato místa mohou být škrtnuta jen za podmínky, že budou skutečně využita v rámci spolupráce s Tureckem. Pro stát, který nevyužije možnosti přijmout osoby z Turecka podle zásady 1:1 v rámci tohoto mechanismu a započíst takto přijaté osoby vůči svým povinnostem v rámci relokace, budou dotčená místa nadále povinná v rámci relokace.

Většina států přitom zatím ani nevyčerpala místa v rámci přesídlovacího schématu z července 2015; až poté by měla přijít ke slovu tato dodatečná místa.

Z Turecka bylo podle poslední zprávy o relokaci a přesídlování do začátku června v rámci zásady1:1 přemístěno 6 254 osob, přičemž 3 462 z nich podle schématu přesídlovaní z července 2015. Na ostatní metody tedy připadá 2 792 míst. Zpráva zde není příliš přehledná, lze z ní vyčíst, že z oněch 54 000 míst bylo zatím ukousnuto asi 1235. Protože většina států nevyčerpala původní schéma a počet přesídlených v rámci 1:1 je celkově poměrně nízký, nelze očekávat, že do konce září 2017 dojde k výraznému odpočtu z oněch 54 000.

Snaha maskovat rozsah neúspěchu kvót?

V článku Zlostné dupnutí Komise na pozadí fiaska migračních kvót (Newsletter IVK plus / červen 2017) popisuji podrobněji fiasko migračních kvót a jeho důvody. Připomínám v něm, že celý proces přerozdělování migrantů šel od počátku velmi ztuha a že k začátku června 2017 činí celkový počet přemístěných necelých 21 tisíc.

Za podivnými počty Komise můžeme tušit snahu poněkud zmírnit a relativizovat katastrofální neúspěch kvót. Ono 21 tisíc z 98 tisíc (21 %) pořád vypadá lépe než 21 tisíc ze 160 tisíc (13 %).

Tento přístup je do jisté míry úsměvný, rozhodně ovšem není korektní. Z výše uvedeného výkladu vyplývá, že počet migrantů k přerozdělení v rámci obou schémat ze září 2015 ve skutečnosti činí 160 000, z nichž lze odečíst jen počet Syřanů, které členské státy přijmou v rámci výměny 1:1 s Tureckem. Počet těchto Syřanů nebude do září 2017 jistě vyšší než 5000.

Autor: Tomáš Břicháček | čtvrtek 22.6.2017 13:00 | karma článku: 37.22 | přečteno: 4634x

Další články blogera

Tomáš Břicháček

Švindl

Letní povídka - vzpomínka na prázdniny 1992, karetní hru švindl a jednu slečnu u struhařovského rybníka.

18.7.2017 v 21:41 | Karma článku: 15.08 | Přečteno: 506 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Zítra už bude všechno jinak - kapitola 4 (obraz 1)

První obraz čtvrté kapitoly románu na pokračování z daleké budoucnosti České republiky. Čtvrtek 18. ledna 2085, časné ráno.

12.7.2017 v 21:12 | Karma článku: 16.00 | Přečteno: 335 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Zlostné dupnutí Komise na pozadí fiaska migračních kvót

Pár poznámek k zahájenému řízení Evropské komise proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli uprchlickým kvótám.

21.6.2017 v 20:00 | Karma článku: 40.20 | Přečteno: 1961 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Andrea Kostlánová

Váleční zločinci v Hlavní vojenské radě Rudé armády

Stan hlavní vojenské rady/STAVKA, která svoji bezohlednou taktikou vedení války měla na svědomí milióny zbytečně padlých SU vojáků, byl ustaven tajným Stalinovým dekretem ze dne 23.6.41.

21.7.2017 v 14:13 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 618 | Diskuse

Ivan Bednář

Hnutí ANO a lišky

Ve starém vtipu hřímá z tribuny Adolf Hitler: „Kdo může za všechno na světě?“ Opodál stojící Roubíček špitne: „Cyklisti.“ Překvapený Hitler se ptá: „Proč cyklisti?“ „A proč Židi,“ opáčí Roubíček.

21.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 16.96 | Přečteno: 455 | Diskuse

Radek Ketzl

ČR: Opět druhý svět - Social Watch

Minulý týden jsem psal o ušlechtilé aktivitě neziskovky Člověk v tísni. Dnes jsem otevřel zprávy, a co nevidím - další osvětová analýza byla stvořena.

21.7.2017 v 13:18 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 496 | Diskuse

Jaroslav Pomp

Obrana Uberu a Airbnb je obranou zbytků svobody

Pražská radnice v čele s Adrianou Krnáčovou, ale i jiní politici či státní úředníci vyhlásili další svatou válku, tentokrát proti Uberu a Airbnb. Pokud ji vyhrají, uvrhnou Česko pod úroveň komunistické Kuby. Buzerace nebo smrt!

21.7.2017 v 9:39 | Karma článku: 35.87 | Přečteno: 1443 | Diskuse

Jan Dvořák

Kubera (taky) na Hrad! Už teď ho nominovalo čvrt miliónu voličů

Doufejme, že nejen kuřáky muselo potěšit, že senátor Kubera už zcela relevantně zvažuje, že vstoupí do prezidentského klání. Oproti všem dosavadním ohlašovatelům má obrovskou výhodu.

21.7.2017 v 8:15 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 901 | Diskuse
Počet článků 119 Celková karma 31.07 Průměrná čtenost 1418

Právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se evropské integraci, kulturní válce a příležitostně dalším tématům. Osobní stránky: http://www.cs-retromusic.net/brichacek.htm



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.